Kvůli nepokojům v USA vyhlásilo už 25 měst zákaz vycházení. Policie zatkla přes 1400 lidí

Nahrávám video

Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí Afroameričana  George Floyda. Ve 25 městech v 16 státech byl vyhlášen zákaz vycházení. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Přestože americký prezident Donald Trump dříve hrozil federálním zásahem včetně nasazení vojska, neplánuje prý převzít kontrolu nad národními gardami. Z násilností obvinil Antifu, kterou chce zapsat na seznam teroristických organizací.

Zákaz vycházení byl vyhlášen mimo jiné ve městech Los Angeles, Philadelphie, Atlanta, Denver či Seattle. V Minneapolisu, kde protesty začaly, platilo toto opatření již předchozí noc, protestující ho ale nedodržovali.

Ve více než desítce států byla mimořádně aktivována národní garda, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Pentagon je připraven nasadit vojenskou policii. 

V Indianapolisu zemřel při střelbě člověk, v New Yorku najela policie do davu

V centru Indianapolisu byli během sobotních protestů postřeleni nejméně tři lidé a jeden člověk zemřel, informoval šéf tamní policie Randal Taylor. Policie věc vyšetřuje a nabádá občany, aby se oblasti vyhnuli. Není jasné, zda střelba souvisí s protesty.

Kritiku také vyvolal incident v New Yorku, kdy do demonstrantů najely dva vozy policie. Dav se jednomu z aut pokusil zahradit cestu zábranou a lidé na něj házeli předměty. „Přál bych si, aby to policisté byli neudělali,“ konstatoval newyorský starosta Bill de Blasio. K videu podle něj chybí kontext, nicméně za zlomový okamžik označil právě zatarasení cesty vozu. Ve městě zatím zatkla policie asi 200 lidí.

Policie v Atlantě zatýká účastníka protestů
Zdroj: Mike Stewart/AP/ČTK

V Los Angeles demonstranti v sobotu skandovali heslo „Black Lives Matter“ (Na černošských životech záleží), jak zní také název hnutí, které upozorňuje na případy policejního násilí na Afroameričanech. Policie použila k zatlačení davu obušky a gumové projektily. Během noci z pátku na sobotu, kdy výtržníci rozbíjeli výlohy, vykrádali obchody a zapalovali ohně, policisté v Los Angeles zatkli 533 lidí, většinu z nich ale později propustili.

V Tallahassee na Floridě do davu demonstrantů najela dodávka, vážná zranění ale nezpůsobila. V Miami původně poklidný sobotní protest přerostl v násilí a výtržnosti, při nichž někteří demonstranti zapalovali policejní auta. Policie odpověděla slzným plynem, uvedli podle agentury AP svědci. Úřady následně v Miami vyhlásily zákaz vycházení od 22:00 hodin a uzavřely důležitou dálnici na východním pobřeží USA Interstate 95, kterou demonstranti zablokovali.

V Seattlu byla zase uzavřena dálnice Interstate 5 procházející centrem města, kde v sobotu odpoledne policie zasahovala proti demonstrantům pepřovým sprejem a ohlušujícími granáty. Také ve Philadelphii se po původní mírumilovné sobotní demonstraci rozhořelo násilí, při němž bylo zraněno nejméně 13 policistů.

Při nepokojích nejsou ojedinělé ani útoky na novináře

CNN a další média si všímají násilí namířeného proti novinářům, kteří události pokrývají. Někteří z nich byli též zatčeni. V Denveru byl například tým televize KMGH TV zasažen gumovými projektily a slzným plynem. Ve Phoenixu obtěžoval reportérku Brianu Whitneyovou jeden z protestujících během živého vstupu.

„Bylo to hrozné. Nechte nás dělat naši práci. Snažíme se, co můžeme,“ napsala Whitneyová k videu ze vstupu, které zveřejnila na svém twitteru. 

Útoky na novináře odsoudil generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. „Útok na novináře se rovná útoku na společnost,“ napsal na twitter. „Žádná společnost nemůže fungovat bez svobody tisku, žádná společnost nemůže být spravedlivá bez novinářů, kteří zkoumají přečiny a říkají mocným pravdu,“ dodal.

Trump hrozil nasazením armády. Federalizovat národní gardy ale nechce

Lidé v sobotu dál demonstrovali i před Bílým domem. A to i přesto, že prezident Donald Trump předtím protestujícím pohrozil „těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi“. V sobotu také Trump hrozil nasazením armády, státy a města podle něj musí tvrději zasáhnout proti násilným demonstracím.

V neděli ovšem Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien uvedl, že se americký prezident nechystá kvůli nepokojům federalizovat národní gardy států USA. Termín federalizace se v případě gardy používá při její mobilizaci k vojenské službě pro Spojené státy. Národní gardy, které jsou jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil, jsou v běžném stavu pod velením guvernérů. Znamená to tedy, že odpovědnost za bezpečnostní situaci v regionech nadále leží na bedrech guvernérů a starostů.

Trump v neděli také oznámil, že chce prohlásit hnutí Antifa za teroristickou organizaci. Antifa, což je zkratka pro antifašistickou akci, je sdružením extrémně levicových skupin, které místo cestou politických reforem požadují změny okamžitým zákrokem. Organizace Antify často vystupují militantně a za protivníky považují nejen krajní pravici, ale i konzervativce, kapitalistický systém či nadnárodní koncerny.

Na protesty reagoval i Trumpův demokratický protikandidát v nadcházejících prezidentských volbách Joe Biden. „Demonstrovat proti takové (policejní) brutalitě je právo a nutnost. Je to svrchovaně americká reakce,“ napsal v komuniké. Americkou reakcí ale podle něj není zakládání požárů ve městech ani bezdůvodná destrukce. „Nesmíme nechat bolest, aby nás zničila,“ doplnil. 

Vlnu protestů v desítkách měst, které trvají již pátým dnem, vyvolala násilná pondělní smrt George Floyda, jemuž v Minneapolisu ve státě Minnesota více než osm minut klečel na krku bělošský policista. Jedno z hesel, které se během nich často objevuje, zní „Nemůžu dýchat“, tedy jedna z posledních slov zesnulého muže. 

Události měly odezvu i v Kanadě, Británii, Itálii či Německu, kde lidé také vyšli do ulic s hesly proti rasismu, policejnímu násilí i policii obecně. Demonstrace se chystají i v dalších dnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...