Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nahrávám video

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.

„Chceme vládnout tak, aby se naše země posunula vpřed, chránit svobodu před jejími nepřáteli,“ prohlásil Merz, který v projevu před poslanci kladl důraz na bezpečnost, blahobyt a soudržnost ve společnosti.

Dále slíbil změnu německé politiky, což podle něj vyžaduje „nové myšlení“. Poznamenal také, že jeho kabinet začíná úřadovat v době velkých výzev na národní i mezinárodní scéně. „Naše země je silná,“ zdůraznil nicméně kancléř. Připomněl vznik národní bezpečnostní rady, díky níž bude Německo v případě krize rychle akceschopné.

Nahrávám video

Bezprecedentní útok na svobodu

Svět je aktuálně rozbouřený a rozhodnutí Berlína může ovlivnit celé generace, uvedl rovněž Merz. Svoboda byla napadena způsobem, jakým se to nestalo dekády, varoval. „Rusko porušilo všechna pravidla nastavená v Evropě po druhé světové válce. Každý den zabíjí civilisty.“

„Tato válka a její výsledek nerozhodují pouze o osudu Ukrajiny, ale určují i to, jaké právo a zákon budou fungovat v Evropě a ve světě, jestli převáží právo silnějšího a násilí, či nikoli,“ řekl Merz.

Načítání...

Potřeba jednoty

Ve hře je podle kancléře mírový řád celého kontinentu. „Evropa musí táhnout za jeden provaz,“ zdůraznil Merz, který nabízí partnerům spolehlivost a předvídatelnost. Vyzdvihl posílení vztahů s Francií a Polskem, úzce spolupracovat chce ale i s malými a středními státy v EU.

Spravedlivý mír mezi Ukrajinou a Ruskem by nový kancléř viděl rád co nejrychleji. „Nejsme válčící stranou a nestaneme se jí, ale nejsme ani nezúčastněnou třetí stranou, podpora Kyjeva je jednoznačná,“ podotkl Merz.

Ruský stát a jeho pomahači podle něj vraždí v mnoha evropských městech, podnikají kybernetické útoky, ničí kabely na dně moří. Proti všem pokusům o destabilizaci Evropy Německo ale rozhodně vystoupí, slíbil Merz.

Předpokladem zachování míru v Evropě je podle kancléře i silná německá armáda. V prohlášení slíbil, že jeho vláda vynaloží všechny nutné finanční prostředky, aby z německého bundeswehru vytvořila nejsilnější konvenční armádu na kontinentu.

V projevu se dotkl i situace na Blízkém východě. Bezpečnost a existence státu Izrael je a zůstane německým státním zájmem, prohlásil Merz, který ale zároveň vyzval ke zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, jež židovský stát před dvěma měsíci odřízl od pomoci.

Omezení imigrace

Kancléř se dále věnoval tématu přistěhovalectví. Slíbil omezení nelegální migrace, postupovat ale hodlá v souladu s pravidly EU. „Připustili jsme příliš mnoho neřízené imigrace a příliš málo kvalifikované migrace na náš pracovní trh a především do našich sociálních systémů,“ řekl Merz, který slíbil více deportací. Pomoci chce i s ochranou vnější hranice.

Část projevu věnoval i hospodářské situaci Německa, které dva roky po sobě nezaznamenalo růst. Podpořit ho chce nová vláda daňovými úlevami, investicemi do infrastruktury a snížením byrokratické zátěže. „Můžeme se vlastními silami opět stát lokomotivou růstu, na niž se svět dívá s obdivem,“ prohlásil kancléř.

Pomoci k růstu ekonomiky, která je největší v Evropě a na níž je závislá i řada českých podniků, by podle něj mohly další obchodní dohody EU. Vyhnout se chce Merz prodlužování obchodního sporu se Spojenými státy.

Spolupráce se sociální demokracií

V únorových předčasných parlamentních volbách v Německu zvítězila CDU/CSU. K vládní spolupráci přizvala sociální demokracii (SPD), která skončila až třetí s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách. Předchozí tříčlenná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP) kancléře Olafa Scholze se rozpadla před půl rokem.

Koaliční smlouva s názvem Zodpovědnost pro Německo má 144 stran a obsahuje mimo jiné příslib změn v hospodářské, migrační či zahraniční politice. Strany se hlásí také k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a k rozvoji dopravního spojení Německa s Českem.

Nová koalice je už pátou, kterou od konce druhé světové války uzavřely CDU/CSU a SPD. Poprvé taková vláda vznikla v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé dvě největší strany spolupracovaly po volbách v roce 2005.

Kancléřkou se tehdy stala Angela Merkelová (CDU), která pak zemi vedla dalších šestnáct let. Se sociálními demokraty ve velké koalici vládla ve třech ze čtyř svých kabinetů. Sociální demokraté byli vždy ve vládách s konzervativci menším koaličním partnerem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...