Navzdory válce se Ukrajině daří držet makroekonomickou stabilitu, optimistický je i výhled

Poprvé od začátku obnovené ruské invaze, kdy se ukrajinská ekonomika propadla zhruba o třetinu, vzhlíží Ukrajinská národní banka (NBU) optimisticky k ekonomickému vývoji v zemi. Dle průzkumu NBU očekávají tamější podniky v příštích dvanácti měsících nárůst obchodní aktivity. Její index vzrostl ve druhém čtvrtletí na 104,5 procenta z 91,2 procenta v prvním čtvrtletí, oznámila NBU.

„Vzhledem k obnově energetického systému, postupného oživování domácí poptávky a posilování hřivny očekávají respondenti nárůst objemu výroby zboží i služeb. Pozitivně se staví také k rozvoji vlastních podniků a zlepšila se inflační i kurzová očekávání,“ napsala NBU s odkazem, že ve druhém čtvrtletí letošního roku byla očekávaná meziroční inflace 15,7 procenta ve srovnání s 20,7 procenta v předchozím čtvrtletí.

Podle zmíněného průzkumu se 46,6 procenta oslovených respondentů domnívá, že inflace, která v červnu klesla na 12,8 procenta, nepřesáhne v příštích dvanácti měsících 15,3 procenta. Nejvýraznějším proinflačním faktorem zůstávají pochopitelně vojenské operace.

NBU zároveň upozornila, že vliv „faktoru směny peněz“ a „výrobních nákladů“ poněkud zeslábl. Nový průměrný směnný kurz, jenž respondenti očekávají v nadcházejících dvanácti měsících, je 40,43 ukrajinských hřiven (UAH) za dolar (USD) oproti 42,18 o čtvrtletí dříve. Navíc se zvýšil podíl těch, kteří očekávají, že kurz ukrajinské hřivny zůstane v příštím roce nezměněn na 40 UAH za USD.

Miliardová mezinárodní pomoc

Mezinárodní měnový fond (MMF) už koncem března oznámil, že si ukrajinská ekonomika vede navzdory válce lépe, než očekával, což mimo jiné vedlo ke schválení balíčku finančních půjček.

I proto výkonná rada MMF schválila 31. března čtyřletý úvěrový program ve výši 15,6 miliardy dolarů (přibližně 345 miliard korun).

Schválený program byl třetí a poslední fází strategie vyvinuté s úřady na podporu Ukrajiny. První fází bylo nouzové financování v celkové výši 2,7 miliardy dolarů prostřednictvím nástroje rychlého financování (RFI) v roce 2022. Druhou fází bylo následně čtyřměsíční monitorování programu Monitoring with Board Involvement (PMB), který vydláždil cestu k plnohodnotnému programu MMF.  

„Program byl navržen v souladu s novou politikou fondu týkající se poskytování úvěrů za mimořádně vysoké nejistoty. Od dárců, včetně skupiny (ekonomicky vyspělých zemí) G7 a Evropské unie, se očekávají silné záruky financování,“ vysvětlil Gavin Gray z MMF.

„Hlavním cílem programu je udržet ekonomickou a finanční stabilitu v podmínkách mimořádně vysoké nejistoty, obnovit udržitelnost dluhu a podpořit zotavení Ukrajiny na cestě ke vstupu do Evropské unie v poválečném období,“ přidal Gray.

Vznikla i mezinárodní skupina, která má pomoci nastartovat ukrajinskou ekonomiku. „V rámci tohoto plánu jsme zvýšili naši projekci růstu HDP v roce 2023 na rozmezí jednoho až tří procent,“ pokračoval Gray. „Inflace zpomaluje a směnný kurz je v posledních měsících stabilní. Ekonomické vyhlídky ale zároveň zůstávají vzhledem k pokračující válce vystaveny mimořádně vysokým rizikům,“ doplnil Gray. 

Faktem je, že ukrajinský HDP klesl v prvním čtvrtletí letošního roku o 10,5 procenta ve srovnání se stejným obdobím loni. Začátkem června o tom informovalo ukrajinské ministerstvo hospodářství, které v prohlášení sdělilo, že zmíněný pokles byl menší, než původně očekávalo. Kalkulovalo totiž s poklesem o 14,1 procenta.

„Údaje naznačují, že ukrajinská ekonomika se přizpůsobuje a zotavuje rychlejším tempem, než se předpovídalo,“ řekla ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Vláda se podle ní nadále soustředí na stabilizaci situace v energetickém sektoru a pomáhá řešit logistické problémy ukrajinského exportu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 12 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 18 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...