Ruské útoky pokračují, zatímco Američané připravují záruky pro Ukrajinu

Nahrávám video

Moskva nepolevuje v útocích na ukrajinská města, pociťuje to například Dobropillja. Nyní odtud za velmi riskantních podmínek ukrajinští dobrovolníci evakuují obyvatele. Kyjev a Washington zatím nevzdávají přípravy summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Američané také doufají, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese.

Dobrovolníci se vřítí stotřicetikilometrovou rychlostí do města Dobropillja, které je blízko frontové linie. V úkrytu zkontrolují, jestli se v okolí nepohybují nepřátelské drony. Za zvuků palby se přesunou k domům, které obyvatelé chtějí opustit. Loučení s domovem bývá těžké. Nebezpečí ale stoupá každou vteřinou.

Navzdory nedávnému summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce a vyjadřované ochotě Moskvy k mírovým jednáním, Rusko ostřelování ukrajinských cílů zintenzivnilo. Jeho armáda se snaží posouvat frontovou linii, jeho drony a rakety dál míří na ukrajinská města.

„Rusko se snaží narušit naše přípravy na zimu a útočí na naši energetickou infrastrukturu,“ řekl Zelenskyj.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg v pondělí prohlásil v Kyjevě, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení více než tříleté války Ruska proti Ukrajině. Doufají podle něj, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese. Uvedla to agentura AP a dodala, že nedostatek pokroku živí pochybnosti ohledně mírového urovnání v dohledné době.

Kyjev si chce od spojenců zajistit nejméně miliardu dolarů měsíčně (téměř 21 miliard korun) na nákup amerických zbraní. Ukrajinský prezident to uvedl při návštěvě norského premiéra Jonase Gahra Störeho, který mu na příští rok slíbil 8,45 miliardy dolarů (asi 177, 4 miliardy korun). Německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil pak v Kyjevě řekl, že Německo zachová vojenskou pomoc Ukrajině ve výši devíti miliard eur ročně (asi 221 miliard korun). Zhruba polovina z celkové německé pomoci – 25 z 50 miliard eur – je vynakládána na ukrajinské uprchlíky, poznamenala agentura AFP s odvoláním na údaje německého ministerstva financí.

Zelenskyj opakuje svou připravenost s Kremlem jednat. Za dohodu požaduje dostatečné bezpečnostní záruky. Podle Ruska by je zajišťovalo pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, pokud Ukrajina přistoupí na podmínky z Istanbulu 2022. „Ručitelé by zaštiťovali bezpečnost Ukrajiny, která musí být neutrální, nesmí být členem žádného vojenského bloku a nesmí vlastnit jaderné zbraně,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Vyhýbavé odpovědi Moskvy, častá změna názorů Donalda Trumpa a hlavně stále silnější ruské útoky na ukrajinská města jsou faktory, které zesilují v Ukrajincích pochyby, že se Putin skutečně sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pro drtivou většinu společnosti jsou požadavky Kremlu stále naprosto nepřijatelné. „Opakují nám to lidé ve velkých městech i u frontové linie,“ řekla zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

A potvrzují to i čísla. Podle posledního průzkumu kyjevského sociologického ústavu s ruskými mírovými návrhy nesouhlasí 76 procent obyvatel.

Americká vláda přesto věří, že dosáhla v jednáních o míru pokroku a že ruský vůdce udělal několik ústupků. „Ve skutečnosti byli ochotni upravit některé své základní požadavky. Mluvili o tom, co by bylo nutné k ukončení války,“ řekl americký viceprezident JD Vance.

Kyjev a Washington zatím přípravy summitu Zelenskyj–Putin nevzdávají. Současně budou tento týden znovu řešit i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...