Poláci zadrželi ruského vědce. Kyjev ho viní z nelegálních vykopávek na Krymu

Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na okupovaném Krymu, píše agentura PAP. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle tamní státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli. Vědec podle ruského chargé d'affaires ve Varšavě má obvinění proti němu za absurdní.

Polská kontrarozvědka zadržela ruského vědce 4. prosince v souvislosti se žádostí Kyjeva o mezinárodní podporu při dopadení tohoto Rusa, řekl PAP mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński. „Soudní řízení se týká neoprávněných vykopávek z let 2014 až 2019 na ukrajinském území okupovaném Ruskem,“ dodal.

Podle rádia RMF je výzkumník obviněn z ničení objektů krymského kulturního dědictví – Kyjev odhaduje škody na dvě stě milionů hřiven (98 milionů korun). Polská média neuvádějí celé jméno zadrženého, identifikují ho jako Alexandra B., nicméně podle RMF je to vedoucí oddělení starověké archeologie v petrohradské Ermitáži.

Přednášky v Evropě

Do Evropy přijel vědec na sérii přednášek a při cestě z Amsterdamu do Bělehradu se ocitl ve Varšavě, kde ho v hotelu zadrželi agenti ABW, dodala stanice RMF. Ukrajinci ho chtějí zatknout od listopadu – viní ho z toho, že se svým týmem prováděl bez povolení vykopávky na místě starověké osady Myrmekion. Ta se nacházela u současného města Kerč na Ruskem okupovaném Krymu, což podle ukrajinských vyšetřovatelů vedlo k částečnému zničení kulturní památky.

Moskva anektovala ukrajinský Krym v roce 2014 po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou vojenskou invazi do sousední země.

„Právní zvůle,“ říká Moskva

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle TASS zadržení výzkumníka v Polsku potvrdila. „Ruský občan Alexandr Buťagin, zaměstnanec státní Ermitáže, který byl pozván na přednáškový cyklus na téma ‚Poslední dny Pompejí‘ v Praze, Amsterdamu, Varšavě a Bělehradě, byl zadržen po příletu do Varšavy,“ prohlásila mluvčí a obvinění proti němu označila za absurdní. „Je to právní zvůle,“ okomentoval zadržení vědce mluvčí Kremlu Peskov.

Samotný Buťagin podle ruského chargé d'affaires v Polsku Andreje Ordaše při setkání s diplomatem označil obvinění proti němu za absurdní. „Nečekal, že by proti němu mohla být přijata nějaká opatření na základě těchto vykonstruovaných obvinění. Před příjezdem do Varšavy přednášel v Praze a v Amsterdamu, kde ho nezadrželi. Po příjezdu do Polska byl zatčen prakticky ještě týž den,“ sdělil Ordaš podle TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...