V nedělních parlamentních volbách v Moldavsku nezískala žádná ze stran dost mandátů na sestavení vlády. Nejvíc hlasů v poměrné části voleb sice získali proruští socialisté, ve většinové části se ale výrazně dařilo vládnoucí Demokratické straně kontroverzního podnikatele Vlada Plahotniuca. Po sečtení 99 procent odevzdaných lístků jsou proto mandáty rozděleny mezi proruské a proevropské síly.
Moldavský volební systém byl nedávno změněn tak, že posílil význam jednomandátových volebních okrsků, do nichž se volí většinovým systémem. Tato změna měla podle kritiků zvýšit volební šance zejména vládní Demokratické strany, ale i proruských socialistů na úkor proevropského bloku ACUM. Konečné složení parlamentu tak nemusí odrážet procentuální výsledek stran.
V poměrné části voleb zvítězili proruští socialisté, kteří získali přes 31 procent hlasů. Proevropský blok ACUM za nimi zaostal o čtyři procentní body a na třetím místě v této části voleb je doposud vládní Demokratická strana s 24 procenty hlasů. Do parlamentu se s více než osmi procenty hlasů dostala i malá konzervativní strana Šor stejnojmenného a v minulosti odsouzeného podnikatele.
Většinová část voleb ale dopadla lépe pro vládní Demokratickou stranu, která v ní podle předběžných výsledků možná získala nejvíce mandátů, a to až patnáct. Proruští socialisté by mohli mít dvanáct mandátů, ACUM devět, Šor jeden a další dva získali nezávislí kandidáti. V 51 okrscích, v nichž se mandáty rozdělují většinově, ale ještě nejsou sečteny všechny lístky. Účast ve volbách byla mírně nad 49 procenty oprávněných voličů.
Vítěz voleb zatím není jasný
Po sečtení 99 procent hlasů se údaje o rozdělení mandátů ve 101členném parlamentu různí. Agentura Reuters uvádí, že vládnoucí Demokratická strana bude mít celkem 34 křesel, druzí socialisté 31 mandátů a proevropský blok ACUM na třetím místě 23 poslanců.
Rádio Svobodná Evropa/Radio Svoboda uvádí, že 34 křesel budou mít socialisté, zatímco Demokratická strana získá 31 mandátů, ACUM 26, strana Šor sedm a tři mají zbýt na nezávislé kandidáty.
Podle agentury Interfax mají socialisté i Demokratická strana šanci na zisk 30 až 33 křesel, ACUM by mohl mít okolo dvaceti, Šor sedm a zbylých přibližně deset mandátů si rozdělí nezávislí kandidáti nebo další menší strany.
Třetí ACUM nechce spolupracovat se socialisty ani Plahotniucem
Ve volbách v jedné z nejchudších evropských zemí bylo v sázce její proevropské směřování. Proruské socialisty podporuje prezident Igor Dodon. Proti nim stála na jedné straně prozápadní politická formace ACUM v čele s někdejší prezidentskou kandidátkou Maiou Snaduovou a na druhé straně současná vládnoucí Demokratická strana kontroverzního podnikatele Vlada Plahotniuca.
Dosavadní výsledky naznačují, že volby pravděpodobně skončí patem. Prozápadní blok ACUM, který skončil třetí, totiž kvůli údajné zkorumpovanosti odmítá spolupráci jak s vládní Demokratickou stranou, tak s prokremelskou socialistickou opozicí.
Demokratická strana ani socialisté přitom sami vládu sestavit nedokážou. Podle spolupracovníka ČT Thomase Kulidakise je proto možné, že se Plahotniuc pokusí domluvit s malou stranou Šor a s částí socialistů.
Prezident Dodon, někdejší předseda socialistické strany, vyjádřil očekávání, že do několika měsíců budou vyhlášeny opakované volby. Parlament, v němž nebude mít jasnou převahu žádná strana, má nyní podle agentury AP 45 dnů na to, aby schválil novou vládu.
OBSE má podezření na kupování hlasů
V zemi se však množí se spekulace o možných volebních manipulacích. Podle kandidátky opozičního bloku ACUM Maiy Sanduové byly nynější volby „nejméně demokratické v historii země“. Z volebních podvodů se vzájemné obviňují i vládnoucí Demokratická strana a socialisté.
Pozorovatelé OBSE volby označili za svobodné a spravedlivé, nicméně zaznamenali „silné náznaky kupování hlasů a zneužívání státních prostředků“.
Volební kampaň byla podle pozorovatelů mimořádně tvrdá. Jejím ústředním tématem se stala korupce. Opozice kritizovala vládnoucí stranu za rozsáhlé zneužívání státních prostředků, vláda se snažila poukazovat na ruské vměšování do předvolební kampaně a přímou podporu proruských stran.
Evropská unie podepsala v roce 2014 s Moldavskem asociační dohodu o bližších hospodářských a politických vztazích. Je však čím dál kritičtější vůči pomalému tempu prováděných reforem. Loni také EU pozastavila rozvojovou pomoc zemi poté, co místní soud anuloval výsledky voleb kišiněvského starosty, v nichž zvítězil proevropský kandidát.
Proruští socialisté slíbili v případě svého vítězství vypovědět asociační smlouvu s EU, čímž by evropský vliv v této zemi výrazně oslabil.
