Strana kosovského premiéra Kurtiho vyhrála volby, bude ale potřebovat spojence

Nahrávám video

V nedělních parlamentních volbách v Kosovu zvítězila strana Sebeurčení (Vetevendosje) současného premiéra Albina Kurtiho. Po sečtení více než 93 procent hlasů má jeho levicové uskupení nakročeno k získání relativní, ale ne absolutní většiny. Bude tak muset hledat spojence. Kurtiho kritici namítají, že premiér nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví, jeho politika prý zemi „oddálila od tradičních západních spojenců“. S jeho zvolením není spokojená ani řada kosovských Srbů, kteří žijí na severu země.

Kurtiho strana Sebeurčení vede s více než 41 procenty hlasů před Demokratickou stranou Kosova (PDK) s 22,5 procenta a Demokratickým svazem Kosova (LDK) se 17,7 procenta hlasů, vyplývá z údajů komise. K volbám podle ní v neděli přišlo bezmála 41 procent Kosovanů.

Sebeurčení však ve volbách nedosáhlo tak přesvědčivého výsledku jako před čtyřmi lety, tehdy získala důvěru přes padesáti procent voličů. Případná povolební vyjednávání by měla začít ještě během pondělka.

Premiér v noci na pondělí na tiskové konferenci před sídlem své strany oznámil, že zvítězil a plánuje sestavit vládu. „Zvítězili jsme a to je jen potvrzení naší dobré, demokratické a pokrokové vlády. (…) Naše vítězná koalice vytvoří novou Kurtiho vládu pro třetí volební období, a tak budeme pokračovat v započaté práci v souladu s našimi záměry.“

K absolutní většině má ale daleko a PDK i LDK už dříve koalici s Kurtim odmítly. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová může pověřit sestavením vlády i druhou nejsilnější stranu. Pokud se to nepodaří, budou se volby opakovat.

Někdejší studentský vůdce Kurti řídí kosovský kabinet od roku 2021.

Kosovští Srbové

Z dvaceti křesel vyhrazených pro menšiny získala deset strana kosovských Srbů Srpska lista (Srbská kandidátka). „Děkujeme našemu prezidentovi Aleksandaru Vučičovi za blahopřání a podporu nejen dnes, ale po celá ta léta. Máme jen jednu zemi a jednoho prezidenta,“ prohlásil šéf strany Zlatan Elek.

Kurti si podle analytiků upevnil podporu mezi albánskou populací právě díky krokům vedoucím k posílení kontroly vlády nad zhruba pětiprocentní srbskou menšinou obývající hlavně sever Kosova. Eliminoval například používání srbských dinárů a omezil další vazby na Srbsko. To kosovskou státnost neuznává a považuje ho za součást svého území.

I přesto někteří kosovští Srbové k volebním urnám přišli, na severu země jich žije zhruba padesát tisíc. „Co můžeme dělat, narodili jsme se tady a máme tu i hroby našich předků. Doufáme, že bude lépe. Musíme k volbám, to je naše povinnost,“ sdělila volička Milena Kovačevičová.

Výtky vůči Kurtimu

Oponenti ale Kurtimu vytýkají, že nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví a jeho politika Kosovo oddálila od jeho tradičních spojenců, kterými jsou Evropská unie (EU) a Spojené státy. „Pro náš demokratický svaz Kosova je důležité prosazovat demokracii proti populismu, budeme nadále prosazovat demokratické směřování naší země,“ prohlásil lídr LDK Lumir Abdixhiku.

Opozice v kampani slibovala zlepšení vztahů s Washingtonem a Bruselem i vstup země do NATO. Například EU přerušila před dvěma lety financování některých projektů a pomoc podmiňuje snížením napětí ve vztazích se srbskou menšinou. Unijní ekonomická opatření vůči Prištině dosahují podle agentury Reuters hodnoty zhruba 150 milionů eur.

Kosovo nezávislost na Srbsku vyhlásilo v roce 2008. Vztahy se Srbskem a srbskou menšinou uvnitř Kosova mají zásadní vliv na politiku této malé balkánské země. Nedělní parlamentní volby byly deváté od konce války, kterou v letech 1998 až 1999 vedly srbské vládní síly proti albánským separatistům. Srbské síly se stáhly z Kosova po 78 dnech náletů Severoatlantické aliance (NATO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 13 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.