Moskva zřejmě začala přesouvat lodě ze syrského přístavu Tartús, kde sídlí klíčová ruská námořní základna v regionu. Informoval o tom server Naval News a další média. Rusy ohrožuje ofenziva syrské opozice vedená džihádisty z milice Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Kreml patří spolu s Íránem mezi nejdůležitější spojence režimu Bašára Asada. Podle Guardianu může obsazení části Sýrie islamisty uštědřit ránu pozici Ruska jako globálního hráče a významně ovlivnit geopolitiku v regionu.
Džihádisté z HTS a další ozbrojené skupiny, především Tureckem podporovaná Syrská národní armáda (SNA), zahájily ofenzivu proti syrským vládním jednotkám minulou středu, přičemž rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib a nyní postupují na jih k Damašku.
Rozložení sil v Sýrii se dramaticky mění a nyní příchod islamistů ohrožuje i základnu ruského námořnictva v Tartúsu, která je zásadní pro podporu Asadova režimu a prosazování ruských zájmů ve světě, píše web Naval News s tím, že existují náznaky, že začala evakuace některých ruských plavidel z Tartúsu.
Moskva zde dosud měla celkem pět lodí včetně tří fregat a ponorky. Před dvěma dny námořní základnu opustil ropný tanker Jelňa a některé informace naznačují, že odpluly i další, nebo dokonce všechny lodě, napsal námořní analytik HI Sutton pro Naval News s tím, že nejde o potvrzenou informaci, nicméně pohyb plavidla zřejmě souvisí se zhoršující se situací v Sýrii.
Rostoucí význam Tartúsu
Rusko vybudovalo základnu v Tartúsu už v roce 1971, po rozpadu Sovětského svazu ji ale přestalo používat. Obnovilo ji až po vypuknutí občanské války v roce 2012, kdy se Kreml jasně postavil na stranu Asada a z Tartúsu se stala hlavní ruská námořní základna v zámoří.
Její význam ještě vzrostl po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle Naval News Moskva ještě před zahájením války proti Kyjevu posílila svou vojenskou přítomnost v Tartúsu, aby odradila NATO od přímého zapojení do konfliktu a vyslání západních letadlových lodí do Středozemního moře.
Tartús podle tohoto webu také fungoval jako základna pro velké válečné lodě, které směřovaly zapojit se do boje v Černém moři. Většině z nich, včetně dvou dalších křižníků, ale vstup zablokovalo po invazi Turecko. Od té doby plavidla zůstala ve Středomoří. Podle Telegraphu je Tartús klíčový proto, že slouží Kremlu jako jediné „místo zásobování a oprav“ v oblasti.
Zásobování vzpurného libyjského generála
„Očekává se, že válečné lodě poplují ze Středozemního moře do Baltského moře. Možná budou cestou hledat dočasný bezpečný přístav v Alžírsku nebo Libyi,“ míní Sutton. Pokud Tartús nakonec zůstane pod ruskou kontrolou, bude podle experta pravděpodobně využit jako stanoviště ruských posil, ty však dorazí spíše v řádu týdnů.
Právě přes Tartús proudí zásobování pro Rusy podporovaného generála Chalífu Haftara, jenž má pod kontrolou východ Libye. Pokud by se Kreml musel vzdát základny, mělo by to dominový efekt na jeho strategii v Libyi, která slouží k soupeření se Západem, řekl Telegraphu Jalel Harchaoui z think tanku Royal United Services Institute.
Zásah v Sýrii jako posílení pozice velmoci
Rusko se naplno zapojilo do občanské války v Sýrii v roce 2015, kdy v zemi nasadilo vojáky a letectvo. S jeho pomocí se Asadovi podařilo v roce 2016 znovu získat pod kontrolu druhé největší město a obchodní centrum Sýrie Aleppo. Moskva tehdy podporovala Damašek nemilosrdným bombardováním pozic rebelů, při němž umírali civilisté. Brutálními nálety si tehdy vysloužila mezinárodní kritiku.
