Netanjahu je otevřený dočasnému příměří. Humanitární pomoc v Pásmu Gazy vázne

Před válkou patřila například dvanáctiletá Rahaf podle její matky k nejlepším ve třídě. Po šesti měsících bojů se její zdravotní stav začal rychle zhoršovat. Velmi brzy přišel hlad a bolesti v kostech. „Začaly jí otékat ruce, nohy i obličej. Začaly jí padat vlasy a celé tělo zesláblo. Vzala jsem ji do nemocnic v Gaze, ale nedokázali tam stanovit diagnózu,“ uvedla matka nemocné dívky Šorúk Ajádová.

Dívka se nakonec dostala do skupiny nemocných, kterou Mezinárodní zdravotnická organizace doporučila k hospitalizaci ve Spojených arabských emirátech, kam se dostali i s asistencí Izraelců. Výsledky vyšetření byly jednoznačné. „Byla těžce podvyživená, měla atrofované svaly. Navíc trpěla nedostatkem vitamínů, naprostou únavou, svalovou slabostí a obecně na tom byla špatně,“ vysvětlil pediatr z Abú Dhabí Taufík Hen.

Podobné příběhy dovedly mezinárodní organizace a řadu zemí k přesvědčení, že v Gaze bezprostředně hrozí hladomor. Jejich tlak přiměl Izrael, aby ukončil blokádu pásma, kam dorazily první desítky nákladních aut s pomocí – dlouhé hodiny ale zůstávaly pouze na překladišti. „Je to pouhá kapka v oceánu toho, co je opravdu potřeba vzhledem k masivnímu rozsahu humanitární operace,“ podotkl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Izrael oznámil, že do Gazy jen v úterý vypravil skoro sto kamionů s pomocí. Zároveň se podle tamní vlády snaží zajistit, aby zásoby nerozkrádali teroristé z hnutí Hamás a nezneužili je k dalšímu vyzbrojování. Tyto obavy měla i skupina lidí, která se pokusila konvoji do Gazy zabránit, než část z nich vojáci zadrželi.

„Jsme tu, abychom zablokovali pomoc, která míří rovnou do rukou Hamásu v Gaze, zatímco Hamás drží ve svých kobkách rukojmí,“ uvedl demonstrant Michael Raskas. Právě úsilí o vysvobození zbylých rukojmí, mezi kterými jich má být třiadvacet naživu, je jedním z deklarovaných cílů obnovené pozemní vojenské operace v Gaze.

Netanjahu: Všechna rukojmí dostaneme zpět

„Všechna je dostaneme zpět,“ řekl premiér ve středu v Jeruzalémě na první tiskové konferenci od loňského prosince. Podle Netanjahua má Izrael v Pásmu Gazy tři válečné cíle: zničit Hamás, zajistit návrat všech unesených rukojmí a zajistit, že Pásmo Gazy nebude pro Izrael představovat nebezpečí.

„Rozšíříme naši operaci, dobudeme další území a zničíme teroristickou infrastrukturu,“ avizoval také náčelník izraelského generálního štábu Eyal Zamir. Netanjahu rovněž řekl, že izraelská armáda tento měsíc při jednom z úderů v Pásmu Gazy pravděpodobně zabila vůdce Hamásu Muhammada Sinvára.

Ukončení bojů a urychlené doručení pomoci potřebným nicméně po Izraeli požaduje čím dál víc zemí. Francie, Kanada a Velká Británie v tomto smyslu vydaly společné prohlášení. Britové dokonce dočasně přerušili s Izraelem vyjednávání o vzájemné obchodní dohodě.

Mikulecký: Hamás využívá pomoc jako zbraň

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v Horizontu ČT24 řekl, že Hamás sice využívá humanitární pomoc pro své řady, ale v první řadě ji zneužívá k tomu, aby vládl nad Palestinci, kteří jsou v Gaze a nepatří k Hamásu. „Ti by si uměli představit žít úplně ne v přátelských vztazích, ale určitě vedle Izraele v míru. To znamená, že Hamás tu humanitární pomoc, kterou obdrží ze světa, používá jako zbraň,“ poukázal. Je také skeptický k tomu, nakolik bude Izrael schopen dopravit humanitární pomoc ke každému jednotlivému Palestinci, který ji potřebuje.

„Nicméně v tuhle chvíli není na stole jiné řešení – buď dodávat humanitární pomoc Hamásu, který ji bude zneužívat pro své potřeby, bude ji prodávat, používat jako zbraň nebo pokusit se dopravit humanitární pomoc jinými prostředky,“ dodal s tím, že si umí představit, že na území Gazy, kterou má pod kontrolou izraelská armáda, nebude s distribucí problém. Velký otazník je ale to, jak se bude pomoc dostávat do dalších oblastí, kde není izraelská armáda fyzicky přítomna.

Z OSN i Velké Británie zní hlasy, že naopak Izrael používá hlad jako zbraň. Podle Mikuleckého jde ale o komentáře někoho, kdo v oblasti nežije a jehož občané nejsou uneseni a drženi jako rukojmí v Pásmu Gazy. „Je něco jiného komentovat situaci z luxusních kanceláří OSN nebo z pohodlí Velké Británie a něco jiného být v situaci Izraele, jehož občané jsou stále zadržováni v Pásmu Gazy a o kterých jako by nyní nikdo nemluvil,“ podotkl.

Bumbálek: Jednání zatím nevede k výsledku

Podle zástupce velvyslankyně České republiky v Izraeli Cyrila Bumbálka to vypadá, že jednání, která mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaně probíhají již od minulého týdne, zatím nevedou k žádnému výsledku. „Pozice Izraele se výrazně liší od toho, na co je ochoten přistoupit Hamás,“ uvedl v 90’ ČT24 a dodal, že rozpor je v tom, že Hamás chce záruky, že bude dlouhodobé příměří a na základě toho by pak propustil další nebo dokonce všechna rukojmí.

„Chce v zásadě záruky toho, že válka skončí a Izrael nebude pokračovat ve vojenské operaci. Izrael tvrdí, že je ochoten souhlasit s příměřím v délce několika týdnů, měsíců výměnou za propuštění rukojmí, ale poté, co ten čas vyprší, tak se chce vrátit k cílům války a chce dokončit práci, kterou v Pásmu Gazy začal,“ podotkl Bumbálek. Dodal, že v tuto chvíli se nezdá, že by se obě strany byly schopny domluvit a nezdá se ani, že by vnější tlak, ať už ze strany USA či jiných aktérů, dokázal obě strany přivést ke kompromisu a k dohodě.

Podle něj se nezdá, že by diplomatický tlak, který na Izrael nyní míří z různých zemí a například i z Evropské unie, znamenal mnoho. „Izrael samozřejmě vnímá ten tlak. Je členem mezinárodního společenství. (...) Nechce se dostat do situace, kdy by se ocitl v hluboké izolaci, ale toho se, myslím, ani v tuto chvíli neobává,“ poukázal s tím, že Izraelci počítají s tím, že ostatní státy světa mají různé postoje k dané situaci a musí s tím pracovat.