Mongolsko mělo Putina zatknout, místo toho uspořádalo ceremonii

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Na mezinárodním letišti v Ulánbátaru byl pro Putina natažen červený koberec a postavena čestná stráž, informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na Rádio Svoboda. Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch pak v úterý doprovázel ruského vůdce do vládního paláce, kde před soukromými rozhovory společně vzdali hold soše Čingischána.

Mongolská policie zabránila demonstrantům během Putinovy návštěvy Ulánbátaru pozvednout ukrajinskou vlajku, uvedlo Rádio Svoboda.

„Je to blamáž. Něco, co poškozuje dobré jméno Mongolska, jeho mezinárodní postavení, a samozřejmě to oslabuje i mezinárodní postavení a mezinárodní právo,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Soud se sídlem v nizozemském Haagu na Putina zatykač vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska v rámci ruské vojenské agrese proti Ukrajině. K zatčení ruského vládce vyzvaly Mongolsko ukrajinské úřady. K požadavku se podle agentury AFP přidalo i několik nevládních organizací na ochranu lidských práv jako Amnesty International či Human Rights Watch. Evropská unie ale vyjádřila obavy, že Ulánbátar zatykač nevyplní.

Kreml dopředu ujistil, že k ničemu podobnému nedojde. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

„Je politováníhodné, že v Mongolsku nedokázali nalézt diplomatickou cestu, jak se Putinově návštěvě vyhnout, jako se to loni podařilo Jihoafrické republice, která jasně řekla, že má jisté závazky vyplývající z ratifikace římského statutu ICC, což vedlo k tomu, že Rusko plánovanou Putinovu návštěvu samo zrušilo,“ připomněl Šír.

Symbolické pokárání

Mongolsko podepsalo římský statut v roce 2000 a poté jej v roce 2002 ratifikovalo. Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak neuznává Rusko, Spojené státy nebo Čína. Pokud členská země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně.

Případné sankce jsou ale v podstatě omezeny na slovní důtku. V minulosti takto například bez postihu navštívil země sdružené v ICC tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

„Vedle řady právních otázek se na to nabaluje i otázka praktické proveditelnosti zatčení Putina, který teď patří mezi mezinárodně nejhledanější válečné zločince planety. Mongolsko je vnitrozemský stát, který sousedí z jedné strany s Ruskem a z druhé s Čínou, což jsou dva rovnocenně genocidní režimy, které neuznávají římský statut ICC,“ upozornil Šír.

Pokud by byl Putin zatčen, je tak otázkou, jak by vůbec mohl být dopraven do Haagu, poznamenal expert. „Všechny přístupové cesty efektivně kontroluje Rusko a Čína,“ dodal.

Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch a ruský vládce Vladimir Putin
Zdroj: Reuters/Sputnik/Vyacheslav Prokofyev

Zájem na výstavbě plynovodu do Číny

Putin v úterý zahajuje oficiální program své návštěvy Mongolska. Jednat bude mimo jiné se svým protějškem Uchnágínem Chürelsüchem a dalšími místními představiteli. Chystá se podpis dokumentů.

Rusko už roky jedná o vybudování plynovodu, který by přepravoval až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z Jamalu do Číny přes Mongolsko. Plynovod Síla Sibiře 2 je součástí ruské strategie, jak kompenzovat ztrátu většiny evropského odbytiště po rozpoutání války proti Ukrajině.

Stávající plynovod Síla Sibiře, kterým proudí ruský plyn do Číny, má příští rok dosáhnout plánované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně.

Nový projekt zamrzl kvůli klíčové otázce, kterou je cena plynu. Peking podle tisku požaduje, aby Rusko prodávalo plyn za vnitrostátní cenu, tedy údajně za čtvrtinu dosavadní ceny. Putin v předvečer své návštěvy Mongolska uvedl, že přípravné práce, včetně studií proveditelnosti a inženýrských studií, probíhají podle plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...