„Nutíme vás bojovat s jednou rukou za zády,“ říká o pomoci Ukrajině Merz z CDU

Nahrávám video

Po velmi vlažných začátcích se Německo stalo po USA druhým největším dodavatelem vojenské pomoci napadené Ukrajině. Účet za jeho dodávky přesáhl v přepočtu 275 miliard korun. Předseda CDU Friedrich Merz, podle průzkumů favorit na post nového spolkového kancléře, se navíc zdá být v podpoře Kyjeva ještě rozhodnější než dosluhující kancléř Olaf Scholz (SPD), který v pondělí od poslanců Spolkového sněmu nedostal důvěru.

V Evropě je Německo suverénně největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině. Berlín navíc zřejmě nehodlá polevit a opakovaně volá po udržení jednoty. „Jako Evropané potřebujeme silné bezpečnostní garance, které nevykazují žádné známky rozkolu. A to zahrnuje i dlouhodobou vojenskou a finanční podporu Ukrajině,“ je přesvědčena spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

I přes opakovaně deklarovanou jednotu a odhodlání se však objevují také dlouhodobé diskuse a někdy i nejistota ohledně toho, jak konkrétně má účinná pomoc pro válkou zkoušenou Ukrajinu vypadat. Například podle tehdejší spolkové ministryně obrany Christine Lambrechtové bylo „velmi jasným signálem, že stojíme na vaší (ukrajinské) straně“, když Německo těsně před vypuknutím plnohodnotné ruské invaze dodalo Kyjevu pět tisíc helem.

Z počátečního tápání, které nakonec připravilo Christine Lambrechtovou o ministerský post, se Berlín rychle vynořil. Nejistota ale spolkovou vládu v čele se sociálními demokraty provází po celou dobu konfliktu – především v tom, jak pokročilé zbraňové systémy je vhodné na Ukrajinu exportovat, a jaké už ne. Váhání provázely v nedávné minulosti i dodávky samohybných houfnic nebo tanků.

Volodymyr Zelenskyj u tanku Leopard 2 při návštěvě frontové linie v říjnu 2023
Zdroj: Reuters/Ukrainian Presidential Press Service

Všechny požadavky Kyjeva však zatím prošly, až na jediný – a ten se aktuálně stává položkou v programech politických stran pro nacházející volby. Dodávky řízených střel s plochou drahou letu Taurus na Ukrajinu Scholzova vláda opakovaně odmítla a podle německých médií tento postoj bude držet i v kampani. Naopak favorit hlasování – Merzova opoziční křesťanská demokracie – prodloužení dosahu ukrajinské útočné síly jednoznačně podporuje.

„Řekl jsem to před několika týdny v německém Bundestagu: s těmito limity dosahu nutíme vaši zemi bojovat s jednou rukou svázanou za zády. To není naše pozice,“ nebral si před ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským servítky pravděpodobný budoucí kancléř Merz. Pod jeho vedením by Berlín svou štědrou podporu mohl podtrhnout také větší rozhodností a flexibilitou. To vše ale stojí a padá se silou mandátu, o kterém musejí rozhodnout němečtí voliči.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...