Kvůli agresi Ruska posilujeme přítomnost v Černém moři, prohlásil generální tajemník NATO

Nahrávám video

Severoatlantická aliance v odpovědi na agresivní chování Ruska v posledních letech posílila svou přítomnost v Černém moři, upozornil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Na okraj jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO podotkl, že ruské nerespektování hranic sousedních zemí se týká nejen Krymu a východu Ukrajiny, ale také Abcházie a Jižní Osetie.

„Rusko musí ukončit své uznání obou území. A stáhnout své síly z těchto gruzínských regionů,“ prohlásil Stoltenberg. Aliance dlouhodobě neuznává ruskou okupaci Krymu a kvůli postupu Moskvy na východní Ukrajině přistoupilo NATO k výraznému posilování vlastních sil ve východoevropských členských zemích.

Před čtyřmi lety Rusko nezákonně anektovalo Krym a nyní se snaží přítomnosti na Krymu využít k expanzi a kontrole v Azovském moři. Apelujeme na Rusko, aby okamžitě propustilo zadržené námořníky a ukrajinské lodě.
Jens Stoltenberg
generální tajemník NATO

Napětí v černomořské oblasti nyní opět výrazně zesílilo po incidentu, kdy na konci listopadu ruská vojenská plavidla v Kerčské úžině, tedy u vstupu do Azovského moře, zastavila a zadržela tři ukrajinské lodě.

„Napětí vzrůstá, hrozí zde konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, a to je pro Českou republiku nepřijatelné,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Částečné uvolnění blokády průlivu je podle ministra pozitivní krok.

Stoltenberg: V Černém moři jsme posílili

Stoltenberg zdůraznil, že NATO je v oblasti Černého moře aktivní – ostatně tři jeho členské země, tedy Bulharsko, Rumunsko a Turecko, leží na černomořském pobřeží. Generální tajemník vypočetl, že lodě pod aliančním velením letos v Černém moři strávily 120 dní, což je o 40 více než loni.

Několik aliančních zemí se podílelo na ochraně vzdušného prostoru bloku v oblasti a v Rumunsku pod rumunským velením vzniká vícenárodní brigáda, dodal generální tajemník organizace. „Jeden z důvodů, proč NATO nyní prochází procesem největšího posilování vojenské přítomnosti od konce studené války je právě agrese Ruska vůči Krymu,“ dodal Stoltenberg.

Ukrajina i Gruzie na cestě do NATO pokročily, řada úkolů je ale ještě čeká

Ministři zahraničí Aliance se v Bruselu setkali se svými kolegy Davidem Zalkalianim z Gruzie a Pavlem Klimkinem z Ukrajiny, tedy ze zemí, které mají zájem být v budoucnu členy atlantického obranného bloku.

Ambice Ukrajiny podle Stoltenberga NATO ostatně uznalo s tím, že země značně pokročila v potřebných reformách, ale určité výzvy před ní ještě dál stojí. Stejně tak i Gruzie dokázala podle Stoltenberga pokročit ve své cestě k členství v Alianci. „Myslím, že tato schůzka vysílá janý vzkaz solidarity mezi NATO a Gruzií a mezi NATO a Ukrajinou. Jsme v tom spolu a stojíme bok po boku,“ ujistil generální tajemník Severoatlantické aliance.

Rusko porušuje dohodu o raketách

Ministři zahraničí NATO v prohlášení po jednání uvedli, že Rusko vývojem a rozmístěním raketového systému 9M729 porušuje smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Systém podle NATO představuje výrazné riziko euroatlantické bezpečnosti.

„Jednoznačně podporujeme zjištění Spojených států, že Rusko porušuje své závazky plynoucí ze smlouvy INF,“ napsali ministři v prohlášení.

Aliance opakovaně poukazuje na to, že nový ruský systém bezprostředně ohrožuje evropské země, které se mohou stát terčem s minimálním nebo vůbec žádným časem na varování.

Moskva tvrdí, že systém pod dohodu INF nespadá. Smlouva mezi USA a tehdejším Sovětským svazem z roku 1987 zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů. Spojené státy a NATO jsou přesvědčeny, že nový systém do ní patří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...