Pandemie ve světě: V Rusku bude týdenní pracovní volno, země opět zaznamenala rekordní počet úmrtí

Nahrávám video

V Rusku bude kvůli šíření koronaviru a vysokému počtu úmrtí s covidem-19 týdenní pracovní volno. Vládní návrh podpořil šéf Kremlu Vladimir Putin. V zemi za poslední den zemřelo podle oficiálních údajů 1028 nakažených, tedy nejvíce od vypuknutí pandemie. Šéf britské Národní zdravotní služby (NHS) varoval, že tamní veřejné zdravotnictví je v mnoha částech země blízko hranice přetížení a tlak s blížící se zimou poroste. New York bude od listopadu po všech pracovnících města požadovat očkování.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Placené pracovní volno bude v Rusku od 30. října do 7. listopadu, nejhůře postižené regiony ho mohou vyhlásit už od 23. října. Pokud to bude nezbytné, mohly by být podle Putina nepracovní dny prodlouženy i po 7. listopadu.

Operativní štáb uvedl, že vysoké zůstávají v zemi i denní přírůstky nakažených – testy za posledních 24 hodin odhalily koronavirus u 34 073 lidí. To je nepatrně méně než u dosavadního denního maxima infikovaných, které ruské úřady zaznamenaly v neděli, kdy se koronavirus prokázal u 34 325 osob.

Tamní úřady kvůli zhoršující se epidemické situaci, kdy přibývá infikovaných i zemřelých, postupně zpřísňují opatření. Moskevský starosta Sergej Sobjanin v úterý mimo jiné oznámil čtyřměsíční domácí izolaci pro neočkované obyvatele metropole starší šedesáti let a požaduje také povinnou vakcinaci osmdesáti procent pracovníků ve službách do konce roku (dosud žádal šedesát procent očkovaných).

V ruských médiích se také objevily informace, že moskevské úřady zvažují zavedení krátkodobého lockdownu v metropoli po dobu schválených nepracovních dnů. Jsou připraveny na týden zavřít vše kromě obchodů s potravinami a lékáren, napsal list Kommersant.

Úřady horšící se epidemickou situaci přičítají zejména pomalému očkování. Podle operativního štábu zdravotníci k pondělku plně očkovali 45 milionů Rusů, tedy 32 procent populace. Podle agentury AP je veřejnost laxní k preventivním opatřením a vláda se příliš neměla k zavedení přísnějších opatření. Kreml až dosud vylučoval nový celostátní lockdown a zpřísňování nechal na jednotlivých regionech. V mnoha z nich mezitím omezili třeba účast na velkých akcích nebo přístup do divadel, restaurací a dalších zařízení.

Britské zdravotnictví se obává přetížení, vláda zpřísňovat nezamýšlí

Britské úřady v úterý hlásily 223 nových úmrtí souvisejících s covidem, což je nejvyšší denní počet od března. Také počty nových případů nákazy jsou nejvyšší v Evropě. Lékaři nyní podle BBC vyjadřují obavu, že zvyšování počtu hospitalizovaných v kombinaci s tlakem na NHS kvůli sezonním virům by mohlo vést k „dokonalé bouři“, kvůli níž by nemocnice nebyly schopné zvládat nápor pacientů a normálně fungovat.

Šéf NHS Matthew Taylor vyzval k zavedení opatření jako nošení roušek a práce z domova, což by podle něj byly jen menší nepříjemnosti, které by však mohly předejít krizi. „Hovořím s představiteli zdravotnictví každý den a všichni říkají, že jejich služby jsou nyní pod intenzivním tlakem. Teď je polovina října. Situace se bude jen zhoršovat,“ prohlásil Taylor. NHS zastřešuje čtyři veřejně financované zdravotní systémy v Británii.

V červenci britský kabinet zrušil většinu omezení, která v zemi platila více než rok, včetně zakrývání dýchacích cest ve vnitřních prostorách a pravidel limitujících sociální kontakty. Opatření, jako je jinde v Evropě běžné povinné nošení roušek, nechává jen v záloze jako „plán B“. Regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska rozhodují o svých krocích nezávisle na ústřední vládě v Londýně, která stanoví pravidla pouze pro Anglii. 

Roušky a omezování sociálních kontaktů z většiny míst v Anglii vymizely, přestože ve Skotsku zůstalo nastavení přísnější. Ani v obchodech, kde jsou roušky doporučeny, ani v londýnské veřejné dopravě, kde jsou povinné, je lidé vždy nenosí.

Johnsonova vláda uvedla, že se spoléhá na očkování, včetně třetích posilujících dávek u zranitelných osob, a doufá, že se díky tomu tuto zimu vyhne zavádění lockdownů. Britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng řekl, že další plošné uzávěry by byl špatný krok a že také neočekává brzké zavádění méně rozsáhlých opatření.

New York chce očkování po všech pracovnících města

Město New York bude po všech svých pracovnících vyžadovat očkování a policisté nebo hasiči už nebudou mít možnost vakcinaci obejít pravidelným testováním. Řekl to končící starosta města Bill de Blasio. Neočkovaní mají čas do konce měsíce, aby si nechali dát první dávku vakcíny, jinak mohou být suspendováni. Pracovníci, kteří se do 29. října nechají očkovat ve vakcinačním centru provozovaném městem, dostanou finanční bonus pět set dolarů (jedenáct tisíc korun).

Přísné požadavky ohledně imunizace pracovníků veřejné sféry nezavádí jen New York, tento týden podobná pravidla začala platit například v Massachusetts a ve Washingtonu.

Zpřísňování vakcinačních požadavků provázejí v různých částech Spojených států spory mezi politickým vedením a policejními odbory. Asi nejostřejší je tento konflikt v Chicagu, kde šéf místních policejních odborů v pátek vyzval k ignorování požadavku radnice, načež na něj starostka Lori Lightfootová podala žalobu. Proti povinnosti prokazovat absolvované očkování se stavějí také odboráři v New Yorku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...