Před společným summitem uštědřila Čína Evropské unii diplomatické políčky

Obchod a situace v rusko-ukrajinské válce budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla ekonomické zájmy obou subjektů zatím sblížit nedokázala. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání.

Summit, který se koná u příležitosti padesátého výročí navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou, byl přesunut z Bruselu do Pekingu poté, co se čínský prezident Si Ťin-pching odmítl zúčastnit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa se v čínském hlavním městě setkají se Si Ťin-pchingem i s premiérem Li Čchiangem.

„Skutečnost, že Ursula von der Leyenová míří do Pekingu, ačkoliv summit měl původně proběhnout v Evropě, kde by se ale čínský prezident osobně neukázal, je sama o sobě gestem vstřícnosti a ochoty jednat,“ míní analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Očekávání od setkání jsou ale poměrně nízká – Evropa trvá na svých dlouhodobých výtkách vůči Pekingu, zejména pokud jde o nedostatek reciprocity v přístupu na trh, nerovné podmínky pro evropské firmy,“ míní Karásková.

Původně plánované dvoudenní rozhovory navíc Čína zkrátila na jeden den. Evropští představitelé proto oznámili, že navštíví i Japonsko. „Snaží se to komunikovat, že je to cesta do Asie a není to jen cesta do Pekingu,“ podotkla Zuzana Krulichová z think tanku Europeum a Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zkrácení summitu a jeho přesunutí do Asie lze vnímat jako známku omezené čínské ochoty a ambicí navázat s Evropany spolupráci, uvedla pro server Deutche Welle Alicja Bachulská z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle ní čínské elity často považují EU za mocnost střední úrovně s omezeným vlivem při obchodních jednáních.

Kompromisy se zatím nedostavily

Obchodní vztahy mezi EU a Čínou jsou nyní „poměrně špatné“, míní ředitel Centra asijských studií Francouzského institutu mezinárodních vztahů Marc Julienn. „To, co bylo kdysi platformou velkých příležitostí a nadšení pro bilaterální vztahy, se nyní stalo spíše rizikem než příležitostí,“ řekl.

„Tváří v tvář ekonomickému nátlaku ze strany Spojených států se dalo očekávat, že EU a Čína budou vyjednávat a dělat kompromisy, aby ze svých obchodních vztahů v době celní války USA vytěžily maximum,“ zmínil Julienn. To se zatím nestalo. Jedním z důvodů tohoto neúspěchu by mohlo být to, že Peking má pocit, že ze svého vlastního obchodního střetu s Washingtonem vyšel vítězně, uvedla televizní stanice CNBC.

„Potřeba společné fronty s EU je proto méně naléhavá,“ řekl vedoucí pracovník Institutu pro geopolitiku a obchod ESSEC Jean-Marc Fenet. „Ve skutečnosti se nyní Peking obává spíše toho, že EU přistoupí na protičínskou linii, kterou americká administrativa prosazuje během obchodních jednání,“ dodal.

Evropa v současnosti jedná s USA o uzavření obchodní dohody, aby předešla zavedení vyšších tarifů na své zboží, které dříve ohlásil Trump. „Jde o dva největší obchodní partnery na světě, kteří spolu jednají. Dosáhneme dohody. Jsem přesvědčen, že dohodu uzavřeme,“ řekl v neděli americký ministr obchodu Howard Lutnick po telefonátu s evropskými vyjednavači.

Prostředí „dominance, závislosti a vydírání“

Představitelé Evropské unie se shodují s americkou administrativou, že Čína uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Tlak EU má však vzhledem k provázanosti ekonomik své hranice a Peking se nebojí připomenout, že má k dispozici páky na své obchodní partnery, napsal server The Business Standard.

V reakci na americká cla Čína omezila vývoz vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu řady zboží od automobilů a dronů po tovární roboty a rakety. Vzhledem k tomu, že Peking má v produkci vzácných zemin dominantní postavení, může takovým omezením způsobit svým obchodním partnerům vážné problémy.

Evropští politici původně doufali, že se čínská omezení dotknou především amerických společností. Nakonec však dopadla i na evropské firmy, které se potýkaly s dlouhými průtahy při získávání čínského souhlasu k nákupu vzácných zemin. Někteří výrobci autodílů museli dokonce pozastavit výrobu.

Na červnovém setkání vedoucích představitelů zemí G7 v Kanadě obvinila von der Leyenová Peking, že kontrolou dodávek vzácných zemin vytváří prostředí „dominance, závislosti a vydírání“. Na čtvrtečním summitu budou evropští představitelé pravděpodobně nadále tlačit na čínské představitele, aby si zajistili přístup ke klíčovým surovinám.

