Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Nahrávám video

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.

„Po dnešku se ta situace výrazně posunula,“ řekl Macinka k jednání ohledně českého územního dluhu vůči Polsku. „Nebude to nějaká územní ani finanční kompenzace, ale naopak bavíme se o tom, že bychom tento spor vyřešili společným projektem (...) v oblasti ochrany proti povodním,“ dodal.

Na základě smlouvy z roku 1958 se napřímila česko-polská hranice, čímž se zkrátila o osmdesát kilometrů. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Praha a Varšava od roku 1992 vedly celou řadu jednání o vyřešení tohoto územního sporu.

Polsko označil Macinka za nejbližšího souseda Česka po Slovensku. Chtěl by „znovu nastartovat“ jednání české a polské vlády v řadě témat, od bezpečnosti přes energetiku po konkurenceschopnost. Vyslovil se také pro pokračování Česko-polského fóra pro posílení vzájemné spolupráce.

Vztahy v rámci V4

Sikorski vyslovil přání, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4, a to zejména mezi Polskem a Maďarskem. Kromě těchto tří zemí je členem V4 také Slovensko.

Varšava a Budapešť se v posledních letech dostávaly do opakovaných sporů ohledně přístupu k ruské agresi proti Ukrajině. Polsko rovněž s nevolí reagovalo na kroky maďarské vlády, která udělila bývalému polskému ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi politický azyl.

Macinka uvedl, že Praha by chtěla k vyřešení tohoto „drobného problému“ aktivně přispět, aby se v rámci V4 „trošku obrousily hrany“. „V našem zájmu je vidět visegrádskou skupinu fungující,“ dodal český ministr.

Sikorski a Macinka se střetli v Mnichově

Oba ministři se setkali pouhé dva dny poté, co se střetli na Mnichovské bezpečnostní konferenci v debatě o demokratičnosti Evropské unie. Sikorski školil Macinku o fungování Evropské unie, popsal debatu web Politico. Macinka v ní zaútočil na údajnou nedemokratičnost EU, když tvrdil, že neexistuje žádné spojení mezi voliči a bruselskými institucemi. Sikorski namítl, že Evropský parlament je demokraticky volen a že eurokomisaře vybírají „demokraticky zvolené vlády“.

„Smrtelnou ránu“ v diskuzi pak Sikorski podle Politica zasadil Macinkovi, když mu připomněl, že stejně jako eurokomisaři nejsou ani čeští ministři voleni přímo. „Neříkám, že to není demokratický systém,“ odvětil v reakci Macinka. Celé situaci pobaveně přihlížela bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která se panelu také účastnila, dodal web.

Zatímco Macinka pak označil výstup za „klasickou diskuzi,“ která bývá občas „trošku šťavnatější,“ podle opozice šlo z jeho strany o ostudu a trapas.

Sikorski po pondělním jednání s Macinkou připustil, že před třiceti lety byl euroskeptický, ale že na základě svých zkušeností změnil na EU názor. Macinka zopakoval, že je rád za tuto „šťavnatější“ diskusi, a dodal, že si své „eurorealistické“ postoje ponechá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...