Roje sarančat trápí jih Ukrajiny, jejich řádění zhoršují důsledky války

Nahrávám video

Části Ukrajiny čelí rojům milionů sarančat, která ohrožují úrodu zemědělských plodin. Podle úřadů i expertů jde i o důsledek Ruskem rozpoutané války. Blízkost fronty totiž znemožňuje použít tradiční metody hubení škůdců ze vzduchu a zničení Kachovské přehrady okupanty změnilo tamní ekosystém, jehož podmínky teď škůdcům přejí.

Sarančata, která dokáží zničit obrovské plochy plodin během několika dní, se rozmnožují na odlehlých místech podél řek nebo na neobdělávaných plochách. Jejich kontrola je v oblastech sousedících s frontovou linií téměř nemožná.

„Viděli jsme velký roj. A druhý den dorazila, jak jim říkám, pěchota. Ti malí snědli všechno, co viselo nízko, snědli úplně všechno. Ti velcí poletovali kolem a pak odletěli. A ti malí se plazili a jsou tu pořád, pořád skáčou kolem. Pokryli všechno jako velká deka,“ popsal záporožský farmář Oleh Tolmatov.

Situaci komplikují rekordně vysoké teploty letošního léta. U fronty nelze používat práškovací letadla k hubení sarančat a oblastem bojů se také vyhýbají ptáci, kteří jsou přirození predátoři.

„Je to neštěstí. V současnosti by byly účinné pouze letecké postřiky plodin, které by pokryly celá pole tak, jak se to dělalo před válkou,“ potvrzuje Volodymyr Sosunovskyj, předseda samosprávy v obci Kušuhum.

Škůdci trápí jih i střed země

Roje byly zaznamenány v Záporožské, Chersonské, Oděské, Dněpropetrovské a Vinnycké oblasti, ale také severněji v Žytomyrské a Kyjevské oblasti. V záporožském regionu aplikovali insekticidy na více než šest tisíc hektarů půdy.

„Bojujeme s nimi, jak nejlépe umíme. Každý den chodíme ven a občas postřikujeme ulice, když si lidé přijdou stěžovat. Řeknou nám, do kterých ulic se sarančata dostala, kde se objevují, a tam se o ně postaráme,“ popsal farmář Tomatov.

Postřiky v Záporožské oblasti sice růst rojů omezily, ale škůdcům tam podle farmářů padla za oběť třetina úrody slunečnice. V Chersonské oblasti hmyz zničil 27 kilometrů čtverečních slunečnice, než se podařilo zvětšování rojů zastavit.

Ukrajina je největším světovým vývozcem slunečnicového oleje a před válkou byla i pátým největším vývozcem pšenice.

Ekolog: Invazi sarančat zhoršilo zničení Kachovské přehrady

I když to není poprvé, co Ukrajina zažívá nájezdy těchto škůdců, problém je letos větší. Jednou z nejhůře postižených oblastí je místo bývalé vodní nádrže Kachovka, jejíž přehradu ruské jednotky v roce 2023 vyhodily do povětří, aby zastavily postup ukrajinských sil.

„Zničení vodní elektrárny v Kachovce vedlo k tomu, že je teď ve značné části Záporožské a Chersonské oblasti nedostatek pitné vody. Zároveň jsou ale tato území částečně zaplavena. A to jsou ideální podmínky pro množení sarančat,“ uvedl Denys Marčuk, náměstek ředitele zemědělských odborů UNION UAC.

Potvrzuje to i Jurij Procenko z katedry ekologie a zoologie Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka. Podle něj není letošní masová invaze škůdců náhodou, ale výsledkem několika vzájemně propojených faktorů.

Až do konce 19. století byly podobné invaze v ukrajinských stepích běžné a opakovaly se každých několik let podle přirozených cyklů hmyzu. Situace se změnila s aktivním využíváním stepních pozemků k zemědělství a se vznikem Kachovské nádrže v polovině 20. století. Výrazně se změnila vegetace a zmizely podmínky vhodné pro masivní množení sarančat. Válka to ale zvrátila.

„Zničení Kachovské vodní elektrárny a snížení využívání zemědělské půdy v důsledku totální (ruské) invaze vedlo k obnovení příznivých podmínek pro rozvoj sarančat. V kombinaci s přirozenými cykly hmyzu to vedlo k letošnímu masovému rozmnožení,“ uvedl Procenko.

„Důsledek ruské ekocidy“

Kromě nyní vyschlé Kachovské nádrže jsou dalšími potenciálními líhněmi také země nikoho a neobdělávaná půda poblíž bojové fronty. Boje zemědělství znemožňují, čímž se potenciální biotop škůdců zvětšuje, podotýká web The Kyiv Post. Frontová linie je přitom v Záporožské a přilehlé Doněcké oblasti dlouhá asi 150 kilometrů a na většině míst je třicet až čtyřicet kilometrů široká.

Půda na obou stranách dolního toku řeky Dněpr je převážně rovinatá step, často se skládá z hluboké černozemní hlíny a patří k nejproduktivnějším zemědělským půdám na světě. Mezi plodiny, které se v regionu nejčastěji pěstují, patří pšenice, kukuřice, sója a slunečnice – podle všeho oblíbená potrava sarančat, dodal web.

„Buďme upřímní, hlavním důvodem je do značné míry válka… Opuštěná zemědělská půda poblíž kontaktní linie, zničení vodní elektrárny Kachovka. Invaze sarančat je důsledkem ruské ekocidy proti Ukrajině,“ shrnul situaci Vadym Čajkovskij, zástupce vedoucího Státní služby pro potraviny a ochranu spotřebitele Ukrajiny.

Podle Čajkovského v oblastech konfliktu dochází k přemnožení škůdců od roku 2022. V roce 2023 se s nimi potýkali lidé v Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti a loni byly velké roje pozorovány ve dvou okresech v Charkovské oblasti. Předchozí nálety však byly v menším rozsahu než letos, uvedl Čajkovský.

Jak dodal The Kyiv Post, s velkými roji sarančat se potýkají také ukrajinská území pod ruskou okupací včetně Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...