Obilnice Evropy míří na trh. Ukrajina chystá obchodování s lány o rozloze pětinásobku Česka

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal vládě úkol zrušit moratorium na prodej zemědělské půdy. Doporučují to i mezinárodní ekonomické instituce, podle nichž taková změna zvedne HDP o jedno až dvě procenta. Část Ukrajinců však proti plánu protestuje. Bojí se, že zahraniční kapitál je připraví o živobytí, nebo že jim vysoce kvalitní ornici odvezou cizinci.

Ukrajině se říká obilnice Evropy. Jednak má nejkvalitnější černozem a zároveň jí má hodně. Obdělává se více než polovina jejího území. Teď se rozhoduje o osudu téměř 400 tisíc kilometrů čtverečních zemědělské půdy, což je rozloha odpovídající skoro pětinásobku Česka.

Vláda má pro ukončení moratoria na prodej od začátku října 2020 několik zásadních argumentů. Že trh s obdělavatelnou půdou už stejně funguje, jen nelegálně. Že je cena nájmu kvůli moratoriu podhodnocená. Že vlastníci nemohou naplnit své ústavní právo nakládat s vlastním majetkem. To v květnu 2018 ostatně řekl i Evropský soud pro lidská práva, když dal za pravdu dvěma Ukrajincům žalujícím moratorium.

Zelenskyj má za zády také Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, podle níž konec moratoria zvedne ukrajinský hrubý domácí produkt o jedno procento. Světová banka odhaduje dokonce dvouprocentní růst. Ministerstvo zemědělství to vyčíslilo na 16 až 35 miliard korun ročně.

Obavy z cizinců

Sedm milionů ukrajinských vlastníků sleduje vládní plány s napětím, část z nich má strach. „Jestli přijdou cizinci, seberou nám jedinou možnou práci – naši půdu. A pak z nás budou otroci,“ říká třeba kombajnér Viktor Romanjuk.

Vláda hlasitě říká, že půdu si budou moci koupit jen Ukrajinci. „Řeči o Číňanech, Arabech nebo mimozemšťanech, kteří odvezou naši zem ve vagónech, jsou blbost,“ prohlásil prezident. Vládní návrh však počítá s tím, že na koupi by měly od začátku nárok i zahraniční firmy, pokud už na Ukrajině tři roky působí. Prý už v zemi stejně hospodaří.

V říjnu proti návrhu několikrát protestovali zemědělci v Kyjevě. Jednou se spojili s nacionalisty a vyjadřovali obavy, že si jejich zemi rozdělí cizinci v čele s Rusy. Ti už teď okupují Krym a část Donbasu a na počátku války se netajili plány na anexi celého jihovýchodu Ukrajiny, kterému říkali s odkazem na carevnu Kateřinu druhou Novorusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 39 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...