Ofenziva do Pásma Gazy je na spadnutí. Izrael riskuje válku s Hizballáhem a Íránem

Nahrávám video

Izraelští vojáci a těžká technika u hranic s Pásmem Gazy signalizují, že pozemní ofenziva je na spadnutí. Podle expertů čeká izraelskou armádu extrémně náročná operace, protože vojáci se budou muset pohybovat v cizím zastavěném terénu, kde na ně budou čekat vyzbrojení teroristé zběhlí v pouličním boji. Izraelská armáda nicméně disponuje moderními tanky, letadly, drony a také elitními jednotkami speciálních sil. Očekávat se dá především další krveprolití, které povede ke ztrátám zejména mezi civilisty a které může navíc situaci vyhrotit i jinde. Panují hlavně obavy z rozpoutání války s libanonským Hizballáhem nebo Íránem.

Izraelský ministr obrany Joav Galant už otevřeně mluví o tom, že Izrael směřuje k plnohodnotnému útoku na Gazu, kterou v mezičase usilovně bombarduje. „Uvolnil jsem všechny zábrany, máme kontrolu nad oblastí a míříme do plného útoku,“ citoval zpravodajský web The Times of Israel z Galantova projevu k vojákům nasazeným v blízkosti Gazy.

„(Palestinští teroristé) budou tohohle momentu litovat, Gaza se nikdy nevrátí k tomu, čím byla,“ zdůraznil. Premiér Benjamin Netanjahu večer prohlásil po boku opozičního lídra Bennyho Gantze, že „zničí a rozdrtí“ palestinské hnutí Hamás a každý jeho člen je „mrtvý muž“.

„Neúprosná logika dějin naznačuje, že se taková operace opravdu blíží. Nevíme, jestli v řádu hodin, dní nebo týdnů, ale blíží se,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Teď probíhají výlučně vzdušné údery na Pásmo Gazy, je to model, který Izrael praktikoval v poslední dekádě opakovaně, vysvětluje. „To, co se zároveň rozehrává v Izraeli, je daleko větší vojenská mobilizace, která má zahrnovat daleko více armádních složek,“ upozorňuje s tím, že mobilizované stovky tisíc vojáků je veliké množství i na poměry Izraele.

Plán na ovládnutí celé Gazy

Na hranicích čekají stovky kusů těžké techniky na povel vydat se směrem do Pásma Gazy. Podle expertů je izraelská armáda moderní a dobře připravená. Izraelci mají k dispozici bojové tanky Merkava, které jsou podobné německým tankům Leopard 2. Izraelské letectvo využívá vlastní bojové stroje Kfir i americké stíhačky F-35.

„Vytvořili jsme železnou zeď z tanků, helikoptér a letadel. Budeme na hraniční plot pálit. Zabijeme každého, kdo se k němu přiblíží,“ prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Na hranici také čekají izraelští záložníci, kterých země povolala do zbraně na 300 tisíc, což je nejvíc v historii státu. Mluvčí izraelských ozbrojených sil, podplukovník Richard Hecht, prohlásil, že cílem je „ukončit enklávu Gazy“ a celou ji ovládnout.

Izraelci ukončili okupaci Gazy v roce 2005. O dva roky později oblast ovládl Hamás, který se nyní hodlá bránit ze všech sil. Vysoce postavený člen teroristické organizace Saleh al-Arouri v sobotu řekl al-Džazíře, že hnutí je připraveno „na všechny možnosti, včetně války a eskalace na všech úrovních“. „Jsme připraveni na nejhorší scénář, včetně pozemní invaze, která bude pro nás nejlepší, aby se rozhodlo o konci této bitvy,“ cituje CNN al-Arouriho.

Hamás k boji nevyužívá obrněné vozy, aby se nestaly snadným terčem Izraelců, místo toho jezdí užitkovými vozy, na které montuje kulomety. K dispozici má zjevně tisíce balistických íránských raket, které v uplynulých dnech dokázaly prorazit i slavný izraelský obranný systém Iron Dome. Teroristé disponují rovněž protitankovými střelami podobnými americkým Stingerům.

Výhoda Hamásu v pouličním boji

Do karet hraje teroristům fakt, že Pásmo Gazy je velmi malé, hustě obydlené území o rozloze asi čtyři sta kilometrů, takže pozemní boj bude výzva pro Izraelce, jejichž taktikou vždy bylo pohybovat se velmi rychle a dostat pod kontrolu co největší území, ovšem vyhnout se pouličnímu boji, kde má nepřítel výhodu, uvádí v analýze americká stanice CNN.

Hamás nedisponuje těžkou výzbrojí, Izrael bude muset absolvovat boj v zastavěné oblasti, přičemž Hamás je rozptýlen a město bude jedna velká léčka, říká bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. „Bude velmi obtížné se v tom orientovat, přesouvat se v městské zástavbě,“ upozorňuje.

