Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.
Putin měl údajně v Anchorage dlouhou přednášku o středověkých ruských knížatech, jako byli Rurik nebo Jaroslav Moudrý, a také o kozáckém vůdci ze 17. století Bohdanu Chmelnickém, informoval FT.
Ruský vůdce se často odvolává na ukrajinskou a ruskou historii, aby ospravedlnil vojenskou agresi proti Ukrajině, jako například během svého rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem v loňském roce, poznamenal server Kyiv Independent.
Rozladěný Trump měl zvyšovat hlas
Šéf Kremlu podle informací FT v Anchorage odmítl přistoupit na klid zbraní a naopak žádal, aby se Ukrajinci vzdali dalších území. Trumpa to údajně tak rozrušilo, že několikrát zvýšil hlas, a dokonce pohrozil odchodem. Americký prezident nakonec schůzku zkrátil a zrušil následný oběd.
Za neúspěch summitu zřejmě může částečně i Trumpův blízký spolupracovník, zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff, jenž v srpnu cestoval do Ruska údajně proto, aby dostal Putina k jednacímu stolu, ale zjevně si špatně vyložil ruskou otevřenost k dohodě. „Špatně pochopil všechno, co Putin řekl o tom, o čem bude summit,“ sdělil FT zdroj obeznámený s rozhovory.
Šéf Bílého domu veřejně popsal summit v Anchorage jako „velmi vřelé setkání“ a plánoval po něm uspořádat přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem. To se ale nestalo a tento pátek Trump před jednáním se Zelenským v Oválné pracovně sdělil, že nepředpokládá, že by se lídři znepřátelených zemí mohli osobně setkat v Budapešti, kde v nejbližších týdnech plánuje schůzku s Putinem.
Americká pomoc Kyjevu sílí
FT označil předčasně ukončenou schůzku v Anchorage za „zlomový bod“, po kterém se Trumpův postoj začal měnit ve prospěch Ukrajiny. Od srpna Trumpova administrativa schválila novou vojenskou pomoc Kyjevu financovanou spojenci NATO a pohrozila zvýšením ekonomického tlaku na Moskvu – pokud evropští partneři budou následovat její příklad. USA také poskytují Ukrajině informace pro útoky v ruském vnitrozemí.
Údery Kyjeva na energetická zařízení včetně rafinerií v Ruské federaci jsou v zemi znát. Moskva už vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by mohla muset začít dovážet benzin. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.
Pouhý den před páteční schůzkou Trumpa se Zelenským Putin zavolal šéfovi Bílého domu, aby ho varoval, že dodávky klíčových střel dlouhého doletu Tomahawk, které by zasáhly cíle hluboko v srdci Ruska, by poškodily vztahy mezi USA a Ruskem.
Americký prezident pak řekl Zelenskému, že by šlo o eskalaci, a podle veřejně dostupných informací Kyjevu dodávky těchto zbraní zatím neslíbil.
