„Má díru v trupu,“ přiznal Lukašenko poškození ruského letounu. Úřady pozatýkaly dvě desítky lidí

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Lukašenko uvedl, že ruský letoun poškodil dron. Běloruský diktátor podle nezávislého serveru Naša Niva přiznal, že A-50 utrpěl při útoku škody, které jsou ovšem podle něj zanedbatelné. „Letadlo naštěstí neutrpělo žádné významné škody, kromě, jak se říká, škrábanců a jedné díry v trupu, jež vojenskému letounu nebrání v plnění jeho povinnosti,“ prohlásil Lukašenko.

Běloruský lídr tvrdí, že přestože letadlo bylo schopné provozu, požádal Moskvu, aby do země vyslala jiný stroj. „To se také stalo,“ dodal Lukašenko.

Ve skutečnosti ale žádný nový průzkumný letoun podobného typu pozorovatelé v Bělorusku dosud nezaznamenali, podotkla Naša Niva. Podle BBC poškozený letoun přepravili do ruského Taganrogu k opravě.

Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko v Minsku v prosinci 2022
Zdroj: Via Reuters

V souvislosti s diverzí na letišti informoval Lukašenko o zadržení rusko-ukrajinského občana, který podle něj spolupracuje s ukrajinskými a americkými tajnými službami, a více než dvacítky jeho kompliců, kteří se nacházeli na běloruském území.

„Služba bezpečnosti Ukrajiny a vedení (americké tajné služby) CIA za zavřenými dveřmi provádějí operaci proti Běloruské republice,“ kritizoval diktátor, který podle svých slov nařídil celostátní „čistku“ s cílem zadržet další sabotéry zapojené do útoku v Bělorusku.

Lukašenkovi odpověděl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta, podle kterého poškození ruského letadla sloužícího k navádění ruských vzdušných útoků proti ukrajinským městům není teroristický čin či diverze, ale naopak protiteroristický zásah. A nespáchali jej vymyšlení „sabotéři“, ale běloruští partyzáni, zdůraznil Podoljak.

„Je nutné vyznat se v definicích. Teroristický čin je, když z běloruského území střílejí rakety na ukrajinská města. Diverze je, když od běloruských hranic přicházejí diverzanti. Zásah proti letadlu A-50 je protiteroristický čin, spáchaný mimochodem místními partyzány,“ napsal na Twitteru.

Opozice mluví o fatálním poškození

Aljaksandr Azarau, šéf opoziční organizace ByPol, která sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur, útok na ruský letoun už dříve připsal běloruským partyzánům. Podle Azaraua je poškození natolik vážné, že stroj není schopný provozu.

Akci na letišti podle něj provedli běloruští partyzáni z hnutí Peremoha (Vítězství) dvěma drony. Partyzánům se podle ByPolu povedlo opustit území Běloruska. Běloruská tajná služba KGB podle serveru Naša Niva v prohlášení na Telegramu nepřímo uvedla, že podle ní do akce byla zapojena právě skupina ByPol. Tu však přímo nejmenovala.

Letoun A-50 byl v Bělorusku jediný. Pokaždé když toto letadlo vzlétlo, ukrajinské úřady vyhlašovaly letecký poplach, protože stroj může koordinovat raketové údery.

Záškodnickou akci ocenila na Twitteru mimo jiné běloruská opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská. „Jsem hrdá na všechny Bělorusy, kteří dál vzdorují ruské hybridní okupaci Běloruska a bojují za svobodu Ukrajiny,“ napsala Cichanouská, která žije v litevském exilu a běloruský soud jí v pondělí v nepřítomnosti vyměřil 15 let vězení.

Lukašenko nechce válčit

Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Po těžkých ztrátách se ovšem po několika týdnech ze severu Ukrajiny stáhla.

Lukašenko v úterý zopakoval, že Bělorusko se nenechá „zatáhnout“ do konfliktu, který rozpoutala před více než rokem Moskva svou invazí na Ukrajinu. „Jestli si myslíte, že nás předhozením této výzvy zatáhnete zítra do války, která už dnes zuří v Evropě, tak se mýlíte,“ prohlásil běloruský lídr na adresu Kyjeva a Washingtonu.

Dříve uvedl, že jeho armáda se do bojů zapojí pouze v případě napadení Běloruska. Kyjev se ale dlouhodobě obává nového útoku z běloruského území, upozornila agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 25 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...