Kritickým bodem jsou automobily

EU se dlouhodobě vymezuje proti tomu, že se její obchodní deficit s Čínou dále prohlubuje. V prvních šesti měsících roku 2025 vzrostl čínský vývoz do Unie o sedm procent, zatímco dovoz z bloku klesl o šest procent, napsal server The Economist.

V loňském roce Čína dodala do EU zboží v hodnotě 560 miliard dolarů (11,8 bilionu korun), což je přibližně o třicet procent více než její vývoz do Ameriky. Vývoz z EU do Číny byl mnohem menší: asi 230 miliard dolarů (4,8 bilionu korun), což je méně než polovina hodnoty zboží prodaného z EU do Ameriky.

Kritickým bodem jsou především automobily. Podle údajů společnosti Schmidt Automotive se očekává, že elektromobily budou v roce 2025 tvořit více než 21 procent evropského trhu s automobily a čínské firmy by měly prodat přibližně každý desátý z nich. Tyto elektromobily jsou zhruba o pětinu levnější než vozy evropské výroby.

V loňském roce EU označila čínské dotace a daňové úlevy pro tamní průmysl jako důvod pro uvalení cel až do výše 45,3 procenta na čínské elektromobily, aby zabránila „hrozící újmě“ evropských firem. I po zavedení cel mohou čínské automobilky v Evropě stále profitovat. Největší z nich, společnost BYD, doufá, že se do roku 2030 stane největším producentem elektromobilů v regionu.

„Kolizní trajektorie Číny a EU“

Střet obchodních pozic Bruselu a Pekingu zatěžuje jejich vzájemné vztahy, naznačil vedoucí analytik Mercator Institute for China Studies Grzegorz Stec pro CNBC.

„EU a Čína se obecně nacházejí na kolizní trajektorii, pokud jde o jejich obchodní a průmyslověpolitické zájmy,“ sdělil Stec. Jádrem problému jsou podle něj nadměrné kapacity Číny a odklon obchodu do Evropy. „Stále naléhavější potřeba Pekingu vyvážet je v rozporu s potřebou EU chránit vlastní průmyslovou základnu,“ dodal.

Čínská ekonomika se potýká s rozdílem mezi vysokou výrobní kapacitou a nízkou poptávkou. Problémem je i pomalý růst ekonomiky, protože vývoz, který ho dlouho podporoval, je pod tlakem v důsledku globálního obchodního napětí.

Julienn rovněž upozornil na řadu problémů, které činí vztahy mezi EU a Pekingem složitými, včetně stále obtížnějšího prostředí pro zahraniční společnosti působící v Číně.

Ukrajina mezi Čínou a Unií

Bezpečnostní otázky a čínská role v rusko-ukrajinském konfliktu jsou ve vzájemných vztazích s EU stále důležitější. Pro Unii jsou problematické i čínské dodávky komponentů ruským výrobcům zbraní, které jsou pro válečnou mašinérii Kremlu klíčové. Peking je však neoblomný a své „neomezené“ partnerství s Moskvou považuje za životně důležité.

Čínský nejvyšší diplomat Wang I začátkem července v Bruselu evropským představitelům soukromě řekl, že není v zájmu Pekingu, aby rusko-ukrajinská válka skončila, protože by to mohlo přesunout pozornost USA na Asii, napsal server The New York Times s odkazem na nejmenovaného evropského představitele, který s ním hovořil pod podmínkou anonymity. O Wangovu prohlášení jako první informoval pročínský server South China Morning Post.

Karásková míní, že pro Čínu je ruská porážka nepřijatelná, protože by zhroucení režimu v Moskvě znamenalo geopolitickou nestabilitu na jejích dlouhých severních hranicích. „Stejně tak je však pro Peking nepřijatelné, aby Západ – a zejména NATO – dosáhl jednoznačného vítězství, které by posílilo americké sebevědomí a posunulo více sil k obraně Tchaj-wanu nebo do Jihočínského moře,“ dodala analytička.

„V tomto smyslu je prodloužený konflikt výhodný, podobně jako bylo výhodné americké zapojení do ‚war on terror‘. Tehdy Peking těžil z toho, že se Washington soustředil na Blízký východ a Afghánistán. Dnes je situace podobná a čínští diplomaté a analytici se tím nijak netají – čím více se USA soustředí na Ukrajinu, tím méně kapacit mají na Indo-Pacifik,“ přiblížila analytička think tanku AMO.

„Z dlouhodobého hlediska Čína manévruje mezi třemi cíli: udržet Rusko jako strategického partnera, vyhnout se přímé konfrontaci se Západem a využít oslabení Západu k posílení vlastní pozice,“ shrnula Karásková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 2 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 9 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.