Německo musí precizovat cíle svého boje s klimatickou změnou, rozhodl tamní ústavní soud

Nahrávám video

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Ústavní žalobu podalo několik jednotlivců podporovaných ekologickými organizacemi s argumentem, že v důsledku nedostatku jasných cílů pro ochranu klimatu po skončení této dekády jsou krácena jejich práva. Odvolávali se na znění německého základního zákona, podle nějž má stát chránit pro příští generace přírodní podmínky pro život.

Německo se stejně jako další státy Evropské unie zavázalo snížit do roku 2030 emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Zákon o ochraně klimatu schválený německým parlamentem v roce 2019 stanovil pro dané období konkrétní cíle pro jednotlivé sektory, jako je bydlení či doprava, nikoliv však pro dosažení dlouhodobého cíle vytvořit do roku 2050 klimaticky neutrální hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů.

Soud proto uložil zákonodárcům, aby v novele zákona do konce příštího roku jasněji definovali prostředky, jakými chtějí dosáhnout klimatických cílů po roce 2030.

Břemeno pro další generace

Žalující straně dal soud za pravdu, když konstatoval, že nesmí být jedné generaci umožněno snižovat skleníkové plyny za relativně mírných podmínek, zatímco další pokolení budou redukci emisí muset provádět s radikálně vysokými náklady.

„Zákon nezvratně přesunul velké břemeno při snižování emisí na období po roce 2030,“ citovala agentura AP z verdiktu soudu v Karlsruhe, který se odkazoval na cíl pařížské klimatické dohody, podle nějž by se do konce století nemělo globální oteplování zvýšit o více než dva stupně. V ideálním případě by to mělo být pouze o 1,5 stupně v porovnání s předindustriální érou.

Ekologické organizace rozsudek přivítaly. Podle právníka Felixe Ekardta, který se na žalobě podílel, je tento den pro Německo „přelomový“. „Německá klimatická politika se bude muset ve velkém upravit,“ řekl. „Je to neuvěřitelně dobrý den pro stovky tisíc mladých lidí,“ řekla další z žalujících, klimatická aktivistka Luisa Neubauerová.

Byl to právě klimatický zákon, co nejvíce hýbalo německou politikou před začátkem pandemie koronaviru. Vláda ho po tvrdých bojích schválila v září 2019. Jeho součástí je mimo jiné nová daň z CO2, která zdražila pohonné hmoty. Podle opozice i aktivistů ale norma nešla dost daleko. „Víme, že potřebujeme rozšíření obnovitelných zdrojů o 69 procent do roku 2030. Nevím ale, zda vládní balíček splní, co slibuje,“ komentuje klimatický zákon ekolog Patrick Graichen.

Ústavní soud dal vládě lhůtu. Nové znění klimatického zákona musí být hotové do konce příštího roku. Německo čekají v září parlamentní volby. Zelení, kteří momentálně vedou žebříčky volebních preferencí, dlouhodobě volají po zpřísnění cílů pro omezení emisí skleníkových plynů nebo odstavení uhelných elektráren.

K uhlíkové neutralitě těžbou lithia

Pevnou součástí vize o uhlíkově neutrálním Německu jsou elektromobily. Berlín chce skoncovat zejména s auty se spalovacím motorem. Zelení je chtějí přestat do konce této dekády registrovat. Přechod k ekologičtější dopravě má ale překážky. Jednu z nich by mohly překlenout bohaté zásoby lithia, vzácného kovu nezbytného pro výrobu baterií, v Horním Porýní.

Takzvané bílé zlato se ukrývá hluboko pod povrchem v termálních vodách. Vědci odhadují, že zdejší zásoby vystačí na výrobu baterií, které by zvládly pohánět čtyři sta milionů elektromobilů. „Je naprosto klíčové, že bychom dokázali vyprodukovat tolik lithia, kterým bychom zvládli uspokojit poptávku tady i v Evropě,“ konstatuje ředitel společnosti Vulcan Energy Resources Horst Kreuter.

Doposud Německo spoléhá na dovoz lithia z Chile nebo Austrálie, těžba na domácí půdě by proto byla výhodnou variantou. „Jako průmyslový národ se Německo stalo velice závislé na zemích, které mohou dovážet potřebné produkty,“ podotýká Jochen Koleb z Technologického institutu v Karlsruhe.

Nahrávám video

Cenná surovina by se v Schwarzwaldu dala získávat pomocí šetrných postupů. Lithiové ionty se filtrují z termální hlubinné vody a kov se následně vysráží v podobě soli. „Naše lithium získané tady v Horním Porýní je ve srovnání s tím z Jižní Ameriky nebo Austrálie, které stojí na produkci velkého množství oxidu uhličitého, kompletně uhlíkově neutrální,“ vysvětluje Kreuter.

Potud vše vypadá téměř ideálně, Horní Porýní je ale hustě osídlené a s geotermálními vrty, které by měly kvůli těžbě vzniknout, mají místní špatné zkušenosti. Například v obci Staufen se voda dostala do podloží a to se dalo do pohybu, který poškodil na 270 budov, včetně historických. Úřady škodu vyčíslily na celých padesát milionů eur.

Cesta k udržitelnější budoucnosti se ale bez lithia zřejmě neobejde. S přechodem na uhlíkově neutrální dopravu počítají i klimatické cíle evropské sedmadvacítky, která kov zařadila na seznam klíčových surovin pro zelenější Evropu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbijci vybírali prezidenta, hlasování provázely obavy z násilí

Lidé v Kolumbii vybírali prezidenta na další čtyři roky. Šanci na úspěch mají podle průzkumů tři kandidáti: levicový senátor Iván Cepeda, kterého podpořil končící prezident Gustavo Petro, krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a pravicová senátorka Paloma Valenciaová. Žádný z uchazečů zřejmě nezíská přes 50 procent hlasů a o nástupci prvního levicového prezidenta v historii země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo hlasování 21. června.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po vítězství PSG ve Francii vypukly násilnosti, zraněných je přes 200

Střety fotbalových fanoušků a policie ve Francii si vyžádaly nejméně 219 zraněných z toho osm vážně, píše v neděli BBC. Francouzská policie zadržela 780 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 480 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se zápas konal, informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Analýza potvrdila, že dron, který narazil do domu v Rumunsku, je ruský

Další analýza dronu, který v noci na pátek narazil do panelového domu v rumunském městě Galati a zranil dva lidi, jednoznačně ukázala, že patřil ruské armádě, uvedl v neděli dle agentury AFP rumunský prezident Nicušor Dan.
před 6 hhodinami

WHO: Pět lidí se zotavilo z nového druhu eboly, proti němuž neexistuje léčba

Pět pacientů se zotavilo ze vzácného typu eboly, uvedl v neděli dle agentury AP generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus při otevření nového centra pro léčbu eboly v Bunii. Bunia je hlavní město provincie Ituri v Demokratické republice Kongo, která je ohniskem nákazy.
před 9 hhodinami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do vnitrozemí tohoto státu od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 13 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 16 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 17 hhodinami
Načítání...