Putin prodloužil embargo na potraviny ze zemí podporujících sankce

Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil do konce příštího roku embargo na dovoz potravin ze zemí, které zavedly či podpořily protiruské sankce kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym z roku 2014. Uvedla to agentura Interfax. Rusko také ve sporu o smrt Sergeje Magnitského zavedlo sankce proti 25 Britům, píše Reuters.

Embargo Putin prodloužil výnosem s názvem „O prodloužení účinnosti některých speciálních ekonomických opatření s cílem zajistit bezpečnost Ruské federace“, který byl zveřejněn na oficiálním vládním webu. Zákaz dovozu měl původně platit rok, ale byl několikrát prodloužen. Embargo se vztahuje například na masné a mléčné výrobky, ryby, ovoce a zeleninu.

Ruská akademie národního hospodářství a státní služby a Centrum ekonomických a finančních výzkumů loni zveřejnily zprávu, podle níž potravinové embargo přišlo ruské obyvatele každoročně na 445 miliard rublů podle cen z roku 2013. Upozornil na to opoziční server Meduza. Každý Rus tak ročně zaplatil o tři tisíce rublů více za potraviny, což představuje zvýšení výdajů za jídlo o 4,8 procenta pro ty, kdo žijí na hranici chudoby.

Zákaz dovozu do Ruska se od srpna 2014 vztahoval na výrobky ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Norska a Kanady. Rusko tehdy reagovalo na západní sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy. Od roku 2015 se seznam rozšířil o Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Od následujícího roku také o Ukrajinu.

Zboží dovážené navzdory sankcím musí být zničeno

V roce 2015 navíc Putin nařídil také ničení zemědělských produktů, potravin a surovin dovezených do Ruska v rozporu s vyhlášeným embargem. Kontrola ruského embarga totiž byla obtížná a mnozí evropští vývozci si podle ruských médií poměrně snadno našli cestu, jak své výrobky do Ruska dostat a sankce Kremlu obejít.

Často využívaný byl údajně tranzit přes Bělorusko či Kazachstán, které s Ruskem spojuje celní unie. Evropské potraviny, zejména ovoce, mléčné výrobky nebo ryby, se tak například do ruských obchodů dostávaly jako produkce běloruská.

Tamní úřady už tehdy hlásily zničení stovek tun západních potravin, což budilo mezi Rusy značný odpor. Pod petici proti ničení jídla se tehdy podepsalo více než 315 tisíc lidí.

Rusko zavedlo sankce proti 25 Britům

V sobotu ruské ministerstvo zahraničí oznámilo i další odvetné opatření. Vstup na své území zakázalo 25 Britům. Konkrétní jména lidí, na něž se opatření vztahuje, ale ministerstvo neuvedlo. Jde o reakci na sankce, které v červenci zavedla Británie proti 25 Rusům, z nichž většina má podle Londýna spojitost se smrtí ruského právníka Sergeje Magnitského. Uvedla to agentura Reuters. 

Právník investičního fondu Hermitage Capital Sergej Magnitskij zemřel v listopadu 2009 v moskevské vazební věznici. Na černou listinu se dostali lidé, kteří se podle Londýna podíleli na jeho mučení a smrti, včetně šéfa ruských vyšetřovatelů Alexandra Bastrykina, náměstka generálního prokurátora Viktora Griňa či bývalého náměstka ministra vnitra Alexeje Aničina.

V rámci pobrexitových kroků britského ministra zahraničí Dominika Raaba Británie společně s tím zavedla sankce proti 20 občanům Saúdské Arábie s vysvětlením, že chce zastavit praní „krvavých peněz“. Jde o lidí podezřelé z předloňské vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího.

Ruské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že červencové sankce, které zavedla Británie, měly vykonstruované a absurdní záminky. „Ke všem tématům spojeným se smrtí S. Magnitského jsme opakovaně dali komentáře a poskytli úplné vysvětlení, které však Londýn očividně ignoruje,“ uvedla nyní v prohlášení mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.

Dodala, že krok Británie působí jako snaha o vměšování do vnitřních záležitostí jiného státu a pokus vyvíjet tlak na ruský justiční systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 50 mminutami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 1 hhodinou

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 7 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.