Svědci vyvracejí tvrzení federálních úřadů o zabití v Minneapolisu

Nahrávám video

Oficiální popis okolností střelby, při které federální agenti v sobotu zastřelili ve městě Minneapolis muže, zpochybňují i některá svědectví zaznamenaná u soudu. Píší o tom stanice CBS News a list The New York Times. Svědci neviděli, že by zastřelený muž na federální agenty útočil, nebo že by jim vyhrožoval zbraní, což naopak tvrdili krátce po události představitelé federálních úřadů.

Záběry z doby střelby ukazují, že zastřelený muž, zdravotník Alex Pretti agentům nevyhrožoval zbraní. Jejich zásah zpočátku filmoval, následně bránil ženu před jedním z agentů. Několik agentů poté Prettiho povalilo na zem a obestoupilo. Pak zaznělo několik výstřelů.

To potvrzují i dvě výpovědi svědků, které byly podány u soudu krátce po střelbě. „Viděla jsem ho, jak křičí na agenty ICE (úřady tvrdí, že na místě zasahovala jiná jednotka, agenti ICE ale nemají standardní uniformy a nelze je snadno identifikovat, pozn. red.), ale neviděla jsem, že by útočil na agenty či se oháněl nějakou zbraní,“ popsala dětská lékařka.

Dodala, že poté, co byl Pretti na zemi, byli kolem něj nejméně čtyři agenti. „Viděla jsem agenty střílet na muže šestkrát či sedmkrát,“ uvedla lékařka. Ta Prettimu poskytla i první pomoc a na jeho zádech viděla tři vstřely. Po otočení muže viděla jeden další vstřel na prsou a možná jedno další střelné zranění na krku.

Podobně popsal celou událost i další svědek. „Neviděl jsem ho se zbraní. Povalili ho na zem. Čtyři nebo pět agentů ho drželo na zemi a začali na něj prostě střílet. Vystřelili na něj mnohokrát,“ stojí ve výpovědi. Podle svědka je popis události ze strany ministerstva pro vnitřní bezpečnost mylný. „Muž se nepřiblížil k agentům se zbraní,“ stojí ve výpovědi.

Obě výpovědi byly podle médií učiněny před soudem – to znamená, že za křivá tvrzení by svědkům hrozilo stíhání a postih.

Policisté se nedostali na místo činu

Náčelník minneapoliské policie Brian O'Hara také řekl BBC, že federální agenti zablokovali státním policistům přístup na místo střelby, přestože ti měli povolení k prohlídce.

Střelby se dopustili agenti pohraniční stráže v sobotu ráno místního času v Minneapolisu. Vládní představitelé původně tvrdili, že Pretti, chtěl na agenty zaútočit a spáchat mezi nimi masakr. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost tvrdilo, že jeden z agentů střílel v sebeobraně, protože měl obavu o život svůj i kolegů.

Příslušník ICE o zbrani před soudem nehovořil

Operační náčelník pohraniční stráže Gregory Bovino na tiskové konferenci podle deníku The New York Times nechtěl odpovědět na otázku, zda Pretti držel před střelbou agentů zbraň. Podle něj o této věci kolují spekulace, a vyzval k tomu, aby se počkalo na výsledky vyšetřování, které objasní dynamiku střelby.

Bovino a federální představitelé přitom již v sobotu krátce po střelbě prohlásili, že agenti jednali v sebeobraně. Bovino také uvedl, že agenti zapojení do zásahu nebyli postavení mimo službu, ale jen převeleni do jiného města. O Prettim tvrdil, že se snažil narušit policejní akci. „Tyto akce a tato rozhodnutí mohou mít samozřejmě tragické důsledky,“ prohlásil.

V neděli se pak uskutečnila v centru Minneapolisu demonstrace proti působení imigračních federálních agentů ve městě. Zhruba tisícovka lidí shromážděných před budovou radnice skandovala heslo „ICE out“ – pryč s ICE, což je zkratka Úřadu pro imigraci a cla, jehož agent v Minneapolisu zastřelil na začátku ledna ženu. Shromáždění se uskutečnila i v dalších amerických městech, například v Chicagu.

Zastřelení dvou lidí federálními agenty je podle prezidenta USA Donalda Trumpa důsledkem demokraty vyvolaného chaosu. Napsal to na svou sociální síť Truth Social. Federální agenty do Minneapolisu vyslala Trumpova administrativa.

List The Wall Street Journal (WSJ) mezitím zveřejnil rozhovor s Trumpem, ve kterém prezident řekl, že jeho vláda přezkoumává vše týkající se střelby v tomto městě. Zároveň Trump naznačil ochotu imigrační agenty z oblasti Minneapolisu stáhnout. „V určitém okamžiku odejdeme. Odvádíme, odvádí fenomenální práci,“ míní prezident. Časový rámec odchodů federálních agentů nespecifikoval.

Kritika exprezidentů

Jako „děsivé“ odsoudil události v Minneapolis bývalý demokratický prezident USA Bill Clinton. V prohlášení, které zveřejnil na síti X, varoval Američany před ztrátou svobod a obvinil odpovědné osoby ze lhaní.

Clinton uvedl, že si nikdy nemyslel, že by se hrozivé scény, které se odehrávají v Minneapolisu a dalších městech, mohly stát v USA. „Federální agenti chytají lidi včetně dětí v jejich domovech, práci a na ulicích,“ uvedl Clinton. V prohlášení poukazuje na zatýkání a bití těch, kteří v souladu s ústavou proti takovému postupu federálních úřadů protestují. Výslovně zmínil i zastřelení dvojice Američanů. Tyto události označil za nepřijatelné.

Události v neděli kritizoval také bývalý demokratický prezident Barack Obama, podle kterého federální agenti jednají s pocitem beztrestnosti a používají postupy s cílem zastrašit občany. Podobně jako Clinton varoval před ohrožením hodnot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...