Nechal se střelit do nohy, aby nemusel bojovat. Rusové prověřují tisíce dezercí

Nahrávám video

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Údajní dezertéři ze strachu svá pravá jména neuvádějí, před kamerou pak schovávají své tváře. Vymanit se z války pro mnohé prý znamená klesnout na pokraj zoufalství. Jeden z ruských vojáků se nechal od svého kolegy ve zbrani střelit do nohy, aby do válečného konfliktu nemusel.

„Žertuji o tom, že jsem si sám dal život. Co to znamená? Když žena dává nový život, pociťuje silnou bolest. I já sám jsem se skrze velmi silnou bolest znovu narodil,“ říká jeden vojáků, který se vyhnul vojenské povinnosti.

Po začátku ruské agrese na Ukrajině byl součástí kolony, která mířila na Kyjev. V dubnu 2022 – tedy dva měsíce po vpádu ruských vojsk – přišel rozkaz stáhnout se zpět za hranici. Během jednoho dne prý přišel o sedmdesát svých spolubojovníků. V armádě strávil roky, teď však musel svá ocenění za službu v Sýrii a na Ukrajině – spolu se svými věcmi – přemístit do prázdného bytu v kazašské Astaně.

Ze zákopů podle ruských dezertérů vedou jen dvě cesty – buď zemřít, nebo se zranit. Ve vlasti hrozí těmto mužům až deset let za mřížemi. I proto se uchýlil k možnosti zahraničního azylu, oficiálně jej však získá pouze zlomek lidí. O azyl tento voják žádal ve Francii, ve Spojených státech i Německu. Zatím bez odpovědi.

„Vždyť by to bylo ekonomicky mnohem výhodnější poskytnout azyl zdravému, mladému muži, který může pracovat, než zásobovat Ukrajinu zbraněmi,“ tvrdí. Největší vlna dezercí z ruské armády přišla po vyhlášení částečné mobilizace v září roku 2022. Mnozí tehdy utíkali do Gruzie či Kazachstánu, kam zamířil i Farhad Ziganšin.

„Nechtěl jsem sloužit v takové ruské armádě, která likviduje města, zabíjí civilisty a násilím si bere území,“ tvrdí Ziganšin. Astana se k otázce dezerce však staví nejednoznačně, několik žádostí o azyl už zamítla. Zpět do Ruska pak deportovala třeba důstojníka FSB Michaila Žilina, který si nyní musí odsedět šest a půl roku vězení.

Právě z tohoto důvodu se Ziganšin rozhodl opustil Kazachstán a odjet do Arménie, při pasové kontrole před vstupem do letadla byl však okamžitě zadržen. „Když jsem předložil doklady, hned za mnou zatáhli závěs. Zeptali se: ‚Hledají tě v Rusku?‘. V tu ránu jsem zbledl a polil mě pot,“ popisuje.

Obavy z pronásledování

Úřady jej po několika dnech propustily a do Ruska nakonec deportován nebyl, trvalou jistotu ovšem nemůže mít žádný z prchajících. Někteří se obávají i pomsty ruských špionážních služeb. Do povědomí veřejnosti se dostal třeba případ ruského pilota Maksima Kuzminova, který s vrtulníkem přistál na ukrajinském území. Po půlroce byl pak nalezen mrtvý ve Španělsku.

O dalších případech pak informoval zpravodajský server Meduza. Přinesl příběh Ilji Bachareva, který měl z minulosti záznam v trestním rejstříku. Touha napravit si reputaci prý ještě vzrostla poté, co nemohl vstoupit do Kremlem ovládané žoldnéřské skupiny Redut. Podepsal proto smlouvu s ruským ministerstvem obrany.

V jednotce však upozorňoval na konzumaci alkoholu ze strany dalších vojáků a podle několika svědectví, na něž se Meduza odvolává, byl Bacharev umučen k smrti. Jeho příběhem se pro nezávislé novinářské sdružení Bereg zabývala Lilia Japparovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 8 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...