Stárnutí

Ruští vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí, oznámila minulý měsíc tamní vláda. Výzkum zahrnuje například 3D tisk orgánů nebo chov zvláštního plemene prasat. Iniciativu ruského vládce Vladimira Putina pro dlouhověkost, do které vláda investuje v přepočtu přibližně 26 miliard dolarů (přes 540 miliard korun), rozebírá v rozsáhlé analýze deník The Wall Street Journal (WSJ).

Už přes 700 tisíc lidí se potýká s nějakou formou revmatického onemocnění. Číslo podobně jako u jiných nemocí roste kvůli stárnutí populace a lepší diagnostice. Jenže revmatologové chybí. I proto odborná společnost, pacientská organizace a resort zdravotnictví pracují na plánu, který by systém posílil. Mezi hlavní rizikové faktory revmatických onemocnění patří genetika, infekce, obezita i kouření.

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.

Podle nového výzkumu může rakovina regulovat u soupeřivých savců množství starších zvířat, která berou zdroje těm mladším. Může tak pro druh být evolučně výhodná. U zvířat, která spolupracují, to ale neplatí, protože i starší jedinci plní důležité role. Vědci se podívali také na to, jak je tomu u člověka a co to pro prevenci rakoviny může znamenat.

Afrika se potýká s problémem, na který nejsou tamní státy připravené. Důchodové systémy nefungují nebo vůbec neexistují. Lidé se přitom i díky lékařské péči začínají dožívat vysokého věku – podle průzkumů se v subsaharské Africe za posledních patnáct let zvýšil počet obyvatel starších šedesáti let o padesát procent. Společnosti jsou nastavené tak, že se o stárnoucí generace mají postarat děti. Ty se však často stěhují do měst a lidé pak dožívají v chudobě a o samotě.

Takzvaný index stáří, který odpovídá počtu seniorů na stovku dětí, se v Česku zvyšuje. Na sto chlapců a děvčat do patnácti let připadalo loni 133 osob nad 65 let, meziročně asi o čtyři víc a proti roku 2018 o deset víc. Po pandemii nemoci covid-19 se znovu prodlužuje život. Naděje dožití pětašedesátníků a pětašedesátnic se v různých krajích ale liší, mezi Prahou a Ústeckým krajem je rozdíl 2,5 roku.

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.

Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už resort práce (MPSV) do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Dosavadní výzkumy naznačovaly, že život v osamělosti je u starších lidí spojený častěji se vznikem demence. Rozsáhlá americká studie ale naznačuje pravý opak.

Stát i zřizovatelé škol řeší, jak v příštích letech vyřešit odchod tisíců učitelů do důchodu. Pedagogů do třiceti let je na základních školách jen jedenáct procent. Více než třetině už naopak bylo padesát let. Stát si chce od univerzit objednat více budoucích učitelů. Podle resortu školství to ale stačit nebude. Problémem je totiž také demografie. Čerství učitelé, kteří teď míří do škol, jsou narození ve slabých ročnících. Naopak do důchodu budou odcházet nejsilnější ročníky sedmdesátých let.

Čínská vláda vůbec poprvé od padesátých let minulého století zvyšuje důchodový věk v zemi. Snaží se tak zejména pomoci ekonomice, na kterou těžce dopadá stárnutí a úbytek obyvatel. Nepopulárnímu rozhodnutí předcházely roky diskusí.

Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

Japonská populace stárne takovým tempem, že se jí musí přizpůsobovat i ekonomika. Nové bankovky nesou větší písmo, čitelnější slabším zrakem. A například výrobci dětských plen přecházejí na výrobu pomůcek pro seniory. Každý desátý Japonec je přitom starší osmdesáti let, naopak počet narozených dětí už osmým rokem klesá, loni dokonce dosáhl rekordního minima.

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let, oznámil Český statistický úřad. Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 tisíc obyvatel.

Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Jejich podíl se tak dostane z pětiny na třicet procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat.

Vědci uvedli, že prodloužili život starých myší tím, že propojili jejich cévy s cévami mladých myší. Jde o proces zvaný heterochronická parabióza. Výzkum vyšel v odborném žurnálu Nature Aging.

Česko stárne. Jaké je to žít dlouhý život, který je zároveň důstojný? A jak vyšší věk ovlivňuje fungování mozku? Odpověď nejen na tyto otázky hledali spolu s moderátorem hosté aktuálního dílu Fokusu Václava Moravce. Debatovat přišla ekonomka Danuše Nerudová, etik, biolog a kněz Marek Vácha, socioložka Lucie Vidovićová, geriatr Zdeněk Kalvach či neurolog Martin Vyhnálek.