„Koupili jsme vás.“ Bangladéšané měli v Rusku pracovat, skončili na frontě

Náborář přesvědčil Maksudura Rahmána, aby opustil rodný Lakšmípur v Bangladéši a odcestoval tisíce kilometrů daleko do Ruska, kde měl pracovat jako údržbář, popisuje agentura AP. Během několika týdnů se ale ocitl na frontě ruské války na Ukrajině, dodává. Jde o jeden z případů, které odhalili novináři AP, kdy byli bangladéšští dělníci vylákáni do Ruska pod falešným příslibem civilní práce a skončili v chaosu bojů.

V roce 2024 se Rahmán vrátil do Lakšmípuru z Malajsie, kde mu vypršela pracovní smlouva, a hledal nové zaměstnání. Našel inzerát personální agentury, která nabízela práci uklízeče ve vojenském táboře v Rusku. Slibovala plat tisíc až patnáct set dolarů (asi 20 až 30 tisíc korun) měsíčně a možnost trvalého pobytu.

Rahmán si vzal půjčku, aby mohl zaplatit zprostředkovateli poplatek ve výši 1,2 milionu bangladéšských taka, což je asi 9800 dolarů (skoro 200 tisíc korun). Do Moskvy dorazil v prosinci 2024. Řekl, že po příjezdu ho společně se skupinou dalších krajanů vyzvali, aby podepsal ruské dokumenty. Z těch se vyklubaly vojenské smlouvy. Následně je odvezli do armádního tábora, kde je cvičili v technikách boje s drony, postupech lékařské evakuace a základních bojových dovednostech s použitím těžkých zbraní.

Všichni tři Bangladéšané podali AP děsivé svědectví o tom, jak byli proti své vůli nuceni k úkolům na frontě, včetně postupu před ruskými silami, přepravy zásob, evakuace zraněných vojáků a vyzvedávání mrtvých. Rodiny dalších tří pohřešovaných bangladéšských mužů sdělily, že jim jejich blízcí popisovali podobné zážitky.

Děravý bunkr a rakety nad hlavou

Rahmán zavzpomínal, jak na frontě dostali rozkaz kopat jámy uvnitř bunkru. „Rusové vzali skupinu asi pěti Bangladéšanů. Poslali nás dopředu a sami zůstali vzadu,“ podotkl. Muži zůstali v děravém bunkru v dešti, zatímco o několik kilometrů dál padaly bomby. Nad hlavami jim létaly rakety. Jeden člověk roznášel jídlo. „Vzápětí byl zastřelen z dronu a spadl přímo na zem. Prostě na jeho místo poslali jiného,“ přiblížil Rahmán.

Protestoval a stěžoval si, že to není práce, na které se dohodl. Ruský velitel mu prostřednictvím překladače v telefonu dal strohou odpověď: „Váš agent vás sem poslal. My jsme vás koupili.“ Rahmán tvrdí, že pracovníkům z jeho skupiny hrozilo desetileté vězení a byli biti. „Říkali: ‚Proč nepracujete? Proč brečíte?‘ a kopali do nás,“ přiblížil Rahmán, který po sedmi měsících uprchl a vrátil se domů.

Výpovědi oklamaných bangladéšských dělníků potvrzují dokumenty – včetně cestovních dokladů, ruských vojenských smluv, lékařských a policejních zpráv a fotografií – stejně jako udělená víza či zranění, která utrpěli během bojů, a další důkazy o jejich účasti ve válce.

Kolik Bangladéšanů bylo podvodně vylákáno do bojů, není jasné. Zmínění svědci přiblížili, že v ruských silách na Ukrajině viděli stovky svých krajanů. Oficiální činitelé a aktivisté uvádějí, že se Moskva stejným způsobem zaměřila i na muže z dalších zemí Asie a Afriky, včetně Indie nebo Nepálu.

Téměř všechny rodiny, které žijí v okrese Lakšmípur v jihovýchodní části Bangladéše, mají alespoň jednoho člena, který pracuje v zahraničí. To je v této oblasti, kde panuje chudoba a nedostatek pracovních míst, životní nezbytností.

Slib působení daleko od fronty

Někteří Bangladéšané byli nalákáni do armády slibem, že budou na pozici daleko od frontové linie. Mohan Miadží původně přijel do Ruska, aby pracoval jako elektrikář v továrně na zpracování plynu na Dálném východě. Tam mu ale nevyhovovaly drsné pracovní podmínky a neustálá zima.

Při hledání zaměstnání na internetu Miadžího kontaktoval náborář ruské armády. Když vyjádřil neochotu zabíjet, verbíř mu odvětil, že díky profesi elektrikáře je ideálním kandidátem pro jednotku elektronického boje nebo dronů, která se nebude nacházet v blízkosti bojů.

S vyřízenými vojenskými doklady byl Miadží loni v lednu odvezen do vojenského tábora v dobytém ukrajinském městě Avdijivka. Veliteli tábora ukázal dokumenty popisující jeho pracovní zkušenosti a vysvětlil, že mu náborář dal pokyn, aby požádal o „elektroinstalační práce“.

„Velitel mi řekl: ‚Nechali tě podepsat smlouvu o vstupu do praporu. Tady nemůžeš dělat žádnou jinou práci. Podvedli tě,‘“ zavzpomínal po návratu do své vesnice Bangladéšan. Miadží dodal, že musel u praporu nosit zásoby na frontu a sbírat mrtvá těla.

Bití lopatami

Pro AP vypověděl, že ho vojáci bili lopatami, spoutali ho a mučili v těsné sklepní cele, kam ho zavřeli pokaždé, když odmítl vykonat rozkaz nebo udělal malou chybu. Svou roli přitom hrála i jazyková bariéra. „Když nám řekli, abychom šli doprava, a my jsme šli doleva, hrozně nás zbili,“ tvrdí Miadží.

Řada rodin v Lakšmípuru pečlivě uchovává dokumenty svých blízkých, kteří jsou nyní pohřešovaní, protože věří, že jednoho dne, až budou předloženy správné osobě, jim tyto listiny možná otevřou cestu k jejich návratu.

Mezi dokumenty jsou fotografie ruských obchodních víz, vojenských smluv a armádních identifikačních známek. Tyto dokumenty poslali domů pohřešovaní muži, kteří naléhali na své příbuzné, aby podali stížnost náborovým agentům. V posledních zprávách tito manželé, synové a otcové příbuzným psali, že byli násilím odvezeni na frontu na Ukrajině. Poté veškerá komunikace ustala.

Rodiny podaly stížnost na policii v Dháce a třikrát cestovaly do hlavního města, aby vyvinuly tlak na vládu, aby věc vyšetřila.

Salma Akdarová nemá od svého manžela zprávy od loňského 26. března. Při jejich posledním rozhovoru jí 40letý Adžgar Husajn řekl, že ho prodali ruské armádě. Pár má dva syny ve věku sedm a jedenáct let.

Husajn odjel v polovině prosince 2024, protože věřil, že bude pracovat v Rusku v prádelně. Dva týdny byl v pravidelném kontaktu. Poté své ženě řekl, že ho odvezli do vojenského tábora, kde je cvičili v zacházení se zbraněmi a nošení břemen vážících až osmdesát kilogramů.

Poté dva měsíce s rodinou nenavázal žádné spojení. Následně se jen krátce ozval, aby vysvětlil, že jsou nuceni bojovat ve válce. Ruští velitelé mu prý řekli, že „pokud nepůjde, zadrží ho, přestanou mu dávat jídlo a zastřelí ho“, sdělila AP jeho manželka. Pak už Salma Akdarová dostala od manžela jen poslední hlasovou zprávu: „Prosím, modli se za mě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...