Měli jsme více naslouchat. Německo se stále vyrovnává s invazí na Ukrajinu, řekl Steinmeier v exkluzivním rozhovoru pro ČT

„Pokus Německa o integraci Ruska do evropského bezpečnostního řádu, o který se pokoušeli a podporovali i mnozí další, ztroskotal na ruské vojenské invazi na Ukrajinu. V tomto ohledu je nové myšlení nejen žádoucí, ale i naléhavě potřebné,“ řekl spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi.

Podle něj se Německo s dějinným přelomem stále vyrovnává, padla tabu i desítky let dodržované doktríny a spolková republika dodává těžké zbraně do válečného konfliktu. „Není to jen politická a finanční podpora, kterou Německo nyní poskytuje Ukrajině, ale v důsledku těchto rozhodnutí je Německo nyní také druhým největším vojenským podporovatelem Ukrajiny, protože víme, že Rusko nesmí tuto válku vyhrát. Proto jsme s Ukrajinou solidární,“ prohlásil Steinmeier.

„Nyní je důležité co nejlépe a nejtrvaleji podporovat Ukrajinu v jejím boji za suverenitu, nezávislost a územní celistvost. Nesmíme zapomínat, že Putin počítá s tím, že západní státy případně poleví ve své ochotě podporovat Ukrajinu. Možná dokonce počítá s tím, že Západ bude ve svém postoji k Ukrajině a k této válce rozpolcený. To se mu nepodařilo a měli bychom to tak udržet,“ dodal německý prezident.

Sám však připustil, že se v Německu vedou diskuze o tom, do jaké míry je možné Kyjev podporovat. Toto téma je podle něj důležité pro obyvatele hlavního města i lidi na venkově. Konečné rozhodnutí veřejných debat a „politických tahanic“ se však ve výsledku kloní na stranu Ukrajiny, míní Steinmeier.

Napětí v německé společnosti

„Obávám se polarizace společnosti. Jak víme, není to čistě německý fenomén. Dlouhou dobu jsme se jako Evropané dívali na vývoj americké společnosti možná trochu povýšeně,“ připustil Steinmeier. Mezitím však polarizaci čelí i některé evropské země, liberální demokracie a tento jev se vyskytuje i v Německu.

Prezident však nemá strach, pokud jde o stabilitu tamní demokracie. Volební průzkumy je podle něj potřeba brát vážně, ale „nejsou osudem ani soudem dějin, ale ukazatelem toho, že je třeba něco udělat“. Strana AfD je podle aktuálních průzkumů druhou nejsilnější politickou silou v zemi.

„Dobrá politika je to, co je potřeba k tomu, abychom populistům vzali pomyslné otěže z rukou. Není to krátká cesta, ale budeme se jí muset v příštích letech věnovat zřetelněji, důrazněji a snad i úspěšněji na všech úrovních,“ prohlásil německý prezident.

Česko-německé vztahy

Vztahy Německa s Českem jsou podle spolkového prezidenta příkladné – nejlepší, jaké kdy byly. „Moje generace zažila, z jaké úrovně se německo-české vztahy vyvinuly. A mohu jen říci, že když se ohlédnu za posledními pětadvaceti lety, nejenže se mnohé změnilo, ale téměř vše se v našich bilaterálních vztazích změnilo k lepšímu. Z toho dnes těžíme. A úkolem mé generace je předat to dalším generacím,“ řekl německý prezident.

Připomněl i Česko-německou deklaraci podepsanou v roce 1997, která měla zlepšit vzájemné vztahy a zmírnit napětí pramenící v druhé světové válce. „Stejně jako u ostatních sousedů totiž 20. století zanechalo ve vztazích mezi Německem a jeho sousedy mnoho ran. Především samozřejmě kvůli teroru, který vycházel z nacistického Německa – okupace, pronásledování, vraždění lidí. Válka byla přítomná ve všech poválečných generacích a ztěžovala nalezení skutečného nového začátku ve vztazích zejména s Německem,“ řekl Steinmeier.

Podpis deklarace podle něj vyžadoval velkou odvahu, aby bylo možné s „vědomím minulosti se dívat společně vpřed“. Jednalo se podle něj o předpoklad pro budoucí spolupráci a připomněl i Česko-německý fond budoucnosti, který podporuje kulturní a další projekty, jejichž cílem je prohlubovat vztahy mezi Čechy a Němci. Díky němu jsou vzájemné vztahy obou národů na tak dobré úrovni, míní německý prezident.