Ukrajinská metropole si nepřipouští strach ani paniku. A to přesto, že jedním z ruských válečných scénářů je podle západních rozvědek bombardování klíčových cílů v Kyjevě. Na rozdíl od běžných lidí se však zatím úřady připravují na nejhorší. Informoval o tom zvláštní zpravodaj ČT v Kyjevě Jakub Szántó.
Ředitel kyjevské civilní obrany Roman Tkačuk říká, že pokud na území města vypukne válka, nebude to jen úkol pro záchranáře. „Zapojí se i armádní důstojníci a také brigády Teritoriální obrany.“
Kyjev má přes pět tisíc podzemních bunkrů, včetně 47 stanic metra. Teoreticky mají ukrýt 2,8 ze tří milionů obyvatel města. Problém ale je, že ty nejstarší jsou z roku 1956 a ty nejmladší z roku 1986, poznamenal zpravodaj.
V případě ohrožení mají obyvatelé k dispozici podrobnou mapu protileteckých úkrytů. Na místě náhodně zvolených dvou ale kamera České televize odhalila jen uzavřené staveniště, nebo zamčený vchod do domu. Vedení země i hlavního města dál spoléhají hlavně na diplomacii a západní podporu.
Praha a Varšava vyjadřují podporu
Pražský a varšavský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a Rafal Trzaskowski přiletěli starostovi Kyjeva Vitaliji Klyčkovi nabídnout nejen podporu, ale i pomoc v případě válečného exodu Ukrajinců na Západ.
Klyčko to ocenil. „Dnes ukazujeme jednotu. Jsem velice vděčný kolegům z Varšavy i z Prahy za podporu v tento složitý okamžik“
Uprostřed koronavirové krize – počet nově nakažených se v zemi za poslední dva týdny zdvojnásobil – se jen velmi složitě připravují plány pro masivní příval nemocných. „Musím říct, že megapolis se nikdy nemůže připravit na masivní bombardování. Vždycky to znamená velké množství raněných,“ poznamenal instruktor první pomoci Oleg Kartavij.
Odhodlané, ale zdrženlivé, ukrajinské vedení zatím usiluje o zklidnění vyhrocené krize s Moskvou. A bagatelizuje západní varování před bezprostřední hrozbou ruské invaze, uvedl z místa Jakub Szántó.
