Putin chce po Ukrajině, aby se vzdala jihu a východu země. Jedná jako Hitler, reagoval Zelenskyj

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Putin se k možnosti jednání s Ukrajinou vyjádřil na setkání s vedením ruského ministerstva zahraničí. Učinil tak krátce před začátkem mezinárodního summitu o míru na Ukrajině, který se bude o víkendu konat ve Švýcarsku.

Putin požaduje, aby ukrajinské jednotky opustily Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje, ale nemá je pod kontrolou celé. Ukrajina by se tedy musela vzdát i území, které Rusko dosud neokupovalo a které má od začátku války zcela pod kontrolou Kyjev. Moskva navíc od začátku své války v roce 2014 okupuje ukrajinský poloostrov Krym.

„Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. Upozorňuji: z celého území těchto oblastí v jejich administrativních hranicích,“ prohlásil šéf Kremlu, přičemž v prvních dvou případech použil termíny, které Moskva používá pro ukrajinskou Doněckou a Luhanskou oblast.

Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) jsou politické organizace, které na východě Ukrajiny vyhlásily Moskvou koordinované síly v prvním roce ruské války v dubnu 2014. Poté, co Rusko svou agresi ještě vystupňovalo a v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi, oznámila Moskva anexi celých čtyř výše zmíněných ukrajinských oblastí, přestože je zcela neovládá.

Další Putinovy požadavky: omezení ukrajinské armády a zrušení protiruských sankcí

Podle ruské státní agentury TASS stanovil šéf Kremlu celkem čtyři podmínky pro jednání s Ukrajinou: kromě stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí a formálního slibu Kyjeva nevstoupit do NATO požaduje také neutrální a bezjaderný status Ukrajiny a zrušení všech západních sankcí proti Rusku. Moskva přitom opakovaně tvrdí, že západní sankce Rusku neubližují.

Podle agentury AP zmínil Putin i omezení ukrajinských ozbrojených sil a ochranu zájmů rusky mluvícího obyvatelstva země. Kreml opakovaně tvrdí, Kyjev rusky mluvící obyvatele diskriminuje, což ale neodpovídá realitě. Ruština se v zemi dlouho těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština, což z velké části změnila právě až ruská agrese.

Putin tvrdí, že jakmile Kyjev začne vojska stahovat a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání. Rusko přitom v minulosti opakovaně porušilo dohody, které se samo zavázalo dodržovat. Do poslední chvíle popíralo i to, že má v úmyslu zahájit plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Zelenskyj: Je to ultimátum

„Tyto vzkazy jsou ultimátum,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru s italskou stanicí Sky TG24 na otázku, co si o Putinových podmínkách myslí. Ani postoupení území Rusku by totiž podle Zelenského Putina nezastavilo. „On (Putin) chce tu část našich území, které okupuje (Rusko), ale i další část, která okupována není,“ zdůraznil ukrajinský prezident.

Podle Zelenského Putin používá podobnou taktiku jako nacistický diktátor Adolf Hitler, který při vyjednávání se západními zeměmi stupňoval své požadavky. „Těmto vzkazům nesmíme důvěřovat, protože Putin jde stejnou cestou. Nyní mluví o čtyřech regionech, dříve mluvil o Krymu a Donbasu,“ připomněl Zelenskyj, který považuje ruského vůdce za novou tvář nacismu.

V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině někdy zaznívají názory, že je třeba konflikt zmrazit či že by se Ukrajina v zájmu míru měla vzdát části svého území ve prospěch Ruska. Kritici přirovnávají tyto návrhy řešení k situaci z roku 1938, kdy Německo nejprve anektovalo Rakousko a poté dosáhlo i připojení československého pohraničí ke svému území. Hitler tvrdil, že pokud budou jeho požadavky splněny, zabrání se tak válce. O rok později ale Berlín společně s Moskvou válku stejně rozpoutaly.

Podoljak: Žádný seriózní pokus o mír

Také podle poradce šéfa Zelenského kanceláře Mychajlo Podoljaka nejsou Putinovy podmínky seriózním pokusem o nalezení dohody na smíru.

„Vyslovil pouze ‚standardní agresorskou sestavu‘, která zazněla už mnohokrát,“ napsal prezidentský poradce. „Návrh Ruska vypadá takto: 1. Dejte nám svá území. 2. Vzdejte se své suverenity... 3. Zůstaňte nechráněni (žádné členství v aliancích). 4. Zrušte (spolu se západními zeměmi) všechny sankce zcela a hned, abychom mohli naplnit naši militarizovanou ekonomiku a více investovat do informačních provokací po celém světě. 5. Urychleně napravme ‚ne/selhání‘ Ruska na úkor Ukrajiny,“ dodal Podoljak, podle něhož Rusko ve skutečnosti válku ukončit nechce.

Také generální tajemník NATO Stoltenberg uvedl, že z Putinovy strany nejde o návrh předložený v dobré víře. „Není to Ukrajina, kdo má stáhnout vojáky z ukrajinského území, ale Rusko, které má stáhnout vojáky z okupovaného ukrajinského území,“ reagoval na Putinova slova. „Ukazuje se, že očekávají, že se Ukrajina vzdá části svého území. Není to mírový návrh, je to návrh na další agresi a okupaci,“ dodal Stoltenberg.

Putinovo vyjádření představuje moment, kdy jasně stanovil své podmínky pro ukončení války, ale neobsahuje žádné nové požadavky, podotkla agentura AP. Americký Institut pro studium války (ISW) už dříve zdůraznil, že Putin nemá zájem o smysluplná jednání a jakékoli urovnání, které by mu bránilo pokračovat ve zničení nezávislého ukrajinského státu.

Putin chce sféru vlivu, ve které by bylo i Česko 

Putin také řekl, že se svět přiblížil k bodu, odkud není návratu. K současnému mimořádně nebezpečnému stavu podle něj vedl egoismus a arogance západních států. Je to přitom Rusko, které vojensky napadá či jinak ohrožuje ostatní – ať už jde o deset let trvající agresi proti Ukrajině, napadení Gruzie v roce 2008, či hybridní válku proti Západu, jejíž součástí jsou i výbuchy muničních skladů ve Vrběticích a zřejmě i další sabotáže v Evropě včetně podezření se žhářských útoků v Praze.

Šéf Kremlu také prohlásil, že současný západní model globální bezpečnosti se zhroutil a je třeba najít způsob, jak spolupracovat s Ruskem. „Rusům výrazně nevyhovuje systém založený na pravidlech chování, protože když se hraje podle pravidel, tak oni zaostávají. Smyslem té agrese je mimo jiné donutit Západ, aby rezignoval na mezinárodní právo a aby akceptoval, že tady bude několik velkých, kteří budou podle svého uvážení šikanovat nebo likvidovat svoje menší sousedy,“ varoval už dříve například Jan Šír z FSV UK.

Podle Putina je prý čas diskutovat o novém systému bezpečnosti, Rusko je podle jeho slov otevřené diskusi se všemi, včetně NATO. Jak si takový systém představuje, dalo Rusko najevo už v prosinci 2021. Tehdy předložilo Severoatlantické alianci a Spojeným státům ultimátum, z kterého bylo zřejmé, že cílem Kremlu je mimo jiné rozšíření sféry jeho vlivu na státy východní a střední Evropy včetně Česka a omezení suverenity těchto států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 2 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 5 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 6 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 6 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 7 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.