Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.

Demisi podalo všech pět členek poroty, kterou vedla brazilská kurátorka Solange Oliveiraová Farkasová, uvedlo ve čtvrtek vedení bienále. Porota měla udělit dvě hlavní ceny – Zlatého lva za nejlepší národní expozici a nejlepšímu účastníkovi hlavní expozice In Minor Keys.

Porotkyně již dříve daly najevo, že nebudou hodnotit národní expozice zemí, jejichž vůdci čelí podezření ze spáchání zločinů proti lidskosti. Toto bylo spojováno s Ruskem a Izraelem. Italská tisková agentura Adnkronos nyní uvedla, že k demisi poroty přispěl velkou měrou postoj právního oddělení vedení bienále. Podle jeho názoru by porotkyně mohly finančně zodpovídat za možné škody způsobené svým rozhodnutím vyřadit Izrael a Rusko z oceňování. Nejméně jeden izraelský umělec totiž avizoval, že by se kvůli faktickému vyloučení své země z udělování hlavní ceny mohl soudit.

Vedení přehlídky ve čtvrtek rovněž oznámilo, že letos hlavní ceny udělí na základě hlasování návštěvníků. Ceremoniál předání cen byl proto odložený z 9. května na 22. listopadu, kdy bienále končí. Se zjevnou narážkou na předchozí rozhodnutí poroty vedení akce uvedlo, že o Zlatého lva za nejlepší národní expozici soutěží všechny státy uvedené v oficiálním seznamu, tudíž i Rusko a Izrael.

Kritika kvůli účasti Ruska

Právě ruská národní účast vyvolala kvůli pokračující dobyvačné válce na Ukrajině silnou kritiku. Přítomnost umělců vybraných ruskými státními institucemi kritizovali ministři kultury dvou desítek evropských zemí. Evropská komise pohrozila bienále odebráním unijních fondů a italské ministerstvo kultury, které nemá přímý vliv na řízení přehlídky, vyslalo do Benátek inspekci.

Ve čtvrtek italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že vláda rozhodnutí ohledně ruského pavilonu nesdílí. „Já bych toto rozhodnutí neučinila,“ prohlásila o ruské účasti.

Za zbabělé v pátek označil rozhodnutí bienále připustit ruskou národní účast ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Agresorova kultura není v dobách války nikdy neutrální,“ napsal Sybiha na síti X, přičemž znovu vyzval vedení přehlídky, aby změnilo své rozhodnutí a ruské účasti zabránilo. Bienále se účastní i Ukrajina, její národní expozice se ale nachází v jiné oblasti než ruský národní pavilon.

Rusko na minulých dvou ročnících bienále chybělo. V roce 2022 se nezúčastnilo kvůli demisi kurátora a umělců v reakci na začátek invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V roce 2024 pak Moskva svůj pavilon poskytla národní expozici Bolívie. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na ruského vládce Vladimira Putina kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska a předloni zatykač vydal také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství v souvislosti s válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti během války v Pásmu Gazy.

Česko a Slovensko mají ještě z dob Československa v parku Giardini společný pavilon. Pro letošní bienále obě národní galerie společně vybraly projekt nazvaný The Silence of the Mole (Krtkovo ticho), za kterým stojí slovenská umělecká dvojice Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko, český umělec Jakub Jansa a kurátor Peter Sit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...