Podle zprávy OSN Čína závažně porušuje práva Ujgurů. Fraška zosnovaná Západem, reagovala země

Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Podle dokumentu se Čína na Ujgurech mohla dopustit zločinů proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Peking zprávu odmítl a tvrdí, že text používá lži a dezinformace.

Zpráva vysoké komisařky z cesty, kterou uskutečnila do čínské oblasti v květnu, byla podle diplomatů připravena k zveřejnění již delší dobu. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva tak učinil ve středu večer, jen pár minut před koncem čtyřletého mandátu Bacheletové.

Podle zprávy se čínské úřady v rámci své strategie proti extremismu a terorismu dopustily v letech 2017 až 2019 závažných porušení práv příslušníků menšiny Ujgurů a dalších muslimských menšin v oblasti Sin-ťiang. „Tento právní rámec, který je náchylný k zneužití za cílem diskriminace, fakticky vedl k rozsáhlému protiprávnímu omezení svobody členů ujgurské a dalších převážně muslimských menšin v Ujgurské autonomní oblasti,“ uvádí zpráva.

Může jít až o zločin proti lidskosti, konstatuje zpráva

Znepokojení podle OSN vzbuzují i pracovní tábory, které kvůli přísným podmínkám pobytu tvoří „plodnou půdu“ pro diskriminaci a porušování práv. Podle zprávy jsou informace o mučení, špatném zacházení či sexuálním zneužívání v táborech věrohodné. Zařazení do táborů či pracovních programů podle zprávy OSN pak vykazuje znaky náboženské a etnické diskriminace. Rozsah nelegálního a diskriminačního věznění členů menšiny by mohl představovat až zločin proti lidskosti.

Čínská diplomatická mise v Ženevě vyjádřila ve čtvrtek svou silnou nespokojenost se zprávou. Dokument je podle čínské diplomacie založen na presumpci viny a využívá lži a dezinformace. Zpráva podle mise vychází především z informací vytvořených protičínskými silami a „vědomě opomíjí“ čínské vládní informace a dokumenty.

Podle čínské diplomacie, která opakovaně odmítala jeho zveřejnění, je dokument „fraškou zosnovanou některými západními zeměmi a protičínskými silami“. Podle Pekingu díky vládním strategiím v Sin-ťiangu nyní panuje „sociální stabilita, ekonomický rozvoj, kulturní prosperita a náboženská harmonie“. Pět let se tam už nestaly žádné teroristické útoky, stojí v prohlášení.

Zpráva také vyzývá čínské úřady, aby udělaly rychlé kroky k propuštění nelegálně zadržovaných lidí v táborech, věznicích a na jiných místech a aby přestaly se zastrašováním členů ujgurské menšiny.

Bacheletová již dříve uvedla, že čelila tlakům z obou stran – aby zprávu nezveřejnila i aby ji zveřejnila. Po vydání zprávy odmítla, že by byla příliš nakloněná Číně. „Vést dialog a snažit se věci lépe pochopit neznamená záležitosti tolerovat, odvrátit od nich zrak či zavřít nad nimi oči,“ uvedla Bacheletová.

Podle agentury AFP zpráva zřejmě nepřináší žádné zcela nové poznatky o situaci v Sin-ťiangu. Potvrzuje ale mnohé dřívější informace nevládních organizací, které tím, že dostaly „punc oficiálnosti“ OSN, získají na váze a věrohodnosti. Text zřejmě neobsahuje slovo genocida, ze které Čínu viní některé západní země, například USA. Autoři ve zprávě využili také výpovědi bývalých vězňů v pracovních táborech či jejich příbuzných.

Nevládní organizace a některé západní země dlouhodobě kritizují čínské úřady za závažné porušování lidských práv Ujgurů. Ti jsou podle nich vězněni v pracovních táborech, kde musí vykonávat nucené práce a čelí mučení. Čína to odmítá a tvrdí, že v táborech se uskutečňuje rekvalifikace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 36 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...