Putinovi vadí vše, co se v Evropě stalo od sjednocení Německa, míní Romancov

Nahrávám video

Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.

Ukrajina se podle Romancova už před devíti lety rozhodla vymanit z církevní podřízenosti moskevského patriarchátu, s čímž souhlasil ekumenický patriarchát v Konstantinopoli. Moskva tento fakt od té doby nese velmi nelibě.

„Je samozřejmě možné, že se Putin pokouší tímto způsobem vrátit do hry i církevní rozměr konfliktu, ale pro člověka jeho kvalit to rozhodně není nejdůležitější důvod,“ míní Romancov.

V případě, že by se Rusku podařilo vojenským způsobem realizovat své cíle, ukázalo by se, že důvodů, kvůli kterým bylo možné válku vést, byla celá řada. Romancov zmínil například surovinový potenciál na východní Ukrajině.

„Jsou tam továrny, které už jsou dnes většinou zničené, ale byly součástí vojensko-průmyslového komplexu Sovětského svazu. A víme, že už v roce 2014 Rusové takzvaně evakuovali řízení tech továren ‚k sobě‘, aby vykompenzovali skutečnost, že Ukrajina měla v době někdejšího Sovětského svazu z hlediska obranného průmyslu velice důležité místo,“ vysvětlil politický geograf. Rusové tak v té době zjistili, že je výhodnější mít výrobny komponentů do svých zbraňových systémů na svém území než v sousedním zahraničí.

Putin chce, aby ho Evropa žádala o „štempl“

Nejdůležitější ale podle Romancova – podobně jako v případě invaze do Československa v roce 1968 nebo vpádu do Afghánistánu v roce 1979 – zůstávají důvody ideologické. „Jestli je v Rusku něčeho dost, tak je to místo,“ odmítl naopak argumentaci pro invazi takzvaným životním prostorem.

Politický geograf také připomněl projev ruského diktátora Vladimira Putina v Mnichově z roku 2007: „Tam dal jednoznačně najevo, že je Rusko kategoricky nespokojeno s tím, jakým způsobem se začala vytvářet evropská bezpečnostní architektura po rozpadu Sovětského svazu.“

Poslední krok z hlediska vývoje Evropy, se kterým Rusko podle Romancova nemá problém, bylo znovusjednocení Německa v roce 1990. „To je něco, co si Moskva v tento okamžik ještě netroufne odmítat nebo rozporovat,“ dodal.

Naopak vše, co se odehrálo od rozpadu Sovětského svazu, bylo bez explicitního ruského souhlasu a Putin je nyní přesvědčen, že pozice Ruska v mezinárodním systému je natolik silná, aby Evropa na všechny další události potřebovala od Moskvy „štempl“.

Ruská elita je Putinovi zavázána

K Putinově pozici v rámci Ruska Romancov uvedl, že všechny špičky tamního režimu jsou kremelskému vůdci něčím osobně zavázány. „Odhaduje se, že lidí vytvářejících nejvyšší patra tamní mocenské pyramidy, je kolem stovky. Všichni jsou to lidé, kteří s ním buď svého času sloužili v KGB, nebo jsou to lidé, se kterými později spojil svou politickou kariéru. Lépe řečeno – to oni spojili svůj kariérní a společenský vzestup právě s osobou Vladimira Putina,“ všímá si Romancov.

Ani úředníci, přisátí na státní rozpočet, nemají podle politického geografa žádný důvod Putinův režim oslabovat. Jejich počet se navíc za posledních deset let zvýšil z 380 tisíc na téměř dva miliony lidí.

Putinovo příměří byla hra pro domácí publikum, tvrdí Řepa

Dělostřelecká palba u Bachmutu v pátek navzdory vyhlášenému příměří pokračovala. Podle novinářů AFP byla ovšem intenzita ostřelování menší než v předchozích dnech. Zasažen byl i Kramatorsk, který leží od Bachmutu ve vzdálenosti několika desítek kilometrů. Aktivitu hlásily i hasičské stanice v jihoukrajinském Chersonu.

„Myslím si, že příměří byla spíš taková past. Ono to zaznívalo několikrát z ukrajinské strany a podle mě to tak lze interpretovat. Pokud se zaštiťujete nějakým náboženstvím, ale zároveň několik měsíců vedete útočnou válku, tak to postrádá smysl. Je to pokrytectví,“ prohlásil vyučující z Univerzity obrany Tomáš Řepa v pořadu Horizont ČT24.

Podle něj se mohlo jednat o snahu Putina získat si domácí publikum, kterému by mohl ukázat, že Ukrajinci nechtěli dovolit pravoslavným věřícím jít na bohoslužby.

„Jedná se v každém případě o informační operaci… Sleduje cíl poškodit Ukrajinu a udělat z ní někoho, kdo hodlá krvežíznivě válčit do posledního momentu. Jedná se i o nehezké zneužití náboženských svátků, což umožní vedení Kremlu, aby svůj boj rámovalo jako zásahy proti bezbožníkům, zatímco Vladimir Putin může vystupovat jako obhájce tradičních křesťanských hodnot,“ domnívá se Jan Šír z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. 

Zmrzlá půda slibuje zvýšený pohyb těžké techniky

„Operace by mohly nabrat větší spád, protože se celou dobu čeká na zamrznutí půdy. Když se teploty pohybují kolem nuly, těžkou techniku můžete použít pouze na silnicích a na zpevněném povrchu. Nelze rozvinout útočnou operaci po poli nebo travnatém podrostu,“ prohlásil Řepa k mrazům, které přicházejí na Ukrajinu. Pokud vydrží i několik týdnů, mohl by se objevit pokus o obkličovací operaci, domnívá se.

U linie Svatove-Kreminna už několik dlouhých týdnů ukrajinská strana vyvíjí tlak a postupně se dostává blíž k městu Svatove. Postupují ze severu i jihu. Kreminna je důležitá křižovatka, jejíž dobytí by Ukrajincům otevřelo cestu k získání dalších měst, jako je například Lysyčansk, popsal vyučující možný vývoj na východě země.

V Bachmutu je situace už několik měsíců stejná. Ruské ztráty se stále navyšují, ale ruským velitelům je to jedno a svou taktiku nezměnili. I když Rusové získají určité ulice na předměstí města, tak následuje ukrajinský protiútok. Jedná se o typický obrázek opotřebovávací války, uvádí Řepa.

Na jihu země se podle něj již několik týdnů hovoří o ukrajinském protiútoku ve směru na Melitopol. „Obě strany si v daném území testují, jak je obrana jejich protivníka připravená. Myslím si, že tento směr je klíčový, co se týká vývoje války jako takové.“

Podle Řepy by úspěšný ukrajinský průlom směrem na Melitopol a dál až k moři znamenal důležitý bod zlomu, ale zároveň zdůraznil, že se nacházíme v „informační mlze“. Obě strany podle něj mají zájem na tom posilovat svou pozici rétoricky a tvářit se silnější, než ve skutečnosti jsou. „Patří to ke všem moderním konfliktům, není to nic výjimečného.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 14 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 44 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.