Kongo chce uvolnit těžbu dřeva. Vědci apelují na zastavení pomoci, pokud tak učiní

Více než dvě desítky vědců požádaly dopisem dárce konžského lesního sektoru včetně EU či OSN o pozastavení peněz, pokud vláda povolí vydávat koncese pro těžbu dřeva. V Kongu se nachází šedesát procent druhého největšího deštného pralesa, takže je tato africká země klíčovým hráčem při snaze o brzdění klimatické změny i při úsilí o zachování druhové rozmanitosti, píše agentura Reuters.

Konžská ministryně životního prostředí Ève Bazaibaová v červenci oznámila, že zruší moratorium na těžbu z roku 2002 a prověří všechny platné těžební kontrakty, aby se do sektoru vnesl pořádek.

Vědci zaslali dopis se žádostí o pozastavení plateb hlavním dárcům, k nimž patří Evropská unie a agentury OSN. Podle autorů listu zrušení moratoria může mít „katastrofální dopad pro životní prostředí, klima i společnost“.

 „Komerční těžba, i když se jedná jen o vybrané druhy dřeva, je často začátkem nezvratného procesu, který končí naprostým vykácením lesa,“ stojí v dopise. Doporučuje se v něm pozastavit finanční pomoc konžským vládním agenturám zabývajícím se ochranou lesa. Mezi signatáři jsou odborníci z Konga, Jihoafrické republiky, Británie a Nizozemska.

Konžský deštný prales
Zdroj: BBC/Nature/Mongabay

Povolení těžby, ale zákaz vývozu

Profesor Corneille Ewango Ekokinya z univerzity v konžském městě Kisangani řekl, že konžská vláda musí nejprve zavést jasná pravidla lesního hospodaření. „Nelze dělat všechno najednou. Sektor je třeba nejprve připravit,“ prohlásil.

Bazaibaová se domnívá, že moratorium je neúčinné, protože nelegální kácení pokračuje.

Vyslanec Evropské unie v Kongu s vládním plánem souhlasil a nedávno řekl, že ho považuje za součást snahy obnovit kontrolu lesního hospodářství. Proti plánu nevznesli velké výhrady ani ochránci životního prostředí.

Národní koordinátor konžské skupiny zabývající se ochranou klimatu Guy Kajemba v rozhlase minulý týden uvedl, že moratorium by mělo být zrušeno, protože vláda připravuje širší regulaci. „Musíme se zaměřit na dobrou správu lesa. Ať už s moratoriem, nebo bez něj,“ prohlásil Kajemba.

Bazaibaová také v pátek oznámila, že Kongo plánuje zakázat veškerý vývoz dřeva a zavést další opatření, která přispějí k ochraně deštného pralesa. Ministryně ale novinářům nesdělila, kdy by se měl export zastavit. „Umožníme díky tomu nejen přirozenou obnovu, ale i program zalesňování, který sdílíme s našimi technickými, finančními a vývojovými partnery,“ poznamenala Bazaibaová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...