Páka na emigranty. Pokud půjdou „proti zájmům Ruska“, sebere jim Moskva majetek

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.

Státní duma schválila zákon, který umožňuje zabavování majetku a bankovních účtů Rusů, kteří opustili zemi a spáchali správní delikty „proti zájmům Ruska“. Novely rozšiřují rozsah správních sankcí vztahujících se na osoby v zahraničí. Zákon začne platit od 1. září.

Případy mají být podle zákona projednávány v nepřítomnosti obžalovaného, jemuž bude rozhodnutí soudu oznámeno poštou, píše ruskojazyčný server Deutsche Welle (DW).

Zabavení se má primárně vztahovat na finanční prostředky na účtech a vklady, a pokud žádné nejsou, na jiný majetek. Soudy budou navíc moci ukládat nové pokuty za nezaplacení těch dříve uložených, dodává ruskojazyčný server BBC.

Zákon obsahuje více než deset článků o správních deliktech, z nichž mnohé lze použít k politicky motivovanému stíhání, píše DW. Patří mezi ně například články týkající se „zahraničních agentů“, „výroby a distribuce extremistických materiálů“, „šíření falešných zpráv a zneužívání svobody médií“, účasti na aktivitách „nežádoucích organizací “ či „diskreditaci“ ruské armády.

„Ti, kteří uprchli do zahraničí a za peníze západních sponzorů vyzývají k terorismu a extremismu, ospravedlňují nacismus a urážejí naše vojáky a důstojníky, musí pochopit, že se za své činy budou muset zpovídat,“ prohlásil k návrhu zákona předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Postihy za ukrajinské písně

Jako „diskreditaci armády“ pak přímo Ruská služba bezpečnosti (FSB) označuje „úmyslné činy, které jsou v rozporu se stanoviskem ministerstva obrany a jejichž cílem je zbavení a podkopání autority a pověsti armády“.

V prvních měsících ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu byli z „diskreditace“ obviňováni především lidé zadržení na protiválečných demonstracích, připomíná Meduza. Ta zmiňuje ale i další, a mnohdy absurdnější, případy, které byly označeny za „diskreditaci“. Za zmínku stojí například čtení básně ruského spisovatele Nikolaje Někrasova, polití schodů modrou a žlutou barvou či nošení zelené stužky, která je symbolem protiválečného hnutí.

Server Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) zároveň dodává, že postihovány jsou v současnosti také hesla proti válce, „komplimenty“ na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo poslouchání ukrajinské hudby.

Pokud jde o zmíněné „zahraničními agenty“, těmi Rusko označuje nevládní organizace, média a jednotlivce, kteří dostávají zahraniční podporu. Tímto heslem pak musí označovat všechny své publikace.

Jeden ze článků v nově schváleném zákoně pojednává také o „nežádoucích organizacích“ – řadí se mezi ně ty nevládní, neziskové a zahraniční.

„Buďte zticha a nevystupujte na veřejnosti“

Ochránce lidských práv a právník Gleb Boguš se domnívá, že hlavní signál, který má schválený zákon vysílat, je naprosto jasný – „buďte zticha a nevystupujte na veřejnosti“.

„Většina emigrantů jsou lidé, kteří nemají moc peněz. To málo, co mají, jde většinou na podporu příbuzných, kteří zůstali v Rusku. Právě na tyto případy zákon dopadá,“ zmiňuje Boguš. „Člověku není odňata svoboda, ale ekonomická půda pod nohama,“ dodává právník.

Deutsche Welle zároveň poznamenává, že všechny články v zákoně v podstatě kriminalizují vyjadřování názoru.

Novinářka a aktivistka za lidská práva Olga Romanovová poukazuje na to, že nástroje pro konfiskaci majetku emigrantů existovaly ještě před přijetím nového zákona. „Novinkou přijatého dokumentu je, že nazývá věci pravými jmény,“ poznamenává Romanovová.

Novinářka Taťana Felgenhauerová vnímá zákon především jako nástroj psychologického nátlaku. Domnívá se, že není namířen ani tak proti aktivním kritikům Kremlu, jako spíše proti těm, kteří odešli, ale veřejně svůj názor nevyjádřili.

Roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

V samotném Rusku zároveň narůstá počet různých omezení, která ovlivňují život občanů v zemi – v důsledku toho se Rusové v poslední době zajímají o možnosti emigrace ze země. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Podle různých odhadů v roce 2022 odjelo z Ruska mezi pěti sty tisíci a milionem lidí, píše DW.

Největší ruské komunity v zahraničí se nacházejí v bývalých státech SSSR. Mimo země bývalého sovětského bloku je pak nejčetnější komunita Rusů v zahraničí v absolutních číslech v USA, konkrétně jde o asi 3,1 milionu lidí. Další největší ruské diaspory žijí v Německu, přibližně 1,2 milionu lidí, a Izraeli – tam se jedná o asi jeden milion Rusů. Velké ruské komunity jsou také v Kanadě, Austrálii, Brazílii či Británii.

„Mnozí Rusové, kterým osud země není lhostejný, vidí v emigraci poslední možnost – ze země tak odcházejí pouze tehdy, pokud čelí přímému ohrožení nebo pokud by mohli ohrozit své blízké. Pak je ale velká skupina lidí, jejichž hlavní motivací k opuštění země je zachovat si své životní standardy, pokračovat ve své práci a žít v bezpečí,“ popsal pro ČT24 rusista z Univerzity Palackého René Andrejs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 2 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 2 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 3 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 3 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 3 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 4 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.