Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo devět lidí, dalších dvacet jedna utrpělo zranění. Oznámily to místní úřady. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka Rusové udeřili na zdravotnické zařízení hned dvakrát. Při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k incidentu nevyjádřila.
Už při prvním úderu bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. „Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu,“ konstatoval ministr.
Sumská oblastní správa uvedla, že Rusové podnikli na zdravotnické zařízení dronový nálet, a následně informovala o útoku bezpilotním letounem typu Šáhed na obytný sektor. Ukrajinské letectvo na Telegramu mezitím informovalo o ruském úderu prostřednictvím naváděných leteckých bomb KAB na Sumskou oblast.
Sumy se nacházejí na severu Ukrajiny poblíž hranic s ruskou Kurskou oblastí, kam na začátku srpna pronikla ukrajinská armáda a obsadila část ruského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu lidi vyzval, aby věnovali pozornost tomu, na co Rusové útočí. „Bojují proti nemocnicím, proti civilním objektům, proti lidským životům. Pouze síla může donutit Rusko uzavřít mír,“ napsal na sociálních sítích.
Vzdušné útoky pokračují na obou stranách
Součástí invaze jsou i ruské vzdušné útoky na ukrajinské území. Tři mrtví po ruském vzdušném úderu jsou v sobotu hlášeni také z vesnice Slatyne v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. „Nepřítel zasáhl civilní infrastrukturu, poničil vzdělávací instituce, obchody,“ uvedl na Telegramu šéf regionální správy Oleh Syněhubov. Podrobnosti o útoku ve vesnici, která leží zhruba pětadvacet kilometrů severně od Charkova, nebyly zveřejněny.
Ukrajinské letectvo v sobotu ráno informovalo o sestřelení 69 ruských dronů a dvou řízených střel Ch59/69 nad třinácti ukrajinskými oblastmi. Celkem Rusové podle ukrajinských sil zaútočili v noci na sobotu na Ukrajinu s využitím 73 dronů a čtyř střel. Tři bezpilotní letouny zmizely z radaru na ukrajinském území a jeden letěl zpátky do Ruska, podotkl server Ukrajinska pravda. O osudu dvou střel typu Iskander-M se letectvo nezmiňuje.
Ruské ministerstvo obrany mezitím podle agentury AP informovalo o nočním sestřelení čtyř ukrajinských dronů nad Belgorodskou a jednom nad Kurskou oblastí. Jeden civilista zahynul při ukrajinském ostřelování města Šebekino, sdělil gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Další dva lidé podle něj utrpěli zranění.
Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva opakovaně popírá, že by úmyslně útočila na ukrajinské civilisty, a tvrdí, že její údery míří výhradně na vojenskou či energetickou infrastrukturu. Tisíce mrtvých a zraněných civilistů od zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu před dvěma a půl lety však svědčí o opaku.
Expert: Rusko má „výraznou výhodu“
V uplynulých dnech ruské síly vedly ofenzivu na ose Kupjansk – Svatove – Kreminna v Luhanské oblasti, na ose Bachmut – Toreck – Avdijivka v oblasti Doněcku a také v prostoru města Vuhledar v Záporožské oblasti. Kromě toho pokračuje snaha ruských sil o vytlačení ukrajinských jednotek z oblasti Kurska.
Je evidentní, že ruské síly pouze upevňují své pozice v zájmových oblastech, tedy Doněcku, Luhansku a Záporoží, řekl expert Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. „Situace na frontě má tedy i nadále neměnný charakter a obě strany v podstatě jen hledají možnosti, jak získat výhody, s nimiž by mohly argumentovat při jednáních o ukončení tohoto konfliktu,“ hodnotí Petráš.
„Dá se říci, že v tuto chvíli má výraznou výhodu na své straně Ruská federace. Vojensky ovládá podstatnou část Donbasu, část Záporoží a pozemní přistup na Krym. Jako málo pravděpodobné se jeví, že by Ukrajina v krátkodobém horizontu získala takový vojenský potenciál, se kterým by mohla uskutečnit osvobození okupovaných území a obnovit teritoriální integritu před rokem 2014,“ míní odborník.
Vojenská versus diplomatická síla
Ukrajina má podle něj částečnou výhodu v tom, že stále drží území v oblasti Kursku. Pokud dojde na jednání o mírovém uspořádání konfliktu, tak právě zisk území a jeho vojenská kontrola bude klíčovým argumentem obou stran k dosažení diplomatického úspěchu, soudí expert.
Rusko bude podle Petráše spoléhat na svou vojenskou sílu, Ukrajina pak na diplomatickou sílu svých západních spojenců, jejíž vliv by měl přinutit kremelské vedení k územním ústupkům.
