Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Nahrávám video

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

„Když se na to podíváme z lidského hlediska, mého osobního jako člověka, tak když někdo zabíjí ženy, děti, starce, neozbrojené civilisty, tak je to šmejd,“ podotkl Dzuro k ruskému útoku v ukrajinském městě Sumy.

„Když se na to podívám jako vyšetřovatel, tak to může být válečný zločin,“ dodal s tím, že je třeba určit přesné okolnosti činu. „Muselo by se dokázat, že někdo nařídil, aby odpálili kazetovou munici na místo, kde jsou civilisté. Pak je to jasně válečný zločin a ten člověk by měl být obviněný,“ zmínil bývalý vyšetřovatel mezinárodního tribunálu v Haagu.

Svoboda: Přesahuje to meze od roku 2014

„Oni (Ukrajinci) nemají kam couvnout,“ odpověděl ukrajinista a historik Svoboda na otázku, zda ruský útok na Sumy odpor ještě vybudí, či naopak oslabí.

„Putinova válka je genocidní, jde o likvidaci ukrajinské státnosti a o likvidaci Ukrajinců jakožto etnika se svéprávnou identitou. Možná jim ve světě podle Putinových představ bude přisouzen status Bělorusů, možná nějakého barvitého ruského kmene,“ nastínil, co by Ukrajince čekalo pod nadvládou Moskvy.

„Malér je ten, že my jsme schopni se každé ráno probouzet s jakousi amnézií a tvářit se, jako by to, co se stalo, přesahovalo jakékoliv meze. Ale ono je to přesahuje od roku 2014,“ dodal s narážkou na to, že Rusko válku proti Ukrajině rozpoutalo už před jedenácti lety.

Pro Rusy podle něj nemá význam, že útočí většinou na ruskojazyčné ukrajinské regiony. „Jsme zvyklí, že jazyk rovná se krev a krev rovná se politický program. Ukrajina je (ale) země, které dějiny přisoudily multikulturní status,“ upozornil s tím, že Ukrajinci jsou národem politických preferencí, které se neodvíjejí od jazyka.

„Zlopověstný, pomlouvaný a různými lžemi stíhaný prapor Azov je také ruskojazyčný, ne-li ruský, pokud jde o etnicitu. A přece víme, na jaké straně a za co bojují,“ uvedl příklad vojáků, kteří bránili Mariupol a které Kreml označuje za neonacisty.

„Nejvíce tu invazi odnášejí oblasti, kterým ten zběžný, povrchní pohled na západ od Ukrajiny přisuzuje historické tíhnutí k Rusku. Ale to je strašlivě zjednodušené,“ konstatoval Svoboda.

Mikulecký: Ruské dezinformace zahltily i Bílý dům

Mikulecký v souvislosti s nedělním útokem na Sumy podotkl, že zatímco údery na město, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruské hranice, nejsou nic nového, charakter útoků a množství obětí nové jsou.

„Je to mimo jakákoliv civilizační pravidla. Použití kazetové munice v zastavěné oblasti, v oblasti, kde můžete předpokládat civilisty, je něco, co by civilizovaná armáda západního (střihu) – můžeme tam počítat třeba i Izrael – neudělala. Je to v rozporu s manuály pro postup,“ upozornil bezpečnostní analytik.

K útoku na důležitý cíl, který se nachází v civilní oblasti, se musí použít vysoce přesná zbraň. „A musí to být skutečně vysoce hodnotný cíl. Není to shromáždění nějakých vojáků, kteří se údajně měli někde sejít, kde se poté nesešli. A to už je spíš součást ruské dezinformační kampaně, která evidentně zahltila i Bílý dům,“ míní Mikulecký.

Americký prezident Donald Trump v reakci na ruský úder na Sumy prohlásil, že mu bylo řečeno, že (Rusové) udělali chybu. „Pokud se díváme na dění v Bílém domě a snažíme se to klíčovat, tak je to samozřejmě informace, která přichází z ruské strany, kterou šíří ruský narativ,“ podotkl s tím, že Moskva se snaží o zahlcování informačního prostoru.

„Napřed to mělo být o tom, že tam měly být vysoce hodnotné cíle, tak jako to bylo při útoku na Kryvyj Rih, kde to při útoku na dětské hřiště Rusové posléze vydávali za shromáždění důstojníků NATO. Potom jsme zaznamenali informace – zase z ruské strany – o tom, že vlastně to tedy byl ten útok, ale byly použity analogie ruských raket Iskander vyrobené v Severní Koreji, které nejsou tak přesné…,“ připomněl měnící se ruská tvrzení.

„A to všechno má jeden jediný účel: zamlžit, rozmlžit, a aby se v tom lidé ztráceli a aby lidé, kteří mají touhu obhajovat ruský pohled, měli munici, kterou mohou používat,“ popsal cíl ruských dezinformací.

„Určitě to není tak, že by Donald Trump visel na kanálu Telegram, není to tak, že by mu někdo z Kremlu volal do Bílého domu,“ dodal k americkému prezidentovi. „Ale je to o tom, že v jeho okolí jsou evidentně lidé, kteří čerpají právě z těchto kanálů, které jsou plné ruské propagandy, a kteří jemu tento pohled zprostředkovávají,“ přiblížil svou domněnku o dění v Bílém domě.

V této souvislosti upozornil, že je otázkou, jaká je v aktuálním dění role Trumpova vyslance Steva Witkoffa, původně vyslance pro oblast Blízkého východu.

„Dnes se rozkročil a v podstatě je i hlavním člověkem pro ruskou agresi vůči Ukrajině, se kterou nemá vůbec žádnou zkušenost. A je vidět, že Rusové to s ním umí dobře sehrát,“ řekl o Witkoffovi, který podle agentury Reuters tvrdil, že cestou k míru je dát Moskvě okupované ukrajinské oblasti. „A jestli on je tím kanálem informací, tak potěš pánbůh Ukrajinu i nás,“ uzavřel Mikulecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...