Strana kosovského premiéra Kurtiho vyhrála volby, bude ale potřebovat spojence

Nahrávám video

V nedělních parlamentních volbách v Kosovu zvítězila strana Sebeurčení (Vetevendosje) současného premiéra Albina Kurtiho. Po sečtení více než 93 procent hlasů má jeho levicové uskupení nakročeno k získání relativní, ale ne absolutní většiny. Bude tak muset hledat spojence. Kurtiho kritici namítají, že premiér nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví, jeho politika prý zemi „oddálila od tradičních západních spojenců“. S jeho zvolením není spokojená ani řada kosovských Srbů, kteří žijí na severu země.

Kurtiho strana Sebeurčení vede s více než 41 procenty hlasů před Demokratickou stranou Kosova (PDK) s 22,5 procenta a Demokratickým svazem Kosova (LDK) se 17,7 procenta hlasů, vyplývá z údajů komise. K volbám podle ní v neděli přišlo bezmála 41 procent Kosovanů.

Sebeurčení však ve volbách nedosáhlo tak přesvědčivého výsledku jako před čtyřmi lety, tehdy získala důvěru přes padesáti procent voličů. Případná povolební vyjednávání by měla začít ještě během pondělka.

Premiér v noci na pondělí na tiskové konferenci před sídlem své strany oznámil, že zvítězil a plánuje sestavit vládu. „Zvítězili jsme a to je jen potvrzení naší dobré, demokratické a pokrokové vlády. (…) Naše vítězná koalice vytvoří novou Kurtiho vládu pro třetí volební období, a tak budeme pokračovat v započaté práci v souladu s našimi záměry.“

K absolutní většině má ale daleko a PDK i LDK už dříve koalici s Kurtim odmítly. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová může pověřit sestavením vlády i druhou nejsilnější stranu. Pokud se to nepodaří, budou se volby opakovat.

Někdejší studentský vůdce Kurti řídí kosovský kabinet od roku 2021.

Kosovští Srbové

Z dvaceti křesel vyhrazených pro menšiny získala deset strana kosovských Srbů Srpska lista (Srbská kandidátka). „Děkujeme našemu prezidentovi Aleksandaru Vučičovi za blahopřání a podporu nejen dnes, ale po celá ta léta. Máme jen jednu zemi a jednoho prezidenta,“ prohlásil šéf strany Zlatan Elek.

Kurti si podle analytiků upevnil podporu mezi albánskou populací právě díky krokům vedoucím k posílení kontroly vlády nad zhruba pětiprocentní srbskou menšinou obývající hlavně sever Kosova. Eliminoval například používání srbských dinárů a omezil další vazby na Srbsko. To kosovskou státnost neuznává a považuje ho za součást svého území.

I přesto někteří kosovští Srbové k volebním urnám přišli, na severu země jich žije zhruba padesát tisíc. „Co můžeme dělat, narodili jsme se tady a máme tu i hroby našich předků. Doufáme, že bude lépe. Musíme k volbám, to je naše povinnost,“ sdělila volička Milena Kovačevičová.

Výtky vůči Kurtimu

Oponenti ale Kurtimu vytýkají, že nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví a jeho politika Kosovo oddálila od jeho tradičních spojenců, kterými jsou Evropská unie (EU) a Spojené státy. „Pro náš demokratický svaz Kosova je důležité prosazovat demokracii proti populismu, budeme nadále prosazovat demokratické směřování naší země,“ prohlásil lídr LDK Lumir Abdixhiku.

Opozice v kampani slibovala zlepšení vztahů s Washingtonem a Bruselem i vstup země do NATO. Například EU přerušila před dvěma lety financování některých projektů a pomoc podmiňuje snížením napětí ve vztazích se srbskou menšinou. Unijní ekonomická opatření vůči Prištině dosahují podle agentury Reuters hodnoty zhruba 150 milionů eur.

Kosovo nezávislost na Srbsku vyhlásilo v roce 2008. Vztahy se Srbskem a srbskou menšinou uvnitř Kosova mají zásadní vliv na politiku této malé balkánské země. Nedělní parlamentní volby byly deváté od konce války, kterou v letech 1998 až 1999 vedly srbské vládní síly proti albánským separatistům. Srbské síly se stáhly z Kosova po 78 dnech náletů Severoatlantické aliance (NATO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...