Putin se vždy snažil dát své kriminální kroky do právního rámce, komentuje pseudoreferenda Procházková

Nahrávám video

Úterý bylo posledním z pěti dnů, kdy byly zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvou okupovaných území Ukrajiny nuceny hlasovat v pseudoreferendech o připojení k Ruské federaci. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se ruský prezident Vladimir Putin tímto zinscenovaným hlasováním snaží o právní zarámování svých kriminálních činů a sbírá také argumenty pro mobilizované muže.

Procházková v Horizontu ČT24 označila zinscenované hlasování za nacvičenou hru. „Putin se vždy snažil své naprosto kriminální kroky zarámovat do nějakého právního rámce. Proto bylo v roce 2014 uspořádáno referendum na Krymu, ačkoliv fakticky vůbec být uspořádáno nemuselo a Rusové mohli anektovat Krym jen tak. A stejně tak se nemuselo z čistě praktických důvodů konat žádné 'referendum' nyní,“ řekla.

Domnívá se, že o takovéto právní zarámování se šéf Kremlu snaží i s ohledem na domácí publikum, respektive mobilizované muže. „Aby mohl argumentovat tím, že nyní Rusko skutečně brání součást svého území. A že ti lidé, kteří tam žili, byli opravdu osvobozeni a chtěli se vrátit domů, do Ruské federace,“ vysvětluje.

„Referendum“ podle ní má navíc ještě zvláštní efekt. „Je to vlastně takové svérázné sčítání lidu. Protože Rusové vůbec nevěděli, kdo z těch oblastí utekl, kdo zůstal, na jakých adresách ti lidé žijí,“ upozornila. Dodala, že zároveň Rusko si tímto vytvořilo i seznam mužů, kteří mohou být v budoucích dnech mobilizováni.

V pseudoreferendech museli hlasovat, nebo spíše schválit představu Moskvy, obyvatelé části východoukrajinských oblastí, Doněcké a Luhanské, a také části jižních oblastí, Záporožské a Chersonské. Mnozí hlasovali proti svému přesvědčení, jiní ve víře, že aspoň dříve skončí boje.

Spekuluje se, že Putin hodlá rozšíření území Ruska vyhlásit v Dumě už v pátek. Nedlouho po uzavření hlasovacích místností ruské tiskové agentury tvrdily, že podle dosud sečtených hlasů se většina lidí vyslovila pro připojení k Rusku.

Západ výsledky neuzná

Západní představitelé dopředu avizovali, že výsledky těchto nelegálních referend neuznají. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV uvedla, že hlasování uspořádaná Moskvou v okupovaných a ovládaných částech Ukrajiny jsou bezcenná a neupřímná fraška. „Nemají žádnou legitimitu, žádnou hodnotu, neuznáme je, a co víc, povedou k sankcím ze strany Francie, Evropy a dalších států mezinárodního společenství,“ zdůraznila.

Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová oznámila, že Spojené státy předloží Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci odsuzující „referendum“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na Twitteru napsal, že hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva.

„Spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská,“ prohlásil Stoltenberg.

Zelenskyj šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Kyjev také oznámil, že Ukrajince, kteří zinscenované hlasování pomáhali organizovat, bude stíhat jako vlastizrádce s trestní sazbou pěti let vězení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury AP uvedl, že výsledek „hlasování“ zorganizovaných Moskvou nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby uvalila na Rusko kvůli zorganizování hlasování tvrdé sankce.

Prchání před mobilizací

Šéf Kremlu, který agresivní válku na Ukrajině rozpoutal, označil hlasování odporující mezinárodním zákonům za prioritu ruské společnosti. „Záchrana lidí na všech těch teritoriích, skutečně jejich záchrana, tam, kde se konají tato referenda, je naší prioritou,“ řekl Putin.

Zvrácenou logiku uplatňuje i patriachra pravoslavné církve Kirill, a to k odvodu ruských rezervistů na frontu v první mobilizaci od druhé světové války. Podle patriarchy ti, kteří na ukrajinských bojištích padnou, svou obětí nejlépe vyjádří své lidské kvality a smyjí své hříchy.

Hraniční přechod mezi Gruzií a Ruskem
Zdroj: Reuters/Irakli Gedenidze

Na čtvrt milionu ruských mužů v bojeschopném věku už podle opozičního deníku Novaja gazeta od středy prchlo ze země. Kazachstán, který je nemíní stíhat, potvrdil už 98 tisíc příchozích. Desetitisíce dalších odjíždějí do Tadžikistánu, Mongolska, Finska a Gruzie. K její hranici se táhne několikařadá třicetikilometrová kolona, viditelná i z vesmíru. Rusko se tyto muže snaží dohnat a přímo na hranici zřizuje odvodové komise.

Podle Procházkové Kreml neodhadl reakci vlastního obyvatelstva. „Kreml, Putin, je naprosto odtržen od ruské reality. Vůbec neví, co si myslí jeho občané. Vůbec nemá přehled o tom, jak mohou reagovat,“ okomentovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 6 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 9 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.