Německý kancléř Olaf Scholz je politikem, který se necítí dobře v roli „válečného kancléře“, míní bývalý zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš. Ekonomika jedné z nejlidnatějších zemí Evropy podle něj nyní začíná doplácet na příliš vstřícné kroky směrem k Moskvě v minulosti. Klíčovým úkolem pro státy Evropské unie podle něj bude v dalších týdnech přesvědčit Německo, aby ustoupilo od svých nynějších, často zdrženlivých postojů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.
Německý kancléř dorazí v pondělí na oficiální návštěvu České republiky, bude mimo jiné jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ten kromě aktuálního dění na Ukrajině chce s Scholzem projednat možnost získání kapacit v LNG terminálech, které Německo nově buduje.
Scholzovo působení za téměř devět měsíců na pozici šéfa spolkové vlády při té příležitosti hodnotí bývalý zpravodaj ČT v Německu spíše zdrženlivě. „Olaf Scholz je muž a politik, který v tuto chvíli stojí nad troskami svých plánů a zamýšleného díla. Zažívá to, co opravdu zažít nechtěl. Jestli něco nechtěl, tak je to být válečným kancléřem. Nechtěl být lídr svobodného světa ve sporu s Ruskem,“ myslí si Jonáš. Scholzova vláda podle dlouholetého zpravodaje doplácí na příliš vstřícné jednání s ruskými představiteli v minulosti.
„Nejenom německá vláda se až do poslední chvíle snažila nechat otevřenou alespoň centimetrovou škvíru do dveří Kremlu, aby bylo možné vyjednávat a válce zabránit a Německo neutrpělo ekonomické škody, na které se nyní chystá,“ uvedl s tím, že za současnou energetickou krizi, která souvisí i s obavami ze zastavení dodávek ruského plynu do Evropy, dle něj může i nedůrazný postoj německé opozice, která se před vypuknutím války obávala zmiňovat tvrdší sankce.
Jonáš: Německo potřebuje evropské partnery
Současné postavení Scholze v evropské i světové politice srovnává s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, o které v roce 2021 napsal knihu Fenomén Angela Merkelová: Portrét jedné éry. „Merkelová na začátku svého kancléřství, stejně jako Scholz, trpěla velmi častou nemocí německých politiků, pro které je zdánlivě německý politický rybník dost veliký na to, aby se v něm utopili,“ řekl. I přesto ale do své role ve „světové diplomatické aréně“ nakonec dorostla, míní.
„Merkelová a Scholz jsou politici takříkajíc z jedné líhně a jednoho střihu. Jsou to politici, kteří nedůvěřují emocím a instinktům a jsou to velcí kalkulátoři. Velmi dobře a dlouhodobě promýšlejí svoje kroky. Zároveň ale mají velký problém s instinktivními reakcemi a výraznými gesty,“ myslí si. I přesto je ale Jonáš přesvědčený, že bývalá kancléřka by v řešení evropské energetické krize byla aktivnější.
Připouští však, že zodpovědnost za současnou situaci Merkelová částečně nese a její poslední výroky jsou „variací na jednu melodii“, ve které opakuje, že ji další jednání neumožnili její partneři. Zároveň s tím doplňuje roli některých představitelů sociálnědemokratické SPD. Uvedl, že lidé okolo bývalého kancléře Gerharda Schrödera „německou ekonomiku silně provázali na dlouhodobou spolupráci s Ruskem na ekonomické úrovni, ale i na konkrétní ekonomické projekty“.
Energetická krize v Evropě podle Jonáše nyní závisí na intenzivním jednání členských států EU, ve kterých může silnou roli sehrát i dosud spíše zdrženlivý Berlín. „Zásadním tématem bude zcela jistě přemluvit Německo, aby přestalo evropská řešení blokovat. Němečtí politici opravdu nechtějí být v Evropě sami. Vždy okolo sebe musí mít nějaké partnery, kteří obhájí i třeba jejich nepopulární postoje,“ analyzuje s tím, že nakonec může sousední stát hrát významnou roli i v prosazení případného zastropování cen energií na celoevropské úrovni.