Zásah v Sýrii zároveň odstartoval asertivnější zahraniční politiku Kremlu, všímá si Guardian, který připomněl, že se jednalo o první dlouhodobou vojenskou kampaň Ruska v zahraničí od jeho debaklu v Afghánistánu před 35 lety. Zapojení Rusů do konfliktu v Sýrii mělo značný podíl na změně jeho trajektorie ve prospěch Asada.
Intervence umožnila Vladimiru Putinovi získat status velmoci, o který usiloval od svého nástupu k moci v roce 2000, a zajistila Rusku místo u stolu na Blízkém východě, konstatoval dále britský list s tím, že Putin zároveň v Sýrii dostal prostor otestovat spolupráci s žoldnéři ze skupiny wagnerovců, které později nasadil do boje i v dalších afrických státech a také na Ukrajině.
„Reputační rána“ pro Moskvu
Nyní Kreml opět bombarduje pozice islamistů a snaží se zpomalit jejich postup. S tím, jak pozice Asada oslabuje, ale prestiž Ruska jako důvěryhodného spojence upadá, píše Guardian. „Rychlý pád Aleppa a masivní rozsah ofenzivy, kterou jsme viděli, je rozhodně reputační ranou pro Rusko,“ uvedla pro Guardian berlínská expertka na ruskou zahraniční politiku Hanna Notteová.
Ruský vojenský personál v Sýrii, který podle Telegraphu v posledních letech nepřesáhl pět tisíc, je po nedávných úspěších opozičních sil výrazně demoralizovaný a utrpěl také ztráty, poznamenala k dění v blízkovýchodní zemi ukrajinská rozvědka.
Kyjev odmítl slova o „ukrajinské stopě“
Ruská diplomacie ve středu uvedla, že úspěšný postup islamistů by nebyl možný bez podpory a podněcování zvenčí. Za eskalací je podle mluvčí resortu Marije Zacharovové „ukrajinská stopa“. Moskva ale nedodala žádné konkrétní důkazy pro takové tvrzení.
Kyjev obvinění odmítl. „Ukrajina – na rozdíl od Ruska – bezvýhradně dodržuje normy mezinárodního práva, principy nedotknutelnosti suverenity a územní celistvosti jiných zemí,“ uvedlo v reakci na slova Zacharovové ukrajinské ministerstvo zahraničí na svém webu, kde obvinilo Moskvu a Teherán z hlavní zodpovědnosti za zhoršování bezpečnostní situace v Sýrii.
„A jsou to hrozné zločiny spáchané Asadovým režimem na vlastním lidu, stejně jako jeho neochota zajistit spravedlivý dialog uvnitř země, které ohrozily přežití Sýrie jako jednotného a nezávislého státu,“ dodala ukrajinská diplomacie.
Úder USA na pozice proíránských sil
Boje na severu Sýrie si od 27. listopadu, kdy povstalecké skupiny zahájily ofenzivu proti vládním silám, vyžádaly více než sedm set mrtvých, uvedla agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Podle OSN opustilo domovy více než padesát tisíc lidí.
Asadovy síly podporují kromě Moskvy také proíránské milice. Na bojovníky podporované Teheránem v uplynulých dnech zaútočila americká letadla, a to na východě země. USA k úderu sdělily, že akce byla provedena v sebeobraně proti hrozbám, které představují „koaliční síly“ v regionu, a dodaly, že úder nesouvisí s ofenzivou islamistů na severozápadě země.
Americký úder podle Telegraphu přišel v době, kdy Kurdy vedené Syrské demokratické síly (SDF), které mají podporu Washingtonu od dob, kdy se společně snažily porazit teroristickou organizaci Islámský stát, oznámily, že dobyly několik vesnic dosud ovládaných Asadovými silami na východním břehu Eufratu.
Do konfliktu zasahuje i Ankara. SNA se střetla s SDF, která ovládá převážně Kurdy obydlenou část území na severu země, což vyvolalo obavy, že Turecko využívá chaosu jako příležitosti k vyrovnání účtů se skupinou, píše Telegraph.
