Michel slíbil vojenskou podporu Moldavsku, obavy z ruské agrese má i Gruzie

Nahrávám video

Předseda Evropské rady Charles Michel na středeční návštěvě Moldavska přislíbil významné navýšení vojenské podpory této zemi. Konkrétně by mělo jít o dodávky vojenského vybavení ozbrojeným silám. Michel do Moldavska zamířil poté, co byla z tamního separatistického Podněstří hlášena řada incidentů. Na mezinárodní scéně panují obavy, že by mohl být tento proruský region vtažen do války na Ukrajině. Ruské agrese se obává i Gruzie, která má na svém území dva regiony ovládané Ruskem podporovanými režimy.

„Tento rok hodláme výrazně zvýšit naši podporu Moldavsku a dodat jeho ozbrojeným silám další vojenské vybavení,“ řekl Michel, který vystoupil společně s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou na tiskové konferenci.

Evropský blok přezkoumává i možnosti, jak Moldavsku pomoci posílit ozbrojené síly, uvedl podle Reuters rovněž Michel. Tato pomoc by byla nad rámec již přislíbené podpory v oblasti logistiky a kybernetické obrany.

„Evropská unie je s vaší zemí plně solidární. Je naší povinností… více podpořit vaši stabilitu, bezpečnost a územní celistvost,“ uvedl Michel. Podtrhl, že je potřeba předejít jakékoli eskalaci napětí, které narůstá kvůli incidentům v Podněstří.

Útoky na podněsterskou infrastrukturu

Rusové plánují dostat pod kontrolu pás území od Oděsy po Podněstří, zajistit propojení s Ruskem a Ukrajinu zcela odříznout od moře. Zástupci Podněstří v posledních dnech obviňují Ukrajinu ze série útoků na tamní infrastrukturu, například v úterý Kyjev obvinili, že z ukrajinského území odstartoval bezpilotní letoun s trhavinou a kanystrem se zápalnou směsí.

Koncem dubna hlásily podněsterské úřady útok na tamní ministerstvo státní bezpečnosti a o den později informovaly o explozích, které vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů. Terčem útoku se údajně stala také vojenská jednotka u obce Parcani (Parkany).

Prezidentka Sanduová dříve varovala, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. „Slyšeli jsme výhrůžky ruských generálů o jejich úmyslu dostat se do Podněstří,“ uvedla premiérka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hodnocení Sanduové plně sdílí. „Existuje možnost, že by došlo k částečné nebo úplné mobilizaci jednotek, které jsou umístěny v Podněstří,“ prohlásil také mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk.

V Podněstří je patnáct set ruských vojáků

Úzký pruh moldavského území na levém břehu Dněstru ovládají od rozpadu Sovětského svazu povstalci s podporou Moskvy. Rusko v Podněstří udržuje vojenský sbor, který čítá zhruba patnáct stovek vojáků. Z něj teď podle Ukrajinců připravují evakuaci rodin ruských důstojníků a vojáci mají být v bojové pohotovosti.

Proruské úřady množí nová kontrolní stanoviště po celém území samozvané republiky a stupňují vojenskou přítomnost v ulicích. Ukrajina na společných hranicích staví barikády. Lidé z Podněstří navíc ve strachu z války ve velkém odcházejí, a to i na ukrajinské území.

Moskva tvrdí, že by se ráda vyhnula scénáři, kdy by byl moldavský separatistický region vtažen do dění na Ukrajině. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko přitom na začátku března prezentoval mapu, která naznačovala, že by invazní vojska mohla pokračovat přes Ukrajinu až do Podněstří.

Zastaralá a nedostatečně vybavená armáda Podněstří má kromě ruských jednotek kolem pěti tisíc aktivních vojáků a asi dvacet tisíc příslušníků záloh a v současnosti provádí rozsáhlá cvičení. Podle jiných odhadů disponuje nyní Podněstří zhruba sedmi a půl tisíci vojáky.

Armáda Moldavska pak čítá přibližně pět až sedm a půl tisíce aktivních vojáků a asi pětašedesát až sedmdesát tisíc záložníků.

Obavy má i Gruzie

Ruské agrese se obává i Gruzie. Na svém území má dva regiony, Abcházii a Jižní Osetii, které jsou pod kontrolou Ruskem podporovaných režimů. Dohromady tvoří asi pětinu rozlohy země.

Jižní Osetie by se podle znepokojených Gruzínců mohla stát záminkou pro ruskou ofenzivu, jako je tomu na Ukrajině. Hranice Jižní Osetie navíc Ruskem podporovaní separatisté opakovaně posunují a omezují přechod na gruzínskou stranu.

„Je to chování ruské armády, které my i z naší historie známe a kterému se musí celý demokratický a svobodný svět postavit,“ uvedl při své návštěvě Gruzie předseda Senátu Miloš vystrčil (ODS).

Hned na počátku ruské invaze na Ukrajinu propukly proti agresi Moskvy v Gruzii protesty. Tbilisi, které leží jen pár desítek kilometrů od hranic odtrženeckých oblastí, se stalo útočištěm ruské opozice, která také pravidelně protestuje před tamním parlamentem.

Gruzínská vláda je zdrženlivá

Podle průzkumu z letošního března vnímá reakci vlády na ruskou agresi vůči Ukrajině 83 procent obyvatel Gruzie, z nichž 53 procent ji považuje za zcela nebo spíše dostatečnou, zatímco 44 za zcela nebo spíše nedostatečnou.

Drtivá většina dotázaných, 90 procent, považuje Rusko za největší politickou hrozbu pro Gruzii a 83 procent za největší ekonomickou hrozbu. Dialog s Ruskem zcela nebo spíše podporuje 62 procent lidí, zcela nebo spíše proti je 36 procent dotázaných.

Gruzínská vláda se staví ke konfliktu na Ukrajině zdrženlivě. Země se nepřidala k tvrdým protiruským sankcím, protože nechce Moskvu provokovat. Ruského vlivu se Tbilisi hodlá zbavit vstupem do NATO i Evropské unie. Jenže to není možné, dokud nebude mít plnou kontrolu nad okupovanými regiony.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...