„Bude to mimořádně náročná, riskantní operace. Bavíme se o nejtěžším způsobu boje, a to je v zastavěné oblasti, a ještě za situace, kdy je ten boj asymetrický. Hamás a Islámský džihád se mohou ukrývat ve městě, maskovat se jako civilisté. Musíte mít dostatečné krytí ze vzduchu – drony, vrtulníky, letadla. A reagovat okamžitě na jakákoli ohniska odporu. K tomu musíte prohledat každý objekt,“ říká generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.

Nahrávám video

Izrael navíc nemá moc času pozemní operaci naplánovat. „Na druhou stranu Izraelci mají vše, co k tomu potřebují, tedy jednotky speciálních sil, každá jednotka, prapor mají komando podobné speciálním silám. Mají kvalitní technický průzkum i údery drony,“ uvedl Macko. Armáda bude muset počítat s velkými ztrátami, nicméně situace je taková, že operace bude přes všechna rizika nutná, míní Macko. „Izrael je odhodlán maximálně degradovat Hamás, a to nepůjde jen leteckými údery,“ dodává.

Situaci Izraeli neulehčuje ani to, že Hamás unesl zhruba 150 civilistů, které chce židovský stát získat zpět. Ozbrojené křídlo teroristické skupiny v pondělí oznámilo, že pokud Izrael bez varování zaútočí na lidi v Gaze, začne rukojmí zabíjet a vysílat to živě. Podle některých odborníků Izrael i kvůli tomu zatím s plnou ofenzivou vyčkává. Hamás nejspíš schovává rukojmí na místech, kam se Izraelci dostanou velmi obtížně, jako jsou přelidněné uprchlické tábory.

Koloběh násilných odvet

Izrael se snažil islamisty z Hamásu oslabit raketovými útoky už mnohokrát v minulosti. Větší boje mezi Hamásem a židovským státem vypukly naposledy v roce 2021. Válka tehdy trvala jedenáct dní. Zemřelo nejméně 250 lidí v Gaze a 13 v Izraeli. Současný konflikt má ale už nyní mnohonásobně více obětí a podle odborníků i vyjádření izraelského vedení bude trvat dlouho.

„Hamás existuje nějaké čtyři desítky let a jeho současná podoba po všech těch izraelských odvetách je úplně nejbrutálnější, nikdo si to neuměl představit. Přiznám se, že i já jsem byl zaskočen. Psal jsem o tom dost, ale toto nikdo nečekal,“ poznamenal expert na Blízký východ Marek Čejka. Neustálý koloběh vzájemných odvet podle něj nikam nepovede. „Vyprodukuje to ještě horší a horší organizace, horší a horší odpovědi,“ obává se Čejka.

Nahrávám video

Řešení situace v Pásmu Gazy je podle něj úplně jiné a systémové. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale ignoruje mírové řešení a soustředil se dlouhodobě spíše na mírnou ekonomickou podporu a zlepšování vztahů s arabskými zeměmi, čímž Palestince de facto „obcházel“, upozornil Čejka.

„Hamás čerpá z chudoby těch lidí (v Gaze) a z jejich utrpení. Zdaleka ne všichni, kdo jsou zasaženi těmi izraelskými útoky, jsou členy Hamásu. A samozřejmě tak získává víc a víc členů. Je to sociální hnutí propojené s výraznou částí společnosti v Gaze. Politika (Izraele) vůči Gaze je dlouhodobě špatná. Izrael teď musí přijít s jasnou odpovědí, ale nemyslím si, že to povede k něčemu pozitivnímu,“ podotýká Čejka.

„Vězení pod širým nebem“

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch označila Pásmo Gazy za „vězení pod širým nebem“. Více než polovina jeho obyvatel žije v chudobě a trpí hlady. Téměř 80 procent obyvatel je závislých na humanitární pomoci. Oblast trápí také vysoká nezaměstnanost, hlavně mezi mladými.

OSN a další organizace upozorňují, že v Pásmu Gazy jsou statisíce civilistů, kteří nemají před odvetnou akcí kam utéct. Nálety od soboty zabily stovky lidí, včetně vysoce postavených představitelů Hamásu.

Izrael už dříve oznámil totální blokádu Gazy. „To, co se děje, je šílené. Nikde nejste v bezpečí. Já už jsem se evakuovala třikrát. Nejprve jsem šla do domu své kamarádky, pak byla další výzva k evakuaci, tak jsem šla zase jinam. Navíc nemáme vodu, nemáme elektřinu, nemáme internet,“ popsala situaci novinářka z Gazy Plestia Alaqadová.

Podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anny Filipi je úplná blokáda Pásma Gazy bezprecedentní záležitost, kterou řada lidskoprávních organizací považuje za nelegální. „Gaza kompletně závisí na Izraeli, co se týče vody, elektřiny, jídla,“ říká analytička s tím, že případná pozemní ofenziva bude znamenat další velké množství obětí právě mezi civilisty.

„Podle posledních zpráv poslední elektrárna dnes vypla a elektřina je dostupná jen z naftových generátorů. Zásoby potravin by měly existovat zhruba na měsíc, ale mluvíme o zásobách, které jsou nastaveny opravdu jen na hladinu přežití. Situace bude stále horší,“ míní antropolog Yasar Abu Ghosh z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

„Bezohledný útok“ Izraele by podle něj vedl ke smrti rukojmích. „Ti lidé byli opuštěni už ve chvíli, kdy byli napadeni teroristy, a teď by mohli ještě čelit následkům plošného bombardování, které se chystá,“ poznamenal expert.

Nahrávám video

Situace v Pásmu Gazy nebyla dobrá ani před útokem Hamásu na Izrael, teď je ještě horší – nejsou dodávky elektřiny, je problém s pitnou vodou, vyjmenovává Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže. „Bojové operace (v hustě zabydlených oblastech) mají dopady na civilní obyvatelstvo, proto by bylo ideální, kdyby se podařilo otevřít koridory, kudy by obyvatelstvo mohlo odejít,“ uvedl.

Spojené státy proto chtějí podle televize NBC News vytvořit koridor, který by civilistům z Pásma Gazy umožnil odejít do Egypta, a vyhnout se tak nebezpečí, které jim v Gaze hrozí. Detaily plánu zatím nejsou známy, podle americké televize ale administrativa prezidenta Joea Bidena o plánu jedná s několika dalšími státy.

Egypt se ale netěší z představy, že by na hranici s Gazou vzniklo uprchlické město s Palestinci, protože vztah mezi Káhirou a Gazou je napjatý, upozorňuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. Hamás je ideologickým nepřítelem egyptské vlády a Káhira se obává, aby se nestabilita z Gazy nedostala i do Egypta. „Snaží se Gazu co možná nejvíce hermeticky uzavřít a aby situace deeskalovala co nejdříve,“ přibližuje a připomíná, že i během syrské války bylo patrné, že arabské země nejsou připraveny přijímat uprchlíky.

Hrozba války s Hizballáhem i Teheránem

Kromě velkého množství nových obětí by podle odborníků mohlo další vyhrocení situace v podobě vpádu Izraelců do Gazy přinést i nové konflikty. Britský The Guardian upozornil, že izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir v úterý oznámil, že jeho ministerstvo poskytne deset tisíc střelných zbraní civilním bezpečnostním týmům v pohraničních městech a také ve smíšených židovsko-arabských městech a izraelských osadách na Západním břehu.

Na severu Izraele zase varuje libanonská militantní skupina Hizballáh, že se připojí k boji, pokud bude zahájena pozemní invaze do Gazy. Skupina se již přihlásila k odpovědnosti za raketový útok na Izrael a na hranici v posledních dnech propukly střety. Hizballáh je prodlouženou rukou islámské republiky Írán, která útok Hamásu schvaluje a podle expertů ho nejspíš pomáhala zosnovat.

Cílem Íránu je dostat izraelskou armádu pod tlak boje na dvou frontách, říká bezpečnostní analytik Foltýn. „Dá se předpokládat, že aktivita bude narůstat,“ míní.

Izrael přitom již v minulosti hrozil v takovém případě Teheránu odvetou. „Je vysoce pravděpodobné, že bez souhlasu islamistů z Teheránu by k sobotnímu útoku nedošlo. Válka s Hamásem a Hizballáhem proto může velmi rychle přerůst ve válku Izraele s Íránem. Pokud se konflikt takto rozšíří, bude Izrael bojovat nejméně na třech frontách,“ varuje Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity.

Izraelské dilema

Izrael a jeho partneři tak nyní řeší dilema. Na jednu stranu musí rázně zareagovat, protože to vyžaduje i izraelská společnost, na stranu druhou však masivní jednostranná přehnaná reakce způsobí, že se židovský stát zapojí do íránské hry, jelikož Teherán těží z chaosu na Blízkém východě, analyzuje situaci britský The Telegraph.

Pozemní intervence je podle serveru zřejmě nevyhnutelná, ovšem musí být operací zaměřenou na záchranu izraelských rukojmích a pronásledování teroristů Hamásu, a nikoli útokem na palestinský lid v Gaze.

Okamžitě po zničení tamní infrastruktury musí Izrael i USA poskytnout finance na její obnovu, které nepůjdou do rukou Hamásu, ale palestinskému lidu. A Írán musí být haněn za to, že financuje teroristy a musí dojít k obnově rozhovorů o omezení jeho jaderného programu, uzavírá The Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 7 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 19 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 40 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.