Ochrana vojáků. Rusko se snaží o jednotnou interpretaci stažení vojsk z pravobřežní Ukrajiny

Nahrávám video

Pro Ukrajinu přináší vývoj na jižní frontě a stažení vojsk z oblasti Chersonu jednoznačně pozitivní zprávy, a to i přesto, že její vedení zůstává obezřetné. Na špatné zprávy se naopak musí naladit ruská veřejnost. Hlasy Kremlem řízeného režimu se tak nyní snaží sladit v tom, jak novou situaci interpretovat. Pro ruské velení jde podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové především o velkou reputační ránu, která je větší než neúspěchy na bojišti.

Přesun ruských invazních jednotek na levý břeh Dněpru jde podle mluvčího ruského ministerstva obrany přesně podle stanoveného plánu. A jako naplánovaná vyhlíží i reakce z různých oblastí tamního veřejného života, která je tentokrát nebývale uniformní.

„(Sergej Surovikin, velitel ruských jednotek na Ukrajině, pozn. red.) jednal jako muž, který se nebojí převzít odpovědnost,“ uvedl ke stažení vojáků z Chersonu zakladatel Wagnerovy skupiny a blízký spolupracovník Vladimira Putina Jevgenij Prigožin.

Podle šéfredaktorky prokremelské televize RT Margarity Simonjanové to rozhodnutí nebylo jednoduché pro nikoho. „Ani pro ty, kdo ho přijali, ani pro ty z nás, kteří chápali, že přijde, ale modlili se, aby se tak nestalo,“ uvedla.

Jde prý o „ochranu lidských životů“

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov naopak zmínil, že není správné hovořit o „vzdání se“ Chersonu. „Vzdává se společně s bojovníky. Ale Surovikin vojáky chrání a přesouvá na výhodnější, strategickou pozici,“ podotkl.

Oficiální místa tak ústup vojsk domácímu publiku komunikují jasně – v první řadě jako ochranu lidských životů. Podle nejnovějších odhadů už Rusko na Ukrajině přišlo o sto tisíc vojáků a do války odcházejí stále další.

„Reputační politická rána je větší než vojenská, protože z vojenského hlediska je to krok logický, který ruská armáda udělat musela, pokud chtěla zabránit porážce na jižní frontě. Z politického hlediska je to porážka nesporná,“ uvedla v pořadu Horizont ČT24 Procházková.

Procházková: Rusko se zapletlo do vlastních hesel

Zmínila, že situace je zajímavá také tím, jak se Rusko zapletlo do vlastních propagandistických hesel. „Před týdny a měsíci vykládali veřejnosti, že v Chersonu jsou navždy, že jde o ruskou zemi, kterou nikdy neopustí a lidi tam nenechají napospas ukrajinským nacionalistům,“ podotkla a dodala, že nyní to ruští občané svému vedení připomínají. „Ptají se: ,Jak je to možné, že jste nás takhle balamutili, jak je možné, že jste tam nechali umřít tolik vojáků a teď se potupně stahujete?‘“

Dodala, že část ruské veřejnosti není natolik odříznutá od informací. „Stále tam funguje síť Telegram, Youtube a kdo jen trochu ovládá počítač, tak se dozvídá podobné informace jako my,“ uvedla a dodala, že o tom svědčí i reakce Rusů na odevzdání Chersonu na sociálních sítích. „Ruskému politickému i vojenskému velení se zde dostalo opravdu tvrdé kritiky i velmi sprostých nadávek.“

Zdůraznila však, že pokud se hovoří o divákovi ruské televize, ten se nedozví nic relevantního. „Dozví se to, že jde v rámci zachování života ruských vojáků o přeskupení, o sice těžký krok, ale nejde o vzdávání. Jde o taktický krok k přeskupení ruské armády,“ zmínila. 

Zopakovala, že úder do prestiže politického vedení je obrovský, mnohem větší než vojenské ztráty. „Dá se očekávat, že nějakého obětního beránka se Kreml pokusí hledat,“ uvedla s tím, že si ale nemyslí, že by mělo jít o Surovikina. „Je oblíbený a je brán jako rozumný, jako někdo, kdo nyní přebírá pragmatické velení a kdo může situaci na frontě stabilizovat,“ podotkla. 

Zmínila rovněž, že se ruský prezident Vladimir Putin během středy či čtvrtka neobjevil ve veřejném prostoru. „Nechce být spojován se ztrátou Chersonu. Chce být spojován pouze s vítězstvím a úspěchy. Umožnil generálům i ministrovi obrany, aby opanovali obrazovky a sociální sítě, a sám zůstal v ústranní,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...