Ruská elita ztrácí víru ve vítězství. Sílí v ní chmurná nálada i vnitřní pnutí, soudí pozorovatelé

Válka na Ukrajině radikálně změnila životy také mnoha ruských oligarchů. Některé jejich majetky, které měli na Západě, byly zabaveny. Zpřetrhaly se četné byznysové vazby. Pro jejich rodinné příslušníky se ztížila možnost studia a vůbec pobytu a pohybu v zahraničí. Ti západní pozorovatelé, kteří mají možnost nahlédnout za fasádu putinovského režimu, uvádějí, že ruskou byznysovou i politickou elitu stále více svírá chmurná nálada. O to silněji, že ztrácí naději na vítězství ruské armády.

Ruská elita ve své většině invazi na Ukrajinu podporovala a zřejmě i dál podporuje. Někteří by ji chtěli dokonce ještě dál zintenzivnit. S vývojem bojů však její optimismus klesnul. Za nejlepší možný výsledek pro Kreml tak nyní považuje „zamrzlý konflikt,“ uvedla agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje. 

Prodlužované boje totiž zvyšují únavu elity z války a v ústraní přibývá hlasů, které by ji chtěly zastavit. Její dříve absolutní víra v ruského vůdce Vladimira Putina je nyní otřesena. Nejvíce by uvítala zamrznutí konfliktu a vyhlášení Pyrrhova vítězství, pokud si Moskva udrží část zabraného ukrajinského území, soudí agentura. 

Elita je z Putinova vedení rozčarovaná

Zastavený pokrok na bojišti vede ruskou elitu k tomu, že je z Putinova vedení stále rozčarovanější, řekla pro The New Yorker Tatjana Stanovaja z berlínského Carnegiova centra, které se věnuje Evropě a Asii.

„Je to pro elitu slepá ulička: bojí se stát obětními beránky nesmyslné války,“ řekl Bloombergu bývalý ruský vládní poradce Kirill Rogov, který po invazi opustil zemi a nyní vede ve Vídni think tank Re: Russia. Dodal, že je opravdu překvapivé, jak moc rozšířenou se mezi elitou stala myšlenka, že Putin tuto válku nevyhraje.

Pocit nejistoty zvyšují i útoky uvnitř Ruska. Navíc se již dávno rozplynulo očekávání, že Rusko převezme kontrolu nad většinou Ukrajiny.

V ruské elitě jsou trhliny, tvrdí Herbst

Bývalý velvyslanec Spojených států na Ukrajině John Herbst pak zmiňuje pro Newsweek, že minimálně od loňského září se v ruské elitě projevují trhliny. Elita kolem Putina prý hledá způsoby, jak uniknout z potápějící se lodě. 

Zmínil například její rozporuplný postoj k loňské částečné mobilizaci. Dále to, že sílí spory mezi šéfem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem a vojenským vedením, které reprezentuje ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Různí nacionalisté se také snaží vytvořit na Putina tlak, protože se obávají, že Rusko na Ukrajině prohraje, což by mohlo vést k občanské válce. 

„To všechno jsou známky potápějící se lodi, a oni jsou zvědaví, jak se z toho dostanou,“ řekl. „To neznamená, že se režim zítra zhroutí. Ale znamená to, že zřejmý neúspěch na Ukrajině klade na Putinův režim značný a rostoucí tlak,“ soudí Herbst.

Lépe je mlčet a držet hlavu dole

I ti, kteří by přivítali ukončení války, však nepředpokládají, že tak Putin učiní. Lidé znalí situace uvádějí, že většina elity drží hlavu dole a soustředí se na svou práci. Jsou přesvědčeni, že další události nemohou ovlivnit. 

K jejich mlčení přispívají i tvrdé tresty za nesouhlas s invazí. Vyšetřován je například také poslanec vládní strany Jednotné Rusko Konstantin Zatulin. Nedávno totiž řekl, že invaze nedosáhla žádného z deklarovaných cílů a Rusko by se mělo nějak z této situace dostat. Režimu se navíc do značné míry daří hrát na strunu imperiální postsovětské velikosti či představy, že na Ukrajině jde o zástupnou válku proti Američanům a Severoatlantické alianci. 

Ruský oligarcha Konstantin Malofejev, považovaný za Putinova muže, naopak chce, aby Rusko dál bojovalo. Sponzoruje ruské dobrovolníky na Ukrajině. „Ukrajinský stát by měl přestat existovat,“ tvrdí. Slibuje také, že za šest měsíců bude mít Moskva jasnou převahu ve výrobě munice a granátů a bude připravena vyrazit do dalšího útoku. 

I on však uvedl, že mnozí členové ruské elity podpořili nedávnou čínskou iniciativu, která předpokládá příměří. A dodal o nich, že prý invazi (v ruském oficiálním žargonu speciální vojenskou operaci) podporují jen slovně, ale ve skutečnosti jsou proti ní. 

Ruští oligarchové navíc vědí, že je čekají potenciálně roky mezinárodní izolace a prohlubující se závislosti na Kremlu. Na ně i na jejich rodiny už přitom dopadlo zmrazování majetku, který mají na Západě, či zákazy cestování.

„Nevidí žádné světlo na konci tunelu – jsou pesimističtí ohledně budoucnosti,“ řekla Bloombergu Alexandra Prokopenková, bývalá ruská novinářka a poradkyně centrální banky, která nyní působí v berlínském Carnegiově centru. „To nejlepší, v co doufají, je, že Rusko prohraje bez ponížení,“ dodala. 

Umírnění i radikální jsou s vedením stále méně spokojeni

Tatjana Stanovaja ze stejného centra dodává, že Putin se dříve zdál jako silný vůdce s jasnou vizí. Nyní se podle ní jeví jako dezinformovaný a váhavý. Nedaří se mu poskytnout uklidňující strategii, jak se Rusko z této krize dostane. „Nejenže selhal, ale vytvořil krizi bez jasného východiska. Způsob, jakým komunikuje s elitami a vyrovnává se s vojenskými porážkami, podněcuje nejistotu a úzkost ohledně budoucnosti Ruska.“

Ruský vůdce je navíc stále méně přijatelný pro umírněnou skupinu, která chápe dopady sankcí na technologický a vědecký rozvoj země.

Stále méně ovšem vyhovuje i radikální skupině. Ta je přesvědčena, že se Rusko musí rozhodnout pro totální mobilizaci (vojenskou i ekonomickou) a vrhnout na Ukrajinu veškerou svou moc. Vedle toho podle západních pozorovatelů přibývá členů elity, kteří jsou přesvědčeni, že už je pozdě a že Rusko bude muset zastavit válku. To by však mělo podle nich vést k totální očistě elity, přerozdělení majetku a vynucování státní ideologie. Vše s jediným cílem: vrátit se do války v lepším stavu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...