Odlet z Ukrajiny neodkládejte, vyzývá ministerstvo. Do Černého moře vplula ruská ponorka

Ruská ponorka Rostov na Donu, vybavená konvenčním pohonem a vyzbrojená střelami s plochou dráhou letu, proplula v neděli Dardanelami a Bosporem ze Středozemního do Černého moře. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na turecká média, sledující plavbu vynořené ponorky, doprovázené kutry pobřežní stráže.

Interfax připomněl, že ve čtvrtek oddíl šesti velkých výsadkových lodí z ruské Severní a Baltské flotily připlul do Sevastopolu, čímž ukončil přesun ze Středozemního do Černého moře. V sobotu pak v Černém moři začalo námořní cvičení s účastí více než tří desítek ruských vojenských lodí, letectva a vojsk pobřežní obrany. Tématem manévrů je obrana Krymu.

Útok by mohl začít bombardováním, domnívá se Bidenův bezpečnostní poradce

„Je pravděpodobné, že (útok) začne vypálením velkého množství raket a bombardováním,“ řekl k možnému zahájení invaze Ruska na Ukrajinu v neděli bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan stanici CNN.

Není však podle něj možné přesně předvídat, který den k útoku dojde. „Ale již nějaký čas říkáme, že jsme v prostoru, kdy může invaze (…) začít kdykoliv,“ řekl. Spojené státy podle něj budou chránit území NATO a zachovají Ukrajině podporu. „Budeme bránit každý centimetr území NATO, každý centimetr území (spadajícího pod) článek pět,“ řekl Sullivan televizi CBS s odkazem na ustanovení z aliančních smluv, podle nějž je útok na jednoho ze členů útokem na všechny. „Domníváme se, že Rusko toto sdělení chápe,“ dodal.

Prezident Biden v neděli také potvrdil svému ukrajinskému protějšku Volodymyrovi Zelenskému závazek USA vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny. Biden rovněž zopakoval, že Spojené státy odpoví „rychle a rozhodně“ na jakoukoliv další agresi Ruska vůči Ukrajině, uvedl v prohlášení Bílý dům. Oba lídři se při více než hodinovém telefonátu shodli na tom, že je důležité se nadále snažit vyřešit nynější krizi diplomacií a odstrašováním. Podle Zelenského se prezidenti bavili o bezpečnosti, ekonomice, současných rizicích, sankcích a ruské agresi.

Zelenskyj při hovoru podle své kanceláře pozval Bidena na návštěvu Ukrajiny. „Jsem přesvědčen, že váš příjezd do Kyjeva v následujících dnech, které jsou zásadní pro stabilizaci situace, bude silným signálem a přispěje ke snížení napětí,“ citovala ukrajinského prezidenta jeho kancelář.

Riziko ruské invaze je dostatečně velké a bezprostřední, hájil evakuaci Blinken

Většinu svého velvyslanectví ambasády v Kyjevě evakuují Spojené státy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken při návštěvě Havaje prohlásil, že riziko dalšího ruského vojenského vpádu na Ukrajinu je dostatečné vysoké a bezprostřední, aby ospravedlnilo odjezd značného počtu zaměstnanců ambasády. Zároveň uvedl, že se Moskva stále může vydat diplomatickou cestou.

Agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka napsala, že z Doněcka na východě Ukrajiny se auty začal stahovat americký personál mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). OBSE zatím agentuře neodpověděla na žádost o vyjádření. Mise OBSE na Ukrajině působí od března 2014. Jejím cílem je nestranné a objektivní sledování situace v regionu, pravidelné zprávy mise mají umožnit dialog mezi stranami konfliktu.

Na české ambasádě zůstává třicítka lidí

Z Kyjeva v neděli odpoledne a večer odjedou i poslední rodinní příslušníci diplomatů českého velvyslanectví v Kyjevě. Na zastupitelském úřadě tam zůstává 29 lidí, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. O stažení rodinných příslušníků kvůli stupňování hrozby ruské vojenské agrese proti Ukrajině informovalo ministerstvo v sobotu. V případě zhoršení situace přijme další opatření.

Ministerstvo také znovu varovalo před cestami na Ukrajinu. Českým občanům, kteří již v zemi jsou, doporučuje, aby zvážili její opuštění. Lidé, kteří se rozhodnou na Ukrajině zůstat, by měli podle doporučení Černínského paláce dbát maximální opatrnosti a pro případ nouze mít připravený plán evakuace. „MZV upozorňuje, že v případě vzniku vojenského konfliktu bude mít jen velmi omezené možnosti poskytovat českým občanům na území Ukrajiny pomoc a ochranu,“ doplnil úřad.

Moskva shromáždila u svých hranic s Ukrajinou, v Podněstří či na okupovaném Krymu přes sto tisíc vojáků, dalších zhruba třicet tisíc vojáků má nyní na cvičení v Bělorusku. Rusko, které v roce 2014 ukrajinský poloostrov Krym nelegálně anektovalo a rozpoutalo válku na Donbase, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Tvrzení USA o hrozící ruské invazi na Ukrajinu přitom označuje za hysterii.

Šír z FSV UK: Existují náznaky, že Putin bere cokoliv ohledně Ukrajiny osobně

Dál pokračují diplomatická jednání, v úterý se do Moskvy chystá německý kancléř Olaf Scholz. Podle Jana Šíra z Fakulty sociálních věd UK se Západ snaží diplomacií získat čas. „Snaží se umožnit Vladimiru Putinovi, aby to své velmi pravděpodobně už přijaté rozhodnutí ještě jednou zvážil, případně i přehodnotil. Západ těmito rozhovory ponechává Putinovi možnost k tomu, aby si zachoval tvář v souvislosti s hledáním diplomatického exitu té bezpečnostní krize, kterou agresí proti Ukrajině způsobil.“

Jestli Putin na tyto argumenty slyší, nebo ne, si Šír jistý není. „Existují náznaky, že záležitosti spojené s Ukrajinou bere velice osobně, s ohledem na své historické poslání, snahu nějakým způsobem vejít do dějin. A to jsou okolnosti, které manévrovací prostor západních zemí stejně jako Ukrajiny značně omezují, protože ani diplomatické nabídky, ani odstrašení nemusí stoprocentně zafungovat.“

Skutečnost, že Moskva kritizuje zejména USA, je podle něj logická. „Rusové jsou frustrováni z toho, že jsou na mezinárodní scéně čím dál více marginalizováni, což není nutně dáno tím, že by vůči Rusku někdo choval nepřátelství, ale tím, že ta země se ukazuje jako hospodářsky stagnující, technologicky zaostávající, kulturně nepřitažlivá. A to se promítá do snah vládnoucího režimu hledat za těmito vlastními neúspěchy viníka. A logickým nepřítelem, který se nabízí poté, co uvnitř Ruska už moc nepřátel nezůstalo, jsou USA,“ uzavřel Šír.

Australané evakuují

Kyjev opouští i australští diplomaté. „Naši činnost přesuneme do dočasné kanceláře ve Lvově,“ uvedla australská diplomacie v prohlášení. „Nadále doporučujeme Australanům, aby neprodleně komerčními prostředky opustili Ukrajinu,“ doplnila. Lvov se nachází na západě Ukrajiny, přibližně sedmdesát kilometrů od hranice s Polskem.

Australský premiér Morrison uvedl, že se krize dostává do „velmi nebezpečné fáze“. Poznamenal přitom, že Rusko Ukrajinu „ohrožuje a šikanuje“, což označil za „naprosto nepřijatelné“. Zároveň vyzval Čínu, aby se za Ukrajinu postavila. Stalo se tak poté, co Čína kritizovala nedávné jednání ministrů zahraničí USA, Austrálie, Japonska a Indie v Melbourne.

„Čínská vláda ráda kritizuje Austrálii… přesto děsivě mlčí o ruských jednotkách shromažďujících se na ukrajinské hranici,“ řekl Morrison. „Koalice autokracií, které jsme svědky a která se snaží šikanovat jiné země, není něco, k čemu Austrálie zaujímá mírnou pozici.“

Čína je pro Austrálii významným obchodním partnerem. Vzájemné vztahy se ale značně ochladily v roce 2018, kdy Austrálie vyloučila čínskou firmu Huawei z budování sítí páté generace (5G). Canberra také zpřísnila zákony o zahraničním politickém vměšování a usilovala o nezávislé prošetření původu viru způsobujícího onemocnění covid-19. Peking reagoval zvýšením cel na dovoz z Austrálie, mimo jiné na víno a ječmen.