Ruský diktátor Vladimir Putin hodlá zvýšit počet ruských vojáků o skoro 170 tisíc. Uvedl to ve výnosu na webových stránkách Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o patnáct procent. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že kvůli výnosu s mobilizací nepočítá. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně cestou uzavírání dobrovolných kontraktů s armádou.
Podle expertů další mobilizace jako krajně nepopulární opatření nebude vyhlášena přinejmenším do prezidentských voleb, které se mají konat příští rok v březnu. Když Putin loni v září vyhlásil „částečnou mobilizaci“ asi tří set tisíc záložníků k doplnění ztrát, které utrpěly ruské jednotky válčící proti Ukrajině, statisíce Rusů v branném věku podle odhadů odjely z Ruska.
Ruská státní agentura TASS připomněla, že Putin na začátku letošního roku stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2 039 758 lidí včetně 1 150 628 vojáků. Nový dekret tak upravuje stav ozbrojených sil na 2 209 130 lidí, včetně 1 320 000 vojáků.
Ruské ministerstvo obrany odůvodnilo úpravu tabulkového počtu příslušníků ozbrojených sil „zvýšením hrozeb“, jimž Rusko čelí kvůli „speciální vojenské operaci“, jak Moskva nazývá agresi proti Ukrajině. Dále se resort odkázal třeba na pokračující rozšiřování Severoatlantické aliance či růst počtu aliančních sil u ruských hranic, cituje TASS.
Sergej Krivenko z nevládní organizace na obranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (česky Občan, armáda, právo) uvedl pro ruskou redakci BBC, že se z jeho pohledu opakuje situace před loňskou mobilizací. „Formálně se má početnost (armády) zvýšit o 170 tisíc lidí, ale s přihlédnutím k výši ztrát bude ministerstvo obrany reálně potřebovat doplnit chybějících 300 tisíc vojáků,“ prohlásil.
Lze tím podle něj vysvětlit nynější „hony“ na brance, povolávané k roční povinné službě v armádě. Vojenské správy podle aktivisty zřejmě spěchají „splnit plán“, aby včas vycvičily dost vojáků, které po odchodu do zálohy bude možné povolat zpět do armády v rámci příští mobilizace.
V polovině září velitel norských ozbrojených sil Eirik Kristoffersen upozornil, že stavy ruských jednotek v polárních končinách u Norska klesly na pětinu oproti stavu před rozpoutáním války proti Ukrajině. Takové oslabení podle generála svědčí o tom, že si Putin velmi dobře uvědomuje, že NATO nijak Rusko neohrožuje. „Pokud by věřil, že ohrožujeme Rusko, nemohl by přesunout své vojáky na Ukrajinu, aby tam vedl válku,“ prohlásil generál po schůzce se svými protějšky z členských zemí NATO v Oslu.
Tento vzorec ruského chování platí i vůči Finsku poté, co v dubnu vstoupilo do NATO, poznamenal tehdy předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Rusové podle něj sice o hrozbě NATO hovoří, ale fakticky se chovají jinak.
