Lidé v Gaze mezi troskami čelí hladu a „falešnému příměří“

Nahrávám video

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

Aktuálních 31 stupňů Celsia se během krátké doby promění v tradiční zimní deště a teploty mezi deseti a patnácti stupni. Takové teploty jsou ve stanu nebo v domě s okny roztříštěnými bombardováním krajně nepříjemné. Zásobování přes logistické problémy funguje na jihu a ve středu Gazy. Tam humanitární agentury a OSN dokázaly zajistit distribuci rýže, mouky, oleje i horkého jídla.

„Každý den chodím do vývařovny, abych nakrmila děti. Sice se mluví o příměří, ale je jen falešné, protože obléhání pokračuje. Mouka je drahá, stejně jako všechno ostatní,“ popisuje uprchlice Hind Hidžázijová z města Gaza.

Dodávky potravin nestačí

Mnohem horší je to na severu. Podle zdrojů České televize se ani nadále do města Gaza pomoc nedostává. Hlavním zdrojem jídla jsou dávky, které namísto zdarma nabízejí palestinští překupníci za peníze. Úlevou je, že astronomické ceny z jara a léta spadly na snesitelnější úroveň.

Americká armáda natočila další video, jak komando Hamásu loupí celý kamion s pomocí. Džihádisté upevňují moc s pomocí cukru a biče – rozdáváním zboží a práce svým stoupencům a veřejným týráním a vraždami odpůrců. Izrael zatím drží severní přechody do Gazy zavřené.

„Za tři a půl týdne od uzavření příměří dodal WFP dvacet tisíc tun potravinové pomoci. To je zhruba polovina toho, co potřebujeme, abychom uspokojili potravinové potřeby obyvatel Gazy,“ říká Abeer Etefaová ze Světového potravinového programu.

Na základě plánu prezidenta USA Donalda Trumpa se izraelská armáda stáhla blíž k hranicím a ovládá 58 procent území Pásma Gazy. Úvahy o vybudování nových obcí a měst v oblasti okupované izraelskou armádou a mimo zónu bezvládí, které se objevují v západních médiích, nedávají logiku: jde převážně o polopouštní oblast bez infrastruktury a zároveň Palestinci po dvou letech ničivé války odmítají žít pod správou židovského státu a ani jeho vedení nechce velké koncentrace Gazanů podél společné hranice.

„Jaký bude mandát Mezinárodních stabilizačních sil v Gaze? Státy, které plánují vyslat své síly, tak těžko učiní, pokud by měl být v rozporu s jejich politikou,“ domnívá se turecký ministr zahraničí Hakan Fidan.

V newyorském ústředí OSN vzdáleném od Gazy devět tisíc kilometrů se pracuje na nové rezoluci, která posvětí vznik mezinárodních sil pro její stabilizaci a rekonstrukci. Své jednotky zatím slíbily Indonésie, Egypt, Spojené arabské emiráty a také Turecko a Katar. S posledními dvěma zeměmi bude ale problém. Proti přítomnosti vojáků dlouholetých zastánců a finančníků Hamásu na své hranici se nejspíš postaví Izrael.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...