Rumunsko kvůli Vrběticím vyhostí diplomata, píše AFP. Solidaritu s Českem vyjádřili premiéři V4

Rumunsko ze země vyhostí ruského diplomata na výraz solidarity s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Napsala to agentura AFP. Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu jako důvod vypovězení ruského diplomata výslovně neuvádí. Výslovně ji naopak vyjádřili po společné videokonferenci premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4). Jednání svolal polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož země nyní V4 předsedá. Podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Opustit Rumunsko bude muset zástupce ruského vojenského přidělence Alexej Grišajev, jehož činnost v zemi podle ministerstva „odporuje Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích“ z roku 1961. Bukurešť si kvůli tomu předvolala ruského velvyslance v zemi Valerije Kuzmina.

Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu s Českem jako důvod vypovězení ruského diplomata na rozdíl od informací AFP výslovně neuvádí. Ministr zahraničí Bogdan Aurescu nicméně minulý týden v souvislosti s kauzou Vrbětice vypovězení ruských diplomatů nevyloučil a Česku výslovně přislíbil podporu.

„Nepochybně jsme ukázali solidaritu s Českem a tento postoj jsme vyjádřili mimo jiné na schůzce ministrů zahraničích věcí (Evropské unie),“ citoval server Digi24 z Aurescova vyjádření minulou středu.

Podle agentury Agerpres se vyhoštěný Grišajev neúspěšně pokoušel získávat ke spolupráci rumunské občany, kteří ho měli zásobovat informacemi k otázkám rumunské zahraniční politiky, armády a energetiky. Na odjezd dostal 48 hodin.

Agentura APA dává vypovězení ruského diplomata z Rumunska do souvislosti také s nedávnou eskalací vojenské situace na východě Ukrajiny a v Černém moři, jakož i víkendovou výzvou ruského velvyslance Kuzmina, aby rumunské úřady „nenásledovaly vojenské dobrodruhy v čele NATO“. Aurescu reagoval slovy, že Rumunsko je už sedmnáct let loajálním členem NATO, které poskytuje zemi bezpečnostní záruky.

Na znamení solidarity s Českem již minulý týden vypověděly ruské diplomaty také Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Celkem bylo v této čtveřici zemí prohlášeno za nežádoucí osoby sedm ruských diplomatů. Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na tyto kroky zareaguje.

V4 vyjádřila solidaritu

Solidaritu s Českem kvůli ruskému zapojení do výbuchu v roce 2014 vyjádřili nově premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4), kterou kromě Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko. Odsoudili také nepřiměřená ruská opatření, přijatá v odvetě za vyhoštění ruských diplomatů z Česka.

„My, premiéři Polska, Maďarska a Slovenska vyjadřujeme naprostou solidaritu s Českem, naším blízkým partnerem a sousedem, v souvislosti s podílem agentů ruské vojenské rozvědky na akcích, které vedly k výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014,“ praví se v prohlášení, zveřejněném kanceláří šéfa polské vlády.

„Odsuzujeme tento další politováníhodný akt agrese a porušení mezinárodního práva, kterého se dopustilo Rusko na evropském státu, jakož i nepřiměřená opatření přijatá Ruskem v odpovědi na naprosto opodstatněné rozhodnutí České republiky vyhostit 18 ruských zpravodajských důstojníků z jejího území, a nabízíme Čechům naši diplomatickou a konzulární podporu,“ pokračuje prohlášení.

„Společně s českým premiérem rozhodně odsuzujeme nezákonné a násilné počínání ruských zpravodajských agentů. Nedovolíme, aby tyto akce rozdělily Evropu. Země Visegrádské skupiny jsou rozhodnuty společně s dalšími členskými státy Evropské unie podniknout kroky k posílení naší odolnosti,“ zdůrazňuje dokument.

Na pořad schůzky premiérů V4 se měla dostat také situace na rusko-ukrajinských hranicích a rostoucí napětí v Bělorusku.

„V případě nutnosti podnikneme další kroky, protože ruská politika je bohužel stále poznamenána agresí,“ řekl v polském rozhlase náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński a poukázal na počínání Ruska na Ukrajině, v Bělorusku a na ruské snahy o destabilizaci Pobaltí a Polska. 

V4 podporuje Česko, řekl mluvčí polské vlády

V sobotu 17. dubna se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo osmnáct lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak dvacet pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Později české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko následně oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Minulé úterý český ministr vnitra a tehdy zároveň i šéf diplomacie Jan Hamáček (ČSSD) požádal partnery Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci o vyjádření podpory ve sporu s Moskvou.

Mluvčí polské vlády Piotr Muller připomněl, že země V4 v této věci podporují Česko, a dodal, že Češi mají také podporu NATO, pěti ze sedmi frakcí EP a vysokého představitele EU pro zahraniční věci Josepa Borella. 

Polsko 15. dubna označilo tři ruské diplomaty za persony non grata, protože podle něj poškozovali jeho zájmy. Varšava zároveň vyjádřila solidaritu Spojeným státům, které ten samý den oznámily vyhoštění skupiny ruských diplomatů a nové sankce vůči Rusku. Rusko v odvetě vyhostilo pět pracovníků polského velvyslanectví.

Podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska v pondělí vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce tak učinil v telefonátu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Ten naopak označil české obvinění Ruska ze zapojení do explozí v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 a následné kroky Prahy za „absurdní“, uvedl Kreml. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 24 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...