Musk ovládl americkou agenturu zahraniční pomoci, hrozí zrušením

Nahrávám video

Tento víkend tým pro vládní efektivitu (DOGE) pod vedením podnikatele Elona Muska převzal kontrolu nad Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) a pozastavil její činnost. USA patří k největším poskytovatelům humanitární pomoci ve světě. Demokraté připravují kroky, jak toto opatření zvrátit.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že plánuje USAID začlenit do ministerstva zahraničí exekutivním příkazem, a ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí sdělil, že je úřadujícím ředitelem USAID. Webové stránky agentury jsou mimo provoz a nyní jsou dostupné pouze přes ministerstvo zahraničí. Americká administrativa v pondělí uzavřela pro zaměstnance ústředí USAID ve Washingtonu a nařídila jim pracovat na dálku, napsal server The Wall Street Journal (WSJ).

Zaměstnanci USAID dostali v pondělí ráno e-mail, ve kterém stálo, že rozhodnutí o uzavření centrály učinilo „vedení agentury“. Ve zprávě se dále psalo, že odpovědi by měly být směrovány na e-mailovou adresu, která je zřejmě spojena s Gavinem Kligerem, jehož profil na síti LinkedIn ho označuje jako zvláštního poradce ředitele Úřadu pro personální řízení, a který pracuje pro DOGE.

„Nic z toho by nebylo možné udělat bez plné podpory prezidenta,“ prohlásil Musk během pondělního ranního rozhovoru na sociální síti X. „Co se týče USAID, podrobně jsem to s ním probral a on souhlasil, že bychom ji měli zrušit,“ dodal. Trump dříve tvrdil, že USAID vedou „radikální šílenci“ a v úterý potvrdil, že činnost agentury postupně ukončí.

Někteří externí zaměstnanci USAID v neděli ztratili přístup do svých e-mailových účtů. Jeden z pracovníků přiblížil, že o přístup přišla polovina členů jeho týmu, informoval WSJ. Podle ministerstva zahraničí se jedná o „prozatímní krok k získání kontroly a lepšího porozumění nad činností agentury“.

Citlivé informace USAID

Server Financial Times (FT) napsal, že dva vrcholní bezpečnostní úředníci USAID byli v sobotu večer posláni na dovolenou poté, co odmítli umožnit pracovníkům DOGE přístup do interních systémů agentury, které obsahují i utajované informace, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.

Mluvčí DOGE Katie Millerová reagovala, že „k žádnému utajovanému materiálu nebyl získán přístup bez řádného bezpečnostního prověření“. O konfrontaci jako první informovala televizní stanice CNN.

Pracovník USAID se svěřil serveru Politico pod podmínkou zachování anonymity, že Muskův tým zastavil ochrannou bezpečnostní komunikaci pro zahraniční pracovníky, včetně těch, kteří pracují v konfliktních oblastech. Tyto kroky mají podporu Bílého domu, zdůraznil server.

Demokraté v Kongresu, bývalí úředníci USAID i humanitární skupiny varovali, že snahy o oslabení agentury poškozují národní bezpečnostní zájmy USA, protože v rozvojových zemích vznikne vakuum, které zaplní Čína a další američtí rivalové, napsal server Politico.

USAID pomáhá při pandemiích i hladomorech

USAID poskytuje finanční pomoc zemím po celém světě. Bojuje proti obchodování s lidmi, proti nemocem, zajišťuje potravu lidem v místech, kde panuje hladomor, a podporuje země, které jsou spojenci USA a jsou postiženy válkou, jako je například Ukrajina, shrnul WSJ. Financuje také vybavení, léky a personál v zemích, které bojují s pandemiemi a epidemiemi.

USAID například nakupuje od amerických zemědělců kukuřici, fazole a rýži, které distribuuje do dalších zemí. Agentura sdělila, že v roce 2023 nakoupila od amerických farmářů a chovatelů 1,1 milionu tun potravin.

Podle webu USAspending.gov, který sleduje vládní výdaje, měla agentura ve fiskálním roce 2024 rozpočet ve výši zhruba 44,2 miliardy dolarů (1,1 bilionu korun), což představuje 0,4 procenta federálního rozpočtu. USAID má více než deset tisíc zaměstnanců a přibližně dvě třetiny z nich pracují v zahraničí, napsal Congressional Research Service.

Například na Ukrajině USAID financuje zemědělce a přispívá na provoz tamní kritické infrastruktury, kterou napadá Rusko.

Na Ukrajině dále poskytují organizace spojené s USAID množství humanitárních služeb včetně poradenství, pořádání kulturních akcí a poskytování základních služeb, často těm nejzranitelnějším vrstvám společnosti, přiblížil server The Kyiv Independent.

Izrael získal výjimku

Již dříve ministerstvo zahraničí pozastavilo svou vlastní zahraniční pomoc na základě exekutivního příkazu, který Trump podepsal krátce po své inauguraci. Příkaz ukládal, aby došlo k devadesátidennímu přezkumu. Výjimku z něj dostala vojenská pomoc pro Izrael a další partnery na Blízkém východě stejně jako nouzová potravinová pomoc, sdělil WSJ.

Trumpova administrativa neupřesnila, jaká část z desítek miliard dolarů pomoci, které USA rozdělují, bude pozastavena až do konce přezkoumání. Podle serveru The Washington Post (WP) týden poté zastavily velkou část své činnosti desítky skupin, které jménem ministerstva zahraničí a USAID plní v zahraničí humanitární, zdravotní a jiné programy.

Některé skupiny poslaly většinu svých zaměstnanců v USA na neplacené volno, aby mohly pokračovat v placení zahraničních zaměstnanců, kteří jsou před takovými opatřeními chráněni místními pracovněprávními předpisy.

Humanitární úsilí po celém světě se ocitlo v chaosu, napsal server WP. Šéf OSN António Guterres vyzval k dalším výjimkám vzhledem ke klíčové roli Spojených států jako globálního dárce. Podle údajů OSN představují americké finanční prostředky více než čtyřicet procent celosvětové humanitární pomoci, čímž se Spojené státy stávají největším dárcem téměř ve všech odvětvích.

Rubio počítá s koncem některých programů

Rozsáhlé škrty v humanitární pomoci by mohly znamenat, že lidé mimo USA ztratí přístup k vakcínám, potravinám a péči o matky, sdělila pro WSJ docentka mezinárodních vztahů na Univerzitě George Washingtona Maryam Deloffreová. „Myslím, že by to mohlo mít opravdu katastrofální následky,“ řekla a dodala: „Doufám, že se do takového bodu nedostaneme.“

„Domnívat se, že ministerstvo zahraničí, které se zabývá politikou, se může přeměnit v efektivní operativní humanitární a pomocnou agenturu, je absurdní,“ míní Matthew Kavanagh z Georgetownské univerzity.

Rubio požádal Petera Marocca, vedoucího úřadu zahraniční pomoci ministerstva zahraničí, a nejmenovanou osobu, která by měla být zástupcem správce USAID, aby přezkoumali činnost a operace agentury. Rubio napsal, že revize by mohla vést ke zrušení některých programů pomoci, a dokonce k uzavření některých misí po celém světě.

„Ministerstvo zahraničí a další příslušné subjekty budou konzultovat s Kongresem a příslušnými výbory reorganizaci a převzetí některých úřadů, kanceláří a misí USAID,“ napsal Rubio republikánským a demokratickým zákonodárcům.

Musk chce agenturu zcela zrušit

Není jasné, jak se Rubiův slib spolupracovat se zákonodárci na reorganizaci USAID a případném začlenění její velké části do agendy ministerstva zahraničí slučuje s Muskovým deklarovaným odhodláním agenturu zrušit. Podnikatel se nechal slyšet, že administrativa agenturu ruší, protože „když jsme USAID prozkoumali, tak se ukázalo, že to, co tu máme, není jablko s červem, ale že tu máme vlastně jen klubko červů.“

Prohlášení Bílého domu zaslané v pondělí pozdě odpoledne se uzavřením USAID nezabývalo, ale vyjmenovalo řadu projektů, které obvinilo z plýtvání. „Za prezidenta Trumpa plýtvání, podvody a zneužívání TEĎ KONČÍ,“ stojí ve zprávě.

Rubio podle WSJ v pondělí v San Salvadoru přiblížil, že ho znepokojují zprávy o tom, že úředníci USAID „nejsou ochotni spolupracovat s lidmi, kteří kladou jednoduché otázky,“ jako co daný program dělá, kdo dostává peníze, kdo jsou naši dodavatelé a kdo je financován.

Kritici z řad republikánů tvrdí, že USAID plýtvá penězi daňových poplatníků na programy, které podporují liberální politiku, jako jsou například potraty. USAID uvedla, že jí financování potratů zakazuje zákon. Financuje však péči o ženy po potratu, aby se zabránilo úmrtí matek, prohlásila agentura. Rubio v pondělí zdůraznil, že činnost USAID musí být v souladu s americkou zahraniční politikou.

Demokraté chtějí zdržovat v Senátu

USAID zřídil prezident John F. Kennedy v roce 1961 na základě zákona o zahraniční pomoci, který Kongres schválil v témže roce. Po desetiletí byla součástí ministerstva zahraničí. V roce 1998 z ní Kongres udělal samostatnou agenturu.

Zrušení USAID jako nezávislé agentury by vyžadovalo schválení dalšího zákona v Kongresu, řekl Kavanagh. Článek I ústavy dává Kongresu výsadní právo vytvářet nebo rušit agentury, upozornil. Demokraté a někteří republikáni tvrdí, že Musk nemá pravomoc rušit programy a výdajové priority, o nichž rozhodl Kongres.

Dva demokratičtí senátoři, Brian Schatz z Havaje a Chris Van Hollen z Marylandu, přislíbili, že budou zdržovat schvalování nominantů Trumpovy administrativy na posty na ministerstvu zahraničí, pokud nebude USAID opět fungovat.

Senát obvykle urychluje schvalování mnoha kandidátů prostřednictvím takzvaného jednomyslného souhlasu, což je proces, při kterém se obejde formální hlasování, pokud žádný senátor nevznese námitky, poznamenal WSJ.

Schatzova námitka by zastavila schopnost Senátu rychle schvalovat nominace a vyžadovala by, aby vůdce republikánské senátní většiny John Thune využil drahocenný čas k tomu, aby prezidentovy kandidáty posunul do schvalovacího procesu.

„Budu proti jednomyslnému souhlasu,“ deklaroval pro WSJ Schatz. „Budu hlasovat proti. Budu maximálně zdržovat, dokud se to nevyřeší,“ dodal.

Schatzův krok by zanechal několik úřadů a kanceláří bez vyššího vedení, což by zkomplikovalo diplomatické úsilí USA a schopnost americké administrativy mluvit jasným hlasem o svých zahraničních prioritách.

Zástupci Bílého domu a ministerstva zahraničí na žádosti o komentář bezprostředně nereagovali. Prodlužování schvalovacího procesu je běžně používanou taktikou zákonodárců, aby si zajistili podporu pro své politické cíle, dodal WSJ.

Jeden z demokratických asistentů v Kongresu, který hovořil se serverem Politico pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že demokratická frakce připravuje novou kampaň s cílem zastavit a zvrátit Trumpovy kroky směřující ke začlenění USAID pod ministerstvo zahraničí, ale připustil, že jejich vliv je vzhledem k republikánské kontrole obou komor Kongresu omezený.

Asistent dodal, že skupina asi dvou desítek republikánských zákonodárců v zákulisí vyjadřuje své obavy vůči krokům Muska a Rubia, ale na veřejnosti se demokratům od republikánů nedostane významné podpory. „Práce v zákulisí od nich odvádí pozornost Elona Muska. Nebo se prostě bojí veřejně vyjádřit své názory,“ míní zdroj serveru Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...