Putinovo úsilí o oddálení stárnutí je nyní státní prioritou, píše WSJ

Ruští vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí, oznámila minulý měsíc tamní vláda. Výzkum zahrnuje například 3D tisk orgánů nebo chov zvláštního plemene prasat. Iniciativu ruského vládce Vladimira Putina pro dlouhověkost, do které vláda investuje v přepočtu přibližně 26 miliard dolarů (přes 540 miliard korun), rozebírá v rozsáhlé analýze deník The Wall Street Journal (WSJ).

Stejně jako miliardáři ze Silicon Valley, včetně Jeffa Bezose, Sama Altmana a Petera Thiela, je ruský vládce již dlouho fascinován výzkumem na oddálení stárnutí. Podle The Wall Street Journal je v Rusku jeho úsilí v této oblasti nyní státní prioritou, která se opírá o metody, jako jsou už zmíněný tisk orgánů, chov zvláštního plemene prasat nebo vystavování se extrémně nízkým teplotám.

Vytváření lidských orgánů v laboratoři pro transplantaci je jednou z inovací prodlužujících život, o které Putin rovněž hovořil při návštěvě Pekingu. Všechny tyto snahy jsou součástí národní iniciativy pro dlouhověkost, kterou představil v roce 2024 a která slibuje zachránit do konce desetiletí 175 tisíc životů.

Vědci placení ruským státem se ve svém výzkumu zaměřili na dvě klíčové technologie: biotisk, neboli 3D tisk živé tkáně, a xenotransplantaci, tedy pěstování lidských orgánů a tkání uvnitř takzvaných miniprasátek, plemene považovaného za geneticky kompatibilní s lidmi, a jejich následný přenos do těl lidských pacientů.

Ruští vědci prostřednictvím vládních agentur tvrdí, že biotiskem například již vyrobili lidskou chrupavkovou tkáň. Jejich cílem je dosáhnout náhrady lidských orgánů do roku 2030. Podobný časový plán se týká i pěstování orgánů uvnitř prasat.

V čele výzkumu stojí i Putinova dcera

Ruskou iniciativu v oblasti dlouhověkosti vedou dvě osoby blízké Putinovi: jeho dcera Maria Voroncovová, endokrinoložka dohlížející na státem podporované genetické programy, a fyzik Michail Kovalčuk, ředitel Kurčatovova institutu, tedy jaderného výzkumného centra z dob Sovětského svazu.

Kovalčuk – bratr Putinova blízkého spojence Jurije Kovalčuka, bankéře a investora do médií – se stal „intelektuálním architektem“ kremelské kampaně za dlouhověkost. Tvrdí, že věda brzy umožní lidem neomezeně opravovat a nahrazovat části těla.

Výzkum bez širšího vědeckého uznání

Na rozdíl od podobného výzkumu financovaného Bezosem, Altmanem nebo Thielem se může Putinova snaha na oddálení dlouhověkosti „pochlubit“ jen malým počtem výzkumných prací recenzovaných v předních mezinárodních časopisech.

„Pokud neexistují žádné publikace, neexistují ani skutečné výsledky a jejich prohlášení by měla být pravděpodobně brána jako aspirace, ne-li přímo sny,“ je přesvědčený vědec Alexandr Ostrovskij. Ten dříve v Rusku vlastnil firmu, ale prodal ji a opustil zemi poté, co v roce 2022 Putin rozpoutal plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...