Postavit se totalitě musí sami Rusové, míní Lipavský. Navalného označil za nejvýraznějšího Putinova oponenta

Nahrávám video

O současném Rusku lze nyní otevřeně mluvit jako o totalitě, reagoval na úmrtí opozičníka Alexeje Navalného český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Postavit se Putinově režimu ale musí samotní Rusové, zdůraznil šéf diplomacie v pořadu Události, komentáře. Podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N byl Navalnyj velký pragmatik a rozený lídr, nebyl však klasický demokrat-liberál. Za cíl si kladl hlavně vymýtit korupci a reformovat Rusko.

Navalnyj byl za mřížemi od roku 2021, předtím přežil otravu novičokem, přesto se rozhodl vrátit do vlasti. Podle Lipavského byl vůbec nejvýraznější Putinův oponent. „Věděl, že je v hledáčku Kremlu, přesto projevil velkou osobní odvahu, která ho, jak se ukázalo, stála vlastní život,“ poznamenal Lipavský s tím, že je třeba okolnosti úmrtí Navalného patřičně prošetřit.

V souvislosti s režimem v Rusku už lze podle šéfa diplomacie bezpečně hovořit o totalitě a nelze pochybovat o tom, kdo v březnových ruských prezidentských volbách „zvítězí“. „To, jak se režim chová k vlastním lidem, tak to ukazuje i v Evropě a vůči Ukrajině, kterou se snaží zničit,“ prohlásil Lipavský.

Klíčová je nyní jednota Západu, která se v reakci na smrt Navalného znovu ukázala, protože řada západních státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena jasně uvedla, že za to může Putin, upozornil dále Lipavský. Některým ruským opozičníkům může Česko pomoci a zasazovat se o lidská práva na základě mezinárodních smluv, ovšem „žádný stát se nemůže postavit ruskému režimu, protože to je úkol pro ruské obyvatele“, zdůraznil ministr zahraničí.

Navalnyj nebyl „ruský Havel“

Redaktorka Deníku N Procházková se s Navalným potkala několikrát osobně, a to při svých cestách do Ruska po roce 2011. „Jeho hvězda tehdy začínala víc zářit. Byl velký pragmatik, sebevědomý, na první pohled bylo vidět, že to je lídr a jeho okolí ho na slovo poslouchá. Nikdy mi nedal velký rozhovor a docela otevřeně to odůvodňoval tím, že česká média jsou na něj příliš malá a že mu to nestojí za to vynaložit takové úsilí, aby oslovil tak málo čtenářů,“ vzpomíná Procházková.

Podotkla také, že Navalnyj nebyl osobnost typu českého prezidenta Václava Havla. „Nebyl to muž kompromisu, nebyl to v přímém slova smyslu demokrat-liberál, byl spíše na té pravé straně politického spektra. Navrhoval lepší, reformované Rusko, ale ne liberální Rusko v tom smyslu lidských práv, jak je vnímáme my. Byl strohý vůči imigrantům, ostře se vymezoval vůči Kavkazanům, kteří žijí ve velkých ruských městech, a on je odtamtud chtěl dostat pryč,“ upozornila Procházková.

Ani jeho názor ihned po anexi Krymu Ruskem nebyl úplně jasný, jelikož Navalnyj kdysi „koketoval“ s nacionalismem a přikláněl se k myšlenkám velkého Ruska, připomněla novinářka. „Jako kritik Putinova režimu byl pro nás důležitý, aniž bychom detailně hodnotili jeho politické postoje. Jeho hlavním mottem byl boj proti korupci,“ zdůraznila novinářka.

K válce na Ukrajině se Navalnyj podle Procházkové moc nevyjadřoval, tyto události ho nicméně zastínily. „Předtím byl tématem číslo jedna i pro západní média, dokázal se z vězení neustále ozývat. Najednou přišla válka na Ukrajině a on byl odsunut z hlediska zájmu médií na pátou kolej. Myslím, že s tím prostě nepočítal,“ podotkla novinářka.

Putina nejvíc iritovalo, že Navalnyj přes všechna úskalí a dlouhé věznění na samotce měl stále dobrou náladu a dělal si z režimu legraci, domnívá se novinářka. „Netrpěl žádnou nemocí, i když byl mnohem pohublejší, než když byl na svobodě. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo stát něco tak tragického,“ komentovala Procházková záběry Navalného z předchozích dnů.

Podle ředitele Amnesty International ČR Pavla Grubera není smrt Navalného nic šokujícího, i sám opozičník si totiž uvědomoval, že se z vězení nedostane, minimálně dokud nepadne Putinův režim. „Bojím se, že pokud by měla tato událost někomu otevírat oči, tak je měl doteď zavřené, obzvlášť poté, co se poslední dva roky dělo. Navalnyj je několikátý člověk, který zaplatil svým životem, protože se pral za základní práva, za svobodu slova, shromažďování, poukazoval na šílenou korupci ruského režimu. Takže je to pokračování toho, jak Rusko vidíme dlouhou dobu,“ myslí si Gruber.

Utužená diktatura

Během pátečních pietních akcí bylo v Rusku zatčeno několik osob. „Vypadá to, že to vzbudilo velkou pozornost, ale že by vyšly statisíce lidí do ulic a protestovaly proti režimu, který zabil Navalného, to se zatím nezdá,“ podotkla Procházková.

Podle Grubera efektivní mírumilovný protest v současném Rusku není možný, fungují zde spíše „individuální a kreativní protesty“. „Ta diktatura je tak dokonale utužená. První velké utužení přišlo před deseti lety, po obsazení Krymu byly přijaty první zákony, před dvěma lety se to výrazně zpřísnilo zákonem hovořícím o nepřesných a diskreditujících informacích o ruské armádě,“ popisuje vývoj Gruber.

Putinovi se podle něj po smrti Navalného velmi uleví, protože byl spojen s představou, že může být i jiné Rusko. Podle Procházkové bude velmi obtížné Navalného nahradit. „Byl výjimečný v tom, že dokázal najít společnou řeč se širokou ruskou společností, a to více než jiní opozičníci, kteří jsou třeba pro nás přijatelnější, více demokratičtí,“ konstatovala Procházková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...