Kreml poslal před 30 lety do Litvy tanky. Místo záchrany svazu urychlily jeho rozpad

V brzkých ranních hodinách 13. ledna 1991 sovětské jednotky podporované tanky obsadily rozhlas a televizi v litevském Vilniusu. Zabily 13 civilistů, samy ztratily jednoho muže. Pokus moskevského vedení o udržení nadvlády nad Pobaltím měl opačný efekt: ještě více znepřátelil tamní obyvatele, kteří si už konec ruské okupace a obnovu státnosti nenechali vzít.

Vše přitom začalo v Moskvě. S nástupem Michaila Gorbačova roku 1985 umožnil komunistický režim poprvé po desetiletích tuhé cenzury alespoň trochu svobodnou společenskou debatu. Ta vyhřezla s obrovskou silou. Lidé se opřeli do brežněvovské totality, znovu objevovali svou národní identitu, oživili občanské iniciativy.

V Litvě se protestovalo také proti plánu na rozšíření tamní jaderné elektrárny Ignalina. Ta měla mít totiž stejnou technologii, jako ta v Černobylu, která explodovala v dubnu 1986 a masivně zamořila rozsáhlou, a ne moc vzdálenou oblast ukrajinsko-běloruského pomezí.

„Katastrofa zvýšila vnímavost širokých vrstev ke znečišťování životního prostředí megalomanskými projekty socialistické industrializace,“ píše historik Luboš Švec v Dějinách pobaltských zemí. Ekologická hnutí se často stala katalyzátorem obecné kritiky poměrů v zemi a z jejich řad vyšlo mnoho pozdějších vrcholných politiků. K nim se později přidávali také reformní komunisté podporovaní Gorbačovem proti konzervativcům.

Poctivě o dějinách

Vznikaly první požadavky: přenesení hospodářské politiky z centra na republiky, ukončení přistěhovalectví Rusů do Pobaltí a poctivý pohled na dějiny. Už 23. srpna 1987 se ve Vilniusu a Tallinu demonstrovalo při výročí paktu Molotov-Ribbentrop, v němž si Sověti a nacisté rozdělili Polsko a Pobaltí. Policie nezasáhla, i když účastníci si ještě vysloužili šikanu represivních složek.

„Tyto akce zahájily éru kalendářních demonstrací, jimiž si lidé připomínali tragické následky stalinských represálií i existenci předválečných nezávislých republik,“ píše Švec. Nad čím dál většími davy často zněly písně a začalo se mluvit o zpívající revoluci.

Ze všeobecného společenského kvasu vyklíčily na podzim 1988 i nové politické síly: lidové fronty. V Litvě se jedna z nich pojmenovala Litevské přestavbové hnutí. To se později stalo známým pod litevským slovem pro hnutí – Sajúdis. V tomto ideově velmi široce rozkročeném uskupení působila téměř celá politická elita pozdější nezávislé a demokratické Litvy. Svou činnost obnovovaly také meziválečné politické strany a vznikaly nové.

Republikové sověty mezitím přijímaly řadu reforem: posílení hospodářské autonomie, návrat k meziválečným symbolům, vracení kostelů církvím, prohlášení místních jazyků za státní, zavedení kvót pro přistěhovalectví z jiných částí SSSR.

Nezávislost

Lidé se politicky rozdělili v zásadě do tří skupin: radikálních nacionalistů, kteří tlačili na co nejrychlejší nezávislost na Rusku, nejpočetnější reformní lidové fronty a ortodoxní komunisty převážně z řad ruských menšin, v případě Litvy i z řad menšiny polské.

Toto rozdělení ukázaly v letech 1989 a 1990 volby do místních orgánů a republikových sovětů. Ve všech výrazně uspěly lidové fronty. Do čela Litvy se z pozice předsedy sovětu dostal poprvé nekomunista Vytautas Landsbergis a 11. března 1990 poslanci vyhlásili plnou nezávislost s okamžitou platností.

To překvapilo všechny: Gorbačova, který byl zásadně proti, i západní státy, které se zdráhaly suverenitu uznat. Mezi Moskvou a Vilniusem zazněl silně konfrontační tón. Všesvazový Kongres lidových zástupců, jenž působil v letech 1988 až 1991 jako nejvyšší orgán státní moci SSSR, litevskou deklaraci anuloval a zmocnil Gorbačova, aby hájil suverenitu svazu.

„Gorbačov reagoval posílením jednotek KGB v Pobaltí a mocenskými demonstracemi se snahou destabilizovat tamní situaci. Zvláštní jednotky podnikaly hony na dezertéry, kteří odmítali sloužit v sovětské armádě, obsazovaly některé důležité objekty ve městech, organizovaly sabotážní akce,“ vyjmenovává Švec.

Pak přišla i hospodářská blokáda Litvy. Ta donutila tamní poslance k přijetí stodenního moratoria na nezávislost. Vypadalo to, že začne jednání, avšak v Moskvě sílili jestřábi a konzervativní komunisté, kteří jednat nehodlali.

Zásah

V lednu 1991 se svět zabýval válkou v Perském zálivu. Pobalťané zase kritizovali své nové vlády za zvýšení cen potravin. V Kremlu pocítili příležitost a vyslali zvláštní jednotky svazového ministerstva vnitra OMON k obsazení důležitých budov a takzvané výbory spásy k převzetí politické moci.

Dne 10. ledna adresoval Gorbačov do Litvy ulitmátum požadující obnovení sovětské ústavy. O den později jednotky parašutistů začaly obsazovat redakce a tiskárny. O moc se hlásil Kremlu loajální výbor na záchranu Litvy.

Nad ránem 13. ledna sovětské tanky, obrněné transportéry a paradesantní jednotky obklíčily a obsadily televizní centrum a vysílač. Přiblížily se také k parlamentu, tam však se zásahem váhaly.

„Lidé si stoupli kolem budov, snažili se je chránit. Sovětští vojáci s těžkou technikou včetně tanků do nich začali najíždět a stříleli do nich. Tak zemřela většina lidí bránících vilniuskou televizní věž,“ popsal události přímo z Litvy zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Do obrany institucí se zapojily masy. Západ tlačil na Gorbačova, aby ustoupil. A předseda ruského parlamentu Boris Jelcin blokoval tvrdší akci. Pak dokonce uzavřel za Rusko se všemi třemi pobaltskými státy smlouvu uznávající jejich suverenitu.

Jelcin totiž pochopil, že opětovné podmanění Pobaltí mělo jen předznamenat návrat tvrdých bolševiků k moci v celém svazu. Pochopili to i mnozí Rusové. Půlmilionová demonstrace 20. ledna v Moskvě byla největší spontánní lidovou akcí od roku 1917.

Nahrávám video

Definitivní konec

„Lednové události zdiskreditovaly Gorbačovovu dvojjakou politiku, snažící se zachránit hroutící se impérium, a posunuly vývoj kupředu, ovšem opačným směrem než Kreml zamýšlel,“ hodnotí Švec.

Na brzkém jaře 1991 potvrdily touhu po nezávislosti referenda ve všech pobaltských státech. V Litvě se zúčastnilo 84,7 procenta voličů a z nich ji 90,47 procenta podpořilo.

Dne 12. února se Litva dočkala prvního uznání své nezávislosti, a to od Islandu. Vlnu však zatím nestrhl. Ta přišla až po srpnovém pokusu konzervativních komunistů o celosvazový puč. V září uznal pobaltské státy de iure i Nejvyšší sovět SSSR a byly přijaty do OSN. Stalo se tak přesně 70 let poté, co do Společnosti národů vstoupili jejich předchůdci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev, metropole hlásí dva mrtvé

Při ruském nočním útoku na Kyjev zahynul jeden člověk a 22 lidí bylo zraněno, uvedla podle agentury Reuters kyjevská vojenská správa. Ve městě Buča u Kyjeva byl zabit jeden člověk a v okolí hlavního města bylo zraněno 21 lidí, připojila agentura AFP s odvoláním na tamní úřady. Ruské úřady naopak tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 46 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 9 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 13 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 13 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 14 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.