Moskva zařadila Pavla či Lipavského na seznam „rusofobních“ politiků

Ruské ministerstvo zahraničí sestavilo seznam západních politiků, kteří podle něj používají nenávistný jazyk vůči Moskvě. Jsou na něm například německý kancléř Friedrich Merz, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, generální tajemník NATO Mark Rutte či italský prezident Sergio Mattarella. Z Česka pak prezident Petr Pavel nebo ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Dokument ruského ministerstva je nazvaný Příklady prohlášení úředníků a zástupců elit západních zemí ohledně Ruska, v nichž je použit „nenávistný jazyk“. Už minulý týden zveřejnila ruská diplomacie dva podobné seznamy – v jednom jsou výroky z roku 2024 a ve druhém citace z roku 2025.

Kvůli zařazení Mattarelly na seznam si italské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Reagovalo na druhý seznam, v němž je výrok italského prezidenta z letošního 5. února z univerzity v Marseille, kde přirovnal dobyvačnou válku nacistického Německa k současné ruské agresi vůči Ukrajině.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil zařazení Mattarelly na ruský seznam za provokaci vůči Italské republice a jejím obyvatelům. Ohradila se proti němu také premiérka Giorgia Meloniová. „Itálie pevně stojí po boku Ukrajiny čelící brutální agresivní válce, kterou Rusko rozpoutalo před třemi lety,“ uvedla Meloniová.

Volodymyr Zelenskyj a Sergio Mattarella
Zdroj: Reuters/Italian Presidency Press Office/Paolo Giandotti

Na seznamu politiků, jejichž výroky považuje Moskva za „rusofobní“, je i český prezident Pavel a ministr zahraničí Lipavský. V případě Pavla jde o vyjádření z letošního 8. května, kdy prezident u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války řekl, že Rusko se v některých ohledech chová podobně jako v minulosti nacistické Německo, když nerespektuje mezinárodní právo, napadlo suverénní zemi a vede s ní agresivní válku.

V případě Lipavského zmínilo ruské ministerstvo zahraničí mimo jiné výrok z letošního 5. ledna, kdy ministr označil ruského vůdce Vladimira Putina za diktátora a na síti X o něm podle ruské diplomacie napsal, že šéf Kremlu neuznává Ukrajince jako národ a Ukrajinu jako stát. Ve druhém výroku z letošního 14. května Lipavský na tiskové konferenci před neformálním zasedáním ministrů zahraničí NATO v Turecku prohlásil, že spojenci by měli znovu označit Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantickou oblast.

V reakci na své zařazení na seznam Lipavský zdůraznil, že nepoužívá nenávistný jazyk proti Rusku nebo Rusům, ale vadí mu imperiální politika Vladimira Putina. „Mně vadí Putin, jeho putinismus, jeho imperiální politika, která se projevuje dobyvačnou válkou proti Ukrajině, celou řadou sabotáží i v Česku nebo informační válkou. Nebo třeba kybernetickými útoky proti nám a našim nejbližším spojencům,“ řekl Lipavský.

Pekarová Adamová, Ženíšek i Pojar

Na seznamu výroků z roku 2024, které ruské ministerstvo zahraničí vybralo jako „rusofobní“, je kromě Pavla či Lipavského například také předsedkyně dolní komory českého parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podle ruské diplomacie loni v červenci v televizi konstatovala, že podporovat vládce Kremlu Putina je nyní stejné jako podporovat za druhé světové války nacistického vůdce Adolfa Hitlera. „Jaká pocta! Být na takovém seznamu, navíc v takovéto společnosti, je pro mě vyznamenáním,“ komentovala své zařazení Pekarová Adamová.

Ruská diplomacie zařadila mezi loňské „rusofobní“ výroky i vyjádření ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) a vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Ženíšek podle ruského ministerstva loni začátkem července v souvislosti s návštěvou maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě na síti X napsal: „Seznam těch, kteří si v posledních dvou letech potřásli rukou s válečným zločincem Putinem: Si Ťin-pching, Kim Čong-un, Viktor Orbán... a Andrej Babiš – nejlepší přítel muže, který se dvoří ruskému vrahovi.“

V případě Pojara ruská diplomacie informovala, že loni v září označil režim v Moskvě za barbarský a expanzivